ČSSD versus Družstevní strana

Tragikomické dějiny ČSSD (založené 1878) dokazují, že jde o ideologicky zcela nevěrohodnou partaj. Zakladateli a vůdci strany byli až do roku 1920 marxisté (Zápotocký, Hybeš, Šmeral). Marxismu se ČSSD zřekla až na sjezdu 1930 

a poté se pouhých 8 let věnovala evolučnímu socialismu (s F. Modráčkem a prof. J. Mackem jako teoretiky družstevnictví a zaměstnaneckého akcionářství). V roce 1948 se ovšem tatáž ČSSD oficiálně rozpouští v KSČ. Po roce 1989 ČSSD praktikuje "kapitalismus s lidskou tváří" (Bismarckův sociální stát); a toto ideologicky trapné období je zakončeno zvolením rockeffelerovské loutky Hamáčka za předsedu partaje.  Voliči prozřeli a nejstarší, nejbohatší i nejzadluženější českou stranu vyhnali ve volbách 2021 z parlamentu.

Na Slovensku se sociální demokracie dokonce rozpůlila, ale protože to bylo v době, kdy její preference dosahovaly 30%, obě socdem partaje parlamentně přežily. a dokonce vládnou.

Dějiny evidentně dokazují, že ČSSD nebyla stranou dějinotvornou, ale naopak vláčenou dějinami. A v době, kdy preference ČSSD (která se mezitím přejmenovala na SOCDEM,) oscilují okolo 3,5 %, vzniká ČSSD č. 2... Nazývá se Česká suverenita sociální demokracie, přičemž. její program je sice vlastenecký, ale ideologicky konformní se zkompromitovanou ČSSD.

Přitom skutečně dějinotvorná strana - jejíž název, program, hodnoty i ideologie by byly perspektivní a harmonicky sladěné - na české (i západní) politické scéně absentuje! Takže další pokus…

• Vážení
• Jana Volfová, předsedkyně České Suverenity, ČSSD. 
• Pavel Havránek, statutární místopředseda České Suverenity, ČSSD.
• Iva Procházková, místopředsedkyně České Suverenity, ČSSD.
• Karel Nedbálek, předseda Zlínského kraje České Suverenity, ČSSD

 Vážená paní předsedkyně, vážení představitelé České suverenity, ČSSD. Byl jsem členem ČSSD 1992-2018 a vystoupil jsem s přesvědčením, že partaje se definitivně zmocnili chaoti a bezuzdní prospěcháři. Zvolení a následné působení členů Aspen Institutu – J. Hamáčka ve funkci předsedy ČSSD a ministra vnitra A. Petříčka jako ministra zahraničí – lze považovat za definitivní kompromitací sociální demokracie; což potvrdili i voliči vyhnáním ČSSD z parlamentu. A resuscitaci si sociální demokracie – zejména s ohledem na svůj pochybný (marxistický!) původ a notorickou zrádnost – opravdu nezasluhuje, (historická data viz Příloha A).

Vážená paní předsedkyně, vážení představitelé České suverenity, ČSSD. Pominou-li se trapné dějiny, pak tu jsou ještě obrovské škody, které sociálně demokratické strany způsobily tím, že se podílely na deformaci ekonomické evoluce západní civilizace (prim hráli samozřejmě marxisté)! Výsledkem je totiž evoluční anomálie v tom smyslu, že až 95% západní ekonomiky dnes tvoří privátní subjekty a pouhých 5% představuje ekonomika družstevní (vlastněná zaměstnanci).

Alarmující na tom je skutečnost, že privátní ekonomika je typ predátorský, který charakteristicky (tzn. že jsou výjimky) generuje egoismus, bezohlednost, korupci apod.; neb jsou v tržním prostředí konkurenční výhodou! A pouhých 5% tvoří ekonomika solidární, tzn. družstevní, charakteristicky generující demokracii, solidaritu, spravedlnost, zodpovědnost, poctivost a důstojnost! (Důkazy viz příloha B).

Hrozby i dramatičnost této anomálie nyní akcelerovaly formou covidu-19, konfliktu na Ukrajině a výbuchem Nord-Streamu s energetickou krizí; Všechny 3 krize totiž mají predátorský ekonomický motiv a Západ již ohrožuje celou civilizaci! Na globální úrovni se tak odehrává jev, který Marx (jehož kritika kapitalismu je cenná) zmínil již v roce 1848 v Komunistickém manifestu: „Čím překonává buržoazie krize? Jednak vynuceným ničením celé masy výrobních sil, jednak dobýváním nových trhů a důkladnějším využitím starých. Čím tedy? Tím, že připravuje všestrannější a mohutnější krize a že zmenšuje prostředky, jak krizím čelit.“ Připočtou.li se k tomu migrační krize a snaha radikálně snížit porodnost rozbitím tradiční rodiny, pak se Západ zjevně ocitl v doslova existenčním ohrožení!  

Vážená paní předsedkyně, vážení představitelé České suverenity, ČSSD. Chorobné chování Západu má své evidentní příčiny i logiku, takže je možné i nutné aplikovat adekvátní terapii. Tou bezprostřední „první pomocí“ by mělo být neprodlené a důsledné postihování zejména všech forem korupce, zločinného spolčení apod. ve společensky závažných kauzách. V Číně úspěšně řeší korupci státních úředníků trestem smrti; na Západě by k odstrašení postačilo zabavení majetku a doživotní minimální příjem. Systémovým řešením však je náhrada predátorské ekonomiky ekonomikou solidární.

Zásadním problémem je, že neexistuje politická strana, která by onu evoluční anomálii a její rizika vnímala i řešila, a navíc byla schopná iniciovat vznik potřebné Internacionály sesterských stran s adekvátním programem a ideologií.

Název politické strany, prosazující družstevní hodnoty, by logicky měl být Družstevní strana ČR. Jejím programem by bylo budování ekonomiky i společnosti fungujících na družstevních hodnotách; tzn. na demokracii, solidaritě, spravedlnosti, zodpovědnosti, poctivosti a důstojnosti.

Jako její ideologie (ve které by byly družstevní hodnoty zkoncentrovány a sladěny), se nabízí soubor Platónových idejí, (přijatelných dokonce i pro umělou inteligenci) a akceptovaných i geniálním fyzikem A. Einsteinem se slovy: „Ideály, které přede mnou zářily a znovu a znovu mě naplňovaly radostnou životní odvahou, byly pravda, dobro a krása.“

Vážená paní předsedkyně, vážení představitelé České suverenity, ČSSD. Tímto Vám tedy předkládám návrh na změnu názvu a doplnění ideologie a programu Vaší strany. Voličů (i potenciálních členů) by Družstevní strana ČR měla mít dost. Nepočítaje družstevní sympatizanty, pak jenom počet bytů spravovaných bytovými družstvy a SVJ činí 650 000. Spotřební družstva mají 130 000 členů. Kampeličky (než je ČSSD a KSČM legislativně paralyzovaly a zničily), měly přes 75 000 členů a rostly. (1) Výrobní a zemědělská družstva čítají asi 50 000 členů. Ty všechny je možné oslovit; jejich adresy jsou veřejně dostupné. Určitě by byla nápomocna i jejich centrála, Družstevní asociace ČR.

Formování Internacionály Družstevních stran. Družstevní strana ČR by nebyla premiantkou. První (a dosud zřejmě jedinou) Družstevní stranou je the Co-operative Party, založená v roce 1917 labouristickými a bezpartijními družstevníky ve Velké Británii (kde může být občan členem ve dvou stranách současně). (2)

Britská Družstevní strana však má statut politické Popelky, a ví o ní jen málokdo. Problémem se stal britský volební systém, kde se poslancem stává pouze vítěz ve volebním okrsku. Družstevní kandidát totiž odebíral hlasy labour soupeři, prohráli tak oba; a poslancem se snadněji stal konzervativec. Reálným východiskem bylo, že si Labour Party a Co-operative Party nebudou stavět protikandidáty.

Situace byla řešena v roce 1927 Cheltenhamskou dohodou, která ale fakticky znamenala nepřátelské převzetí Družstevní strany reformními marxisty. Výsledkem bylo, že družstevní kandidáti figurovali na kandidátce Labour s údajem, že jde o člena the Co-operative Party. Navíc volební kandidáty the Co-operative Party (kteří nejprve museli slíbit, že po zvolení budou podporovat politiku Labour) schvalovaly místní organizace Labour Party. Důsledkem je radikálně omezený počet družstevních kandidátů, i fakt, že britská masmédia i statistiky the Co-operative Party ignorují (a družstevní poslance prezentují jako labouristy). Cheltenhamská dohoda byla několikrát nepodstatně novelizovaná, ale skutečné emancipace, (mj. že by obě partaje stavěly spravedlivou polovinu kandidátů) the Co-operative Party dosud nedosáhla. 

Nicméně i za této absurdní situace jsou volební výsledky Družstevní strany relativně impozantní! Např. v parlamentních volbách 2017 postavila Labour Party celkem 631 kandidátů, z nichž bylo 50 za the Co-operative Party. Zvoleno bylo celkem 262 poslanců (ze 650 možných) čili 40,3 % (a Labour skončila v opozici). Přitom úspěšnost Labour kandidátů činila pouhých 38,7 % (225 z 581), zatímco u družstevních kandidátů byla téměř dvojnásobná – 76 % (uspělo 38 z 50 kandidátů)! Družstevní strana měla i vlastního premiéra (G. Brown). (3) A kontaktovat the Co-operative Party není problém.

Vážená paní předsedkyně, vážení představitelé České suverenity, ČSSD. pokud byste se rozhodli akceptovat výzvu k přejmenování na dějinotvornou Družstevní stranu ČR, a jednalo by se rychle, (změna stanov a doplnění programu), bylo by možné účinně zasáhnout již do příštích parlamentních voleb (a patrně i do eventuálních předčasných). V takovém případě jsem ochoten se k Vám připojit a v rámci svých možností přispět k případnému úspěchu.

• S pozdravem    
• František Stočes 

 Dosavadní aktivity : Před 1989 bezpartijní. 1991-1992 Levá alternativa (člen vedení, člen redakce čtrnáctideníku Polarita); 1992-2018 ČSSD (publicista v deníku Právo lidu, předseda MO ČSSD Nuselské údolí-Vyšehrad, člen OVV na Praze 2, člen subkomise pro družstevnictví při Ústřední odborné komise pro průmysl a obchod;. Koordinátor družstevní skupiny při Alternativě zdola (doc. Ilony Švihlíkové).

Dobrý den,

mnohokrát děkujeme za výzvu a nápady. S názvem strany i programem jsou všichni členové a příznivci spokojeni. Proto nehodláme nic z toho měnit. Přejeme hodně zdraví a úspěchů.

Jana Volfová

Příloha A.  První sociální demokracii založili Marxovi komplicové W. Liebknecht a A. Bebel v roce 1869 a jmenovala se Sociálně demokratická dělnická strana (SDAP)! Hlavním důvodem jejího vzniku byla snaha paralyzovat stranu Všeobecný německý dělnický spolek (ADAV), kterou založil evoluční socialista, filozof a právník F. Lassalle v roce 1863 v Lipsku, s programem státní podpory zaměstnaneckého (družstevního) podnikání!

Lassalle bohužel předčasně umírá a ADAV provázejí zmatky, takže destrukce se soc dem marxistům podařila již v roce 1875 formou slučovacího kongresu SDAP s ADAV v městě Gotha. Přijatý program, ostře kritizovaný Marxem, byl sice vítězstvím lassalovců; avšak nový název, Socialistická dělnická strana Německa (SAPD), symbolizoval revoluční převzetí moci a nová strana je Bismarckem zakázána…

Po pádu Bismarcka se „socialističtí dělníci“ přejmenovávají na německou sociální demokracii SPD s programem reformního marxismu (zestátnění ekonomiky po vítězství v demokratických volbách); a evoluční socialisté, jako E. Bernstein či K. Kautský, jsou z SPD nekompromisně vylučováni jako revizionisté. Marxismu se němečtí sociální demokraté vzdali až na sjezdu v Bad Godesbergu v roce 1959.. (4)

Sociálně-demokratická strana českoslovanská v Rakousku vznikla toku 1878 po vzoru SDAP. Historik ČSSD Jiří Malínský dodává, že „Sjezd přijal poněkud pozměněný gothajský program německé sociální demokracie z roku 1875“, což znamená přijetí Marxovy kritiky. Dále připomíná, že „První desetiletí činnosti české sociální demokracie bylo poznamenáno tvrdou perzekucí ze strany státní moci a zároveň vnitřní ideovou krizí.“ (5) V roce 1893 se partaj přejmenovává na Českoslovanskou sociálně demokratickou stranu dělnickou, a „…vedle stoupenců většinové austro-marxistické ideologie v čele s B. Šmeralem se v ní „… prosazovala skupina…, vycházející ze zásadní revize marxismu (Fr. Modráček, Lev Winter, Josef Hudec, Alfréd Meissner) i nositelé masarykovského humanismu (v mnoha ohledech osobité české reflexe bernsteinovského revizionismu).“ (5)

Když se většinové křídlo ruské soc dem přejmenovalo na komunistickou stranu, vznikly stejné tendence i v ČSSD. Nicméně v roce 1920 uspěli evoluční socialisté; marxisté stranu opustili a založili si KSČ.

Období 1921-1938 je jedinou epizodou, kdy se ČSSD plně věnovala evolučnímu socialismu, přičemž rozvoji družstevnictví a zaměstnaneckého podnikání byl vyhrazen jeden den sjezdů.

V roce 1948 se ovšem tatáž ČSSD oficiálně rozpustila v KSČ a Lidový dům byl přeměněn na Muzeum V. I. Lenina!

Po roce 1989 se vizí obnovené ČSSD stal (Bismarckův) sociální stát a toto ideologicky trapné období bylo korunováno zvolením rockeffelerovského slouhy Hamáčka předsedou sociální demokracie…

Příloha B. Od vzniku tržního prostředí byl samozřejmě dynamičtější privátní typ. Družstva vznikala tak, že se sdružovali občané, kteří se oprostili lidských nectností jako sobectví, závist, lakota, podezíravost apod. Takováto komunita pak byla schopna zřídit a provozovat výrobní, spotřební či finanční družstvo a úspěšně (i přes počáteční finanční handicap) konkurovat privátním subjektům. Nedostatek financí se snažili řešit evoluční socialisté (mj. L. Blanc či F. Lassalle) prosazováním státní podpory pro vznik družstev. 

O faktu, že jde o evoluční proces, a je problém ho urychlit, se přesvědčil francouzský historik a politik L. Blanc, který zastával názor, že družstvo je subjekt, kde každý pracuje podle svých schopností a je odměněn podle svých potřeb. L.  Blanc, se pokusil svou vizi výrobních družstev – financovaných zpočátku státem – realizovat již v revolučním roce 1848. Jako člen provizorní vlády navrhl, aby taková družstva byla zřízena a financována v rámci výstavby železnice. Poslanci to pochopili jako chytrý nápad, jak na čas uklidnit revoluční davy a stabilizovat svou moc. Takže projekt (včetně úvěru 3 milionů franků) na vznik 300 družstev schválili, ale dohledem nad jeho realizací pro jistotu pověřili největšího Blancova odpůrce, É. Thomase. Výsledkem bylo, že žádná suverénní družstva v podstatě ustavena nebyla (zákonem jim bylo navíc zakázáno se slučovat, (takže nemohli čelit privátní konkurenci); pracovníci dřeli jako dříve za pár sous a jiní byli placeni dokonce za to, aby nepracovali! Odvolání natož samospráva neexistovaly. Ze selhání projektu pak byl poslanci obviněn Blanc! Následně vypukly nepokoje a vzbouření dělníci žádali, aby se Blanc postavil do jejich čela. Při zásazích národní gardy přišel Blanc málem o život, a nakonec se mu podařilo na falešné doklady uprchnout do Belgie a poté do Londýna. (4)

Nicméně až do 70.let 19. století dominovala idea evolučního socialismu a pouze se diskutovaly koncepce H. Saint-Simona, Ch. Fouriera, R. Oweana a později i L Blanca, Pi. J. Proudhona, F. Lassalla, Ch. Gidea.

Marx a marxisté však rozvoj družstevní ekonomiky osudově zablokovali. Jednak tím, že původně názorově jednotné občany ideologicky rozdělili. Po vydání Komunistického manifestu v roce 1848 tak vznikla a narůstala agresívní masa pracujících, kteří se místo trpělivého budování družstevní ekonomiky, věnovali „vědeckému komunismu“, revoluci, třídní nenávisti, neproduktivním pochodům 1. Máje apod.

Obrovskou škodu napáchali Marx, Engels a jejich spojenci i likvidací a nepřátelským přebíráním politických subjektů evolučních socialistů (Lassallův ADAV i praktiky v sociálně demokratických stranách již byly zmíněny). Marxovi se dokonce podařilo vetřít se i do 1. Internacionály, ustavené v Londýně stoupenci družstevnictví z celého světa, dosadit tam Engelse a další komplice s tím, že stoupenci družstevnictví byli pejorativně označováni za anarchisty a vylučováni, což se opakovalo i ve 2. a 3. Internacionále. (4)

Zablokování rozvoje družstevní ekonomiky nejenom radikálně omezilo počet družstev, ale i jejich rozvoj a budování družstevní architektury. Třístupňová architektura rakouských družstevních bank Raiffeisen („kampeličky“ – zemské banky – celostátní banka), anebo mohutná Mondragonská družstevní korporace ve Španělsku (mj. s vlastní bankou, univerzitou, výzkumnými ústavy, sociální pojišťovnou atd. jsou dnes výjimkou i mementem.  

Další vývoj je všeobecně známý, tzn. revoluce v Rusku, vznik SSSR a po 2 světové válce vznik sovětského bloku, charakteristický likvidací družstevní ekonomiky v zemích sovětské zóny, zakončený pádem marxismu a privatizací státních ekonomik. Chorobné chování Západu tak má evidentní příčiny i logiku, avšak rizika i dramatičnost této anomálie nyní akcelerovaly formou covidu-19, konfliktu na Ukrajině a výbuchem Nord-Streamu, poněvadž všechny 3 krize mají predátorský ekonomický motiv. (7)

ZDROJE

(1) Zákon o kampeličkách – Pomník hanby ČSSD a KSČM!

https://stoces.blog.idnes.cz/…044

(2) Co-operative Party

https://party.coop/…ut/

(3) Příběh britské Družstevní strany /4/

https://stoces.blog.idnes.cz/…479

(4) Podíl Marxe a marxistů na covidové i válečné katastrofě /1/

https://stoces.blog.idnes.cz/…707

(5) Z HISTORIE ČESKÉ SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE

http://www.historiecssd.cz/#10

(6) Louis Blanc /1811-1882/

http://www.170let.cz/…-50

(7)  Marxisty deformovaný Západ je existenční hrozbou pro celou civilizaci /2/

https://stoces.blog.idnes.cz/…914