Dějiny ztrestaly ČSSD i KSČM za zradu!

5. 11. 2017 19:16:15
Parlamentní volby skončily pro nejstarší, nejbohatší (a současně i rekordně zadluženou) českou politickou stranu nejtěžším fiaskem v polistopadové historii i dalším stomilionovým dluhem.

Sobotka a členové jeho gangu na stranické funkce nerezignují a chápou volební katastrofu jako zradu občanů – vždyť jsme vám zvýšili minimální mzdu i důchod, vy nevděčníci! Jenomže občan vidí na farmářském trhu cenu českých jablek – 50 korun/kg! a vnímá neustále rostoucí ceny všeho: od jablek, másla a masa až po vodu, služby a bankovní poplatky. A je mu jasné, že vlastně zchudl!

OBSAH

Pád oranžgutánů

Od ČSSD a KSČM uprchly 2 miliony voličů!

Za co se KSČM ještě neomluvila ani nenapravila

V čem se liší západní ekonomika od české

ČSSD a KSČM odmítly budovat lepší svět!

ČSSD a KSČM likvidují spořitelní a úvěrní družstva!

Trest dějin přišel okamžitě!

Pád oranžgutánů

Polistopadová ČSSD sice získala Lidový dům, ale na ideje své prvorepublikové předchůdkyně nikdy nenavázala! A když Paroubek podal důkaz hodnotové krize změnou tradiční rudé barvy socdem na oranžovou, vykoledoval si jen přízvisko Oranžgután. Sobotka se dopustil osudných chyb již prodejem OKD, poté jako Paroubkův 1. místopředseda a následně jako předseda ČSSD. Takže když jsem 1. 11. 2013 publikoval blog Se Sobotkou v čele se ČSSD zas historicky znemožní, byl jsem si zcela jist. (1)

Sebevražedná řada nepoctivostí i amatérství vlády oranžgutánů je dlouhá a její výčet je na jiné téma: začala mj. euro patolízalským postojem k migrantům (který zvrátila až desetitisícová protestní demonstrace na Hradčanském náměstí) a byla ukončena „výbuchem lithiové bomby“.

Od ČSSD a KSČM uprchly 2 miliony voličů!

Jak ale vysvětlit, že se v pozici politického trpaslíka ocitli i komunisté, kteří žádné skandály neabsolvovali a na memorandum o lithiu dokonce upozornili jako první?! A jak zdůvodnit následující data: V roce 1998 volilo ČSSD 1 928 660 voličů a KSČM 658 000 voličů; tedy celkem 2 586 000 voličů. Letos dostala ČSSD hlasy od pouhých 368 000 voličů a KSČM jich volilo 393 000!! Levici tak opustily téměř 2 miliony potenciálních voličů!!! Proč?

Odpověď je snadná: Protože program obou stran se fakticky lišil jen v přístupu k NATO a EU, jinak šlo o identické projekty dvou politických údržbářů současného marasmu: tomu pomůžeme, tamtomu pomůžeme, důchodcům pomůžeme, ženám pomůžeme, rodinám pomůžeme, zemědělcům pomůžeme, krajině pomůžeme, obětem zločinců pomůžeme atd.; prostě primitivní slibotechna. Žádná idea, žádná koncepce, žádné východisko, žádné světlo na konci tunelu!

Tyto sliby byly navíc dávány občanské společnosti, která je především totálně dezorientovaná! Která je rozhádaná, nesvorná, nesolidární, nespravedlivá, marnotratná i egoistická, a dokonce neochotná se i biologicky reprodukovat! Ono nepochybně obdivuhodné sametové období let 1990-1992 nenávratně vyprchalo a Česko je navíc mravně devastováno liberální ideologií i ekonomikou. A v tomto kontextu budiž zdůrazněno, že neexistuje jenom ekonomika liberální, ale i její protiklad v podobě ekonomiky solidární!

Za co se KSČM ještě neomluvila ani nenapravila

Komunisté dumají o Marxovi a nejsou schopni pochopit barbarství, které spáchali po roce 1948, a dokonce netuší, že nynější společenský úpadek je důsledkem zejména tohoto barbarství! Bolševici totiž zestátnili nejen privátní podnikatele, ale i ty nejcennější segmenty prvorepublikové ekonomiky, které byly mohutným zdrojem nejen prosperity, ale i kultivace společnosti a vysoké demokracie, solidarity, mravnosti i sebevědomí Masarykových občanů!

Na nepostradatelný význam přímé ekonomické demokracie pro funkci demokratické společnosti i státu upozornil např. člen prvorepublikové Agrární strany, Ladislav Feierabend, který v americkém exilu v roce 1952 napsal: „Družstevní principy a metody vyžadují svobodu jednotlivce a možnost autonomního jednání. Jsou založeny na pochopení, nikoliv nenávisti; na toleranci, nikoliv agresi; na vzájemné pomoci, nikoliv donucování. Jejich cílem je zlepšení ekonomických a sociálních podmínek života... Duch solidarity a spolupráce, který je vlastní družstevnímu hnutí, zůstává skutečným základem každé demokracie a všech demokratických institucí kdekoliv na světě. Leží v srdci všech lidí dobré vůle a nelze jej zničit, a to ani komunisty v Československu. Žije.“ (2)

U sociálních demokratů lze mluvit o podlé zradě, neboť kvůli podpoře této ekonomiky strana s růží vlastně vznikla! ČSSD však pro obnovu této ekonomiky po roce 1989 nehnula ani prstem, pokud ji rovnou nesabotovala!!

V čem se liší západní ekonomika od české

Aby bylo zjevné, jak by asi vypadala česká ekonomika nebýt bolševického zestátnění, budou uvedeny nejtypičtější příklady ekonomiky generující solidaritu (v politologii patřící mezi ekonomiku socialistickou) a reprezentované družstevnictvím nebo zaměstnaneckým akcionářstvím.

Rakousko V této – nám kdysi tak podobné zemi – dosahuje impozantních výsledků družstevní finanční sektor. Zatímco v krizovém roce 2011 rakouské privátní a akciové banky disponovaly celkovou bilanční sumou 7 bilionů korun (255,9 miliard eur), jejich družstevní konkurenti dosáhli bilanční sumy více než 10 bilionů korun (380 miliard eur)! Bilanční suma všech (a zcela privátních) bank působících v ČR činila celkem pouhých 4,5 bilionů korun...

Inspirativní je architektura družstevního finančnictví reprezentovaná skupinou Raiffeisen: Na základní úrovni městysů a měst fungují klasická úvěrní družstva se 130letou tradicí, jichž v roce 2011 působilo 530 s 1680 pobočkami. V každé z 9 rakouských spolkových zemí si zde sídlící družstva založila zemskou banku, ve které je každé družstvo již akcionářem. A těchto 9 zemských bank si posléze založilo společnou národní banku, kde jako akcionáři funguje oněch 9 zemských bank. V Rakousku navíc prosperují i tradiční Lidové banky (Volksbank Credit Cooperatives) s pouze dvoustupňovou architekturou (místní a národní). Mj. je zřejmé, že zisky systému plynou zpět do regionů, měst a městysů. (3) V ČR byla z oněch 50 bank pouze 1 česká a veškeré zisky tudíž plynuly do zahraničí. Přitom roce 1937 fungovalo na území ČR přes 5 000 družstevních záložen. Dlužno dodat, že v období 2008-14 obě centrální banky ignorovaly družstevní principy a jejich východoevropské divize experimentovaly na trhu v Rumunsku, na Ukrajině apod., přičemž zejména Volksbank utrpěla těžké ztráty. (4)

Kromě rozvinutého finančního družstevnictví působí v Rakousku další družstevní sektory poskytující stravování nebo ubytování a významná jsou i regionální lesnická velkodružstva s 62 000 členy, vlastnícími 1,04 milionu hektarů lesa. (5)

Rakouské družstevnictví je tak jedním z významných zdrojů hrdosti i solidarity rakouských občanů i základem sebevědomé rakouské demokracie, mírumilovnosti a neutrality!

Dánsko lze právem označit jako družstevní království! Rodinné formy zemědělského družstevnictví byly v této zemi zřízeny již v 13. století, kdy byl každé rodině (dle počtu jejích členů) přidělen adekvátní pás půdy z každého pole (či lesa) přiléhajících k obcím, na kterých se společně hospodařilo. Toto opatření zahrnovalo 90 % veškeré zemědělské půdy a zachránilo dánský venkov, zdecimovaný předchozí epidemií moru. (6) Počátkem roku 1924 bylo v Dánsku 9000 družstev a celá polovina obyvatelstva této země byla členy některého družstva.

Dnes zemědělství zajišťuje 30 % veškerého dánského exportu, a je prakticky družstevní doménou. Dánská družstva téměř stoprocentně vlastní a zásobují nejvýznamnější exportní sektory, jejichž produkty jsou oblíbené mléčné výrobky a produkty z vepřového masa. Dánskou produkci zajišťují 2 družstevní mlékárny a 5 družstevních jatek. Družstva rovněž vlastní dvě třetiny chovu dobytka a mají rovněž významný podíl při zpracování kůže pro výrobu kožešin. Rovněž sektor zajišťující dodávky pro farmy v podobě osiva, krmiva, hnojiv, či ochrany rostlin, patří asi z 50 % družstvům. Systém vznikal na konci 19. století tak, že se jednotliví farmáři spojili do družstev, a následně, aby si sami rozhodovali o výkupních cenách mléka a masa, sdružili finanční prostředky a pořídili si vlastní družstevní mlékárny a jatka. V Dánsku se nikdy nestalo, že by některé družstvo zkrachovalo do té míry, že by se dostalo do konkursu. Družstva, která se ocitla v neřešitelných potížích, byla sloučena s jinými družstvy. Dánská spotřební družstevní společnost (FDB) má více než 1,6 milion členů. (7)

Dalším specifikem jsou lesnická družstva. Vlastnictví lesa je v Dánsku považováno za rodinné bohatství, které se dědí již po staletí. Každá další generace se snaží toto dědictví ještě zvětšit a pro výkon lesnických prací se sdružují do družstev. Lesy mají v Dánsku rozlohu 486 000 hektarů a z toho vlastní soukromé osoby 46 %. Stát vlastní 28 % a společnosti 26 %. Ochranu lesa zastřešuje družstevní organizace Severské rodinné lesnictví, která sdružuje lesní družstva z Norska, Švédska, Finska a Dánska.

Dále zde mj. působí družstevní banka (založena roku 1919) obchodním svazem a družstvy, která je dnes sedmou největší bankou v Dánsku s 60 pobočkami v celé zemi. Má statut s.r.o. a sdružuje družstva akcionářů, obchodní svaz a organizace v dělnickém hnut. Zmínit lze i pojišťovací družstvo ALKA, jehož členy bylo v roce 1987 více než 1 milion pojištěnců. 2 televizní a asi 28 rozhlasových stanic v Dánsku provozuje Národní asociace místních radiových a televizních družstev (FAEM)), Mimo to lze zmínit družstva stavební, bytová, tiskařská, cementárenské, nebo auditorské. (8) Vysoce rozvinuté je v Dánsku i zaměstnanecké akcionářství: V roce 2015 bylo dle zprávy EFES v Dánsku s pouhými 5 608 784 obyvateli celkem 786 287 zaměstnaneckých akcionářů, vlastnících akcie v průměrné hodnotě 70 000 €. (v ČR s 10 miliony obyvatel vlastnilo zaměstnanecké akcie pouhých 6 204 pracovníků. (Correction 28. 2. 2019) (9)

Více než stoletá existence „dánského družstevního království“ přinesla mimořádně pozitivní výsledky: Dánsko odmítlo vstoupit do 1. světové války a zůstalo (spolu s Norskem a Švédskem) neutrální! 25 let poté Dánové, obsazeni Hitlerem, projevili vysokou dávku solidarity i statečnosti v tom, že v roce 1943 zachránili prakticky celou místní židovskou diasporu, která měla být transportována do Terezína! Dánská společnost, na rozdíl od jiných zemí považovala perzekuci svých spoluobčanů za zcela zásadní věc a postavila se na jejich ochranu! Král Christian protestoval u německého ministerstva zahraničí ve zvláštní nótě s tím, že „přijetí zvláštních opatření vůči skupině lidí, kteří užívají po více než jedno sto let plných občanských práv, bude mít ty nejvážnější následky“. Většinu z 8000 dánských Židů se tehdy podařilo převézt na člunech do Švédska, mimo dosah nacistické moci. Vstup neutrálního Dánska do NATO pak byl logickou reakcí na násilné zestátnění družstevnictví ve Východní Evropě. (10) Poslední zajímavostí je následující rekord: v Dánsku v období 1924 až 2001 – tedy po celých 75 roků – vládla byla sociální demokracie nepřetržitě nejsilnější parlamentní stranou a jejím prvním premiérem se stal právě zakladatel zmíněné družstevní banky. (Correction 28. 2. 2019).

Americké družstevní finančnictví. V USA je populární obdoba tradičních českých kampeliček, zde se jmenují Credit unions. Jedná se o nezisková spořitelní a úvěrová družstva, vzniklá na lokální, profesní či zájmové bázi a zaměřená na nízko a středně příjmovou klientelu. Jsou proto osvobozená od korporátní daně, a oproti bankám poskytují vyšší úroky z vkladů a nižší úroky z půjček. V roce 2016 byla největší družstevní záložnou Federální námořní Credit union poskytující finanční služby rodinám zaměstnanců spadajících pod ministerstvo obrany. Měla 6,1 milionů členů a aktiva ve výši 75 miliard dolarů. Celkově mají americké Credit unions 100 milionů členů, což představuje 43,7 % všech ekonomicky aktivních obyvatel. Aktiva všech družstevních záložen v roce 2012 dosáhla 1 bilionu dolarů. Credit unions se sdružují do federálních lig, zastřešeny národní asociací CUNA; Credit unions s federální působností mají navíc i národní asociaci NAFCU. (11) Významným přívržencem těchto družstev je mj. vice prezident USA, M. Pence.

Zaměstnanecké akcionářství V 70. letech 20. století docházelo na americkém Středozápadě k úpadkům privátních podniků a jako prostředek pro jejich záchranu vznikl projekt zaměstnaneckého akcionářství Employee stock ownership plan (ESOP), se kterým přišel americký právník a ekonom Louis Kelso a který upravil a legislativně prosadil demokratický senátor Russel Long jako výhodnou, transparentní a bezpečnou formu penzijního spoření. Zaměstnanci si tak mohli koupit akcie svého podniku a stát jim za to poskytl finanční benefit formou odpisu daně ze mzdy. (12) (13)

Vlakovou lodí této koncepce se staly krachující ocelárny ve městě Weirttownu, které jejich zaměstnanci v roce 1982 s přispěním města odkoupili za 200 milionů dolarů. Weirttownští podnik nejen zachránili, ale prodrali se mezi nejúspěšnější americké oceláře. Tento příběh přinesl i negativní zkušenost; v důsledku chyby v kupní smlouvě správní radu oceláren jmenovala fakticky konkurence, která ocelárny vytunelovala. Takže zatímco v roce 1987 vytvořilo 8400 weirtonských ocelářů dividendy za průměrně 4500 dolarů, což nedokázala žádná jiná ocelářská firma, v roce 2001 byly akcie zaměstnanců již prakticky bezcenné. (14)

Nicméně vývoj po této lekci pokračoval, Zaměstnanecké akcionářství se začalo uplatňovat jak v malých firmách s 10-20 zaměstnanci, tak ve firmách s desítkami tisíc zaměstnanců. Takže v roce 2014 bylo v USA do různých forem zaměstnaneckého vlastnictví zapojeno již 15 milionů zaměstnanců, kteří v 9615 podnicích vlastnili akcie v hodnotě 1,4 bilionů dolarů a plně kontrolovali asi 40 % těchto firem. (15) A takovíto akcionáři a jejich rodiny by v ČR tvořili kmenové voliče ČSSD!

V kontextu s americkou družstevní tradicí je zřejmé, odkud pramení i je posilován vysoký smysl Američanů pro solidaritu, demokracii a svobodu. Problémem USA je však moc vojensko-průmyslového komplexu, který spolu s mohutnými finančními a mediálními korporacemi silně ochromuje demokracii a fakticky vládne prostřednictvím zločinného „státu ve státě“ (deep state). Vojensko-průmyslový komplex USA, vznikl – s výjimkou jaderného zbrojení – jako adekvátní reakce na expanzi bolševismu ve Východní Evropě, v Koreji, Číně, Vietnamu, později na Kubě apod. Po pádu bolševismu se však tento moloch stal nejen zbytečný, ale změnil se opět v hrozbu pro celou civilizaci.

Baskická družstevní epopej V roce 1956 ve španělském Baskicku. založil katolický kněz a jeho 5 žáků malé družstvo vyrábějící naftová topidla. Družstvo začalo spolupracovat s vedlejšími družstevními subjekty na lokální úrovni, a poté začala kooperace i dle typů produkce. Na likvidační pokus diktátora Franca – který družstevníky vyhlásil za podnikatele a vyňal je ze státního pojištění zaměstnanců – mondragonšt reagovali založením vlastní družstevní sociální pojišťovny a poté i banky. V roce 1966 měla banka již 24 poboček a vlastnilo jí 36 družstev. Dále byl založen vlastní výzkumný ústav a v další fázi i družstevní univerzita. V roce 1985 byla ustavena rada družstevních komplexů, která na svém třetím kongresu v roce 1991 schválila založení Mondragonské družstevní korporace (MCC); členská družstva přispívají do společně sdíleného kapitálu korporace 7.5 % z dosaženého ročního zisku. Nyní MCC zahrnuje 103 družstev, 122 výrobních závodů, 8 nadací, 1 podílovou společnost, 10 podpůrných subjektů a 13 mezinárodních servisních společností a se svými 74 tisíci zaměstnanci dosahuje 350 miliard korun v tržbách. Dosavadní (byť proměnlivá) produkce sahá od stavby mrakodrapů a infrastruktury přes domácí spotřebiče až po komponenty pro euro raketu Ariel). Kongres v roce 1991 rovněž schválil základní pravidla mzdové politiky a MCC dbá na stabilní rozpětí mezi minimální a maximální mzdou: v družstvech 1:4,5 a v korporaci výjimečně až 1:8! (16)(17)(18)(19)(20)(21)

MCC dokazuje, že družstevní forma podnikání se osvědčuje od malých družstev až po mohutné korporace ve všech odvětvích ekonomiky a že ekonomika, kde si zaměstnanci sami určují svou mzdu, není utopií

ČSSD a KSČM odmítly budovat lepší svět!

V Česku bylo družstevnictví zlikvidováno dvakrát. Poprvé po roce 1948 komunisty a po roce 1989 havloidy, poté co V. Havel v roce 1990 vyhlásil za největšího nepřítele Samerové revoluce Slušovické družstvo! Následovala politická, mediální, legislativní, ekonomická i správní likvidace družstevnictví s výsledkem, že rozsah i výkon družstevního sektoru včetně zaměstnaneckého akcionářství je v ČR zcela zanedbatelný. To vše bez zájmu či protestů ČSSD i KSČM. Přitom ČSSD má rozvoj družstevnictví a zaměstnaneckého akcionářství ve svých programech prakticky od svého vzniku a KSČM tuto variantu formování spravedlivé společnosti přijala na sjezdu v roce 1992.

Obrovská podpora družstevnictví přišla od OSN, která vnímá, že družstevní podnikání je jedinečným zdrojem demokracie, solidarity, poctivosti, spravedlnosti, zodpovědnosti a rovnosti. Z toho důvodu Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2012 jako Mezinárodní rok družstev! Akce probíhala pod sloganem – Družstevní podniky vytvářejí lepší svět! – a cíl kampaně byl skromný: měl pouze zvýšit povědomí veřejnosti o družstevnictví. Od vedení ČSSD i KSČM se tak pouze očekávalo, že budou v médiích a regionech vysvětlovat, že nynější česká společnost je (mj. na rozdíl od první republiky) tak nesolidární, nespravedlivá, rozhádaná a nesvorná proto, že v ní chybí elementární ekonomický zdroj generující demokracii, solidaritu, poctivost, spravedlnost, zodpovědnost a rovnost!

Česká veřejnost však o této akci OSN neměla ani potuchy, poněvadž představitelé ČSSD a KSČM (i česká masmédia) se zachovali naprosto ostudně: celou akci buď ignorovali, nebo dokonce sabotovali! A podobně se zachovali i poté, co 2. července 2013 Evropský parlament schválil rezoluci o Přispění družstev k překonání krize! V rezoluci EP vysoce ocenil ekonomický i etický přínos družstev v době ekonomické krize a vyzval k co největší politické, společenské, ekonomické, právní i poradenské podpoře družstevnictví, včetně transformace podniků v krizi nebo bez dědiců či start-upů na družstva. (22) Soudruzi Filip a Sobotka tuto další šanci, kterou jim dávala historie, opět promarnili. Do budování lepšího světa se jim zjevně nechtělo!

A nejen to, obě partaje se poté místo podpory dokonce podílely na likvidaci slibně se rozvíjejícího sektoru českých kampeliček!

ČSSD a KSČM likvidují spořitelní a úvěrní družstva!

Kampeličky, se po éře zlatokopů – kdy dluhy kampeliček a bank dosáhly 10 respektive 300 miliard korun – zkonsolidovaly a v roce 2012 dosáhly vrcholu. Objem vkladů kampeliček spravovaných členy Asociace družstevních záložen (ADZ) vzrostl za rok 2012 bezmála o 11 miliard korun na celkových 33,7 miliardy korun! Celkový zisk kampeliček se proti roku 2011 více než zdvojnásobil na 328 miliónů korun! Zdvojnásobil se i počet klientů a činil 70 tisíc! A co bylo „nejtrestuhodnější“: zatímco banky poskytovaly českým občanům i podnikatelům z vkladů průměrně jen 1,1 %, kampeličky dávaly úrok téměř trojnásobný, 2,9 % a ukazovaly tak chamtivost bankovního sektoru.

To všechno byly důvody, proč se na kampeličky, jejichž celková bilanční činila pouhých 0,4 % bilanční sumy finančního sektoru v ČR, vrhly kontroly MMF, ČNB a Kalouskova FAU (finančně analytický útvar Ministerstva financí) a během dvou let – a takřka po vzoru likvidace Slušovic –doslova zničili 3 z celkem 4 největších kampeliček, jejichž bilanční suma činila polovinu majetku celého sektoru! V roce 2012 ČNB odebrala licenci kampeličce Unibon s bilanční sumou přes 5 miliard. V květnu 2013 byly zablokovány účty v hodnotě více než dvou miliard a zavřeny všechny pobočky největší kampeličky, Metropolitního spořitelního družstva, které by toho roku bezpečně dosáhlo bilanční sumy 25 mld. Kč a zisku 300 mil. Kč. V roce 2014 ČNB odebrala licenci WPB Capital s bilanční sumou nad 5 miliard korun a se ziskem téměř 100 milionů v roce 2012. (23) (24)

Média v rozporu s pravdou psala o krachu kampeliček a bez zájmu médií i politiků probíhalo rozkrádání majetků těchto družstev. Poslední hrůzostrašná informace ze soudu s MSD, jehož vedení jakoukoli vinu popřelo, je z 10. dubna 2017 a říká, že, „Insolvenční správce ...prodal pohledávky MSD v nominální hodnotě přes 10 miliard korun za 1,4 miliardy...“ (25) Sobotka s Filipem se místo toho ovšem rozhořčovali nad Babišem, který údajně podvedl EU o dotaci 40 milionů...

Legislativní likvidaci sektoru kampeliček (přes odpor pravice!) (26) soudružsky dokonaly ČSSD a KSČM (27) v roce 2014 přijetím ostudného zákona, (24) který:

- 1) Nutí klienty stát se členy družstva (a porušuje tak hned první princip družstevní identity, kterým je dobrovolnost členství!).

- 2) Zvyšuje kampeličkám odvod do fondu pojištění vkladu na procentní dvojnásobek oproti bankám.

- 3) Omezuje možnost pobírání úroku z vkladu či poskytování úvěru na maximálně desetinásobek družstevního vkladu (který pochopitelně není pojištěn Fondem pojištění vkladů);

- 4) Nutí kampeličku po dosažení bilanční sumy 5 miliard k transformaci v banku;

- 5) Finanční družstva nehorázně (a patrně protiústavně) diskriminuje i rdousí nařízením, že družstevní záložna není oprávněna nabývat přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stát se členem, společníkem, akcionářem právnické osoby, či jiným způsobem nabývat vliv na řízení právnické osoby.

V roce 2016 činil objem vkladů kampeliček spravovaných členy Asociace družstevních záložen (ADZ) již pouhých 16 miliard čili 50 % oproti roku 2012. Banky se sídlem v zahraničí zcela ovládající český finanční trh (cca 98,5 % celkové bilanční sumy), mají při ždímání českých občanů volnou ruku! Naproti tomu v západní Evropě družstevní bankovnictví disponuje okolo 40 % domácí bilanční sumy (mj. Francie 45%, Nizozemí 40% a 10 milionů klientů),

Trest dějin přišel okamžitě!

Historie obě zrádné strany potrestala takřka bezprostředně, poněvadž si svou zrádností i netečností vyhubily své voliče. Tato logika je prostá a vychází z dánské zkušenosti, kde sociální demokracie vládla nepřetržitě 75 roků! Kdyby ČSSD a KSČM od roku 2012 podporovaly jenom rozvoj kampeliček, majících tehdy 70 000 členů (při 200 % meziročním, nárůstu!!!), pak letos by jejich počet včetně rodinných příslušníků a sympatizantů dosahoval odhadem 1,5 milionu. A ti by tvořili jejich voličské hard-core! Pokud by ČSSD a KSČM navíc od roku 2012 podporovaly i rozvoj družstev a zaměstnaneckého akcionářství (mj. formou penzijního spoření nebo podpory mladých rodin) pak by opět mnohý družstevník i akcionář včetně jejich rodin a přátel tvořili další voličské hard-core ČSSD a KSČM.

Česká republika by navíc zahájila svou morální obrodu, poněvadž by se v ní vytvářela, praktikovala a postupně zvyšovala úroveň demokracie, solidarity, poctivosti, spravedlnosti, zodpovědnosti a rovnosti, denně generované demokraticky fungujícími ekonomickými subjekty.

Závěrem budiž zdůrazněno, že družstevnictví a zaměstnanecké akcionářství jsou základními prvky přímé demokracie v ekonomice, a z toho důvodu jsou úhlavním nepřítelem liberálů, jejichž nejušlechtilejší vizí je soustředění veškerého pozemského majetku do vlastnictví nadlidí typu Rotschildů a spol. Zda ČSSD a KSČM slouží jako užiteční idioti nebo spíše aktivisté liberální vize, je věc členů těchto stran. Pokud však obě partaje svoji zradu a selhání nenapraví, dějiny si pro realizaci přímé ekonomické demokracie najdou stranu jinou; a klidně i tu Okanurovu...

ZDROJE.

(1) Se Sobotkou v čele se ČSSD zas historicky znemožní

https://stoces.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=373865

(2) Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952. Ladislav Karel Feierabend

(3) Družstevní bankovnictví v České republice a Rakousku (Diplomová práce Michal Král)

https://www.vse.cz/vskp/31324_druzstevni_bankovnictvi_v%C2%A0ceske_republice_a%C2%A0rakousku

(4) The lesson behind the Austrian co-op banking disaster

https://www.thenews.coop/95508/sector/lesson-behind-austrian-co-op-banking-disaster/

(5) Austrian Forest Owner Cooperative

http://www.cepf-eu.org/vedl/Austrian%20Forest%20Owner%20Cooperative(1).pdf

(6) Danish cooperative movement

https://en.wikipedia.org/wiki/Danish_cooperative_movement

(7) Denmark: The Agricultural Cooperatives in Denmark

http://www.uwcc.wisc.edu/icic/orgs/ica/mem/country/denmark/ag-coops.html

(8) Družstevní formy podnikání ve světě. Bc. Lucie Bartáková, Diplomová práce

https://vskp.vse.cz/2081_druzstevni_formy_podnikani_ve_svete

(9) Ročenka EFES 2015

http://www.efesonline.org/Annual%20Economic%20Survey/2015/Survey%202015.pdf

(10) Čeští Židé a dánská záchrana

http://www.rozhlas.cz/plus/pribehy/_zprava/cesti-zide-a-danska-zachrana--1423400

(11) Credit unions in the United States

https://en.wikipedia.org/wiki/Credit_unions_in_the_United_States

(12) Employee Retirement Income Security Act of 1974

https://en.wikipedia.org/wiki/Employee_Retirement_Income_Security_Act_of_1974

(13) Employee stock ownership plan

https://en.wikipedia.org/wiki/Employee_stock_ownership_plan

(14) Družstva jsou logickou a funkční alternativou kapitalismu

http://www.halonoviny.cz/articles/view/532459

(15) National Center for Employee Ownership (NCEO)

https://www.nceo.org/articles/statistical-profile-employee-ownership

(16) Mondragonská družstevní korporace (MCC), Klíčové znaky Mondragonské družstevní praxe

https://www.maussen.eu/cs/2015/10/15/3-2-mondragonska-druzstevni-korporace-mcc-3-2-4 klicove-znaky-mondragonske-druzstevni-praxe/

(17) Mondragonská družstevní korporace (MCC), Struktura družstva

https://www.maussen.eu/cs/2015/10/15/3-2-mondragonska-druzstevni-korporace-mcc-3-2-5-struktura-druzstva/

(18) Mondragonská družstevní korporace (MCC), Politika družstva – kompenzace,

zaměstnanost a rozdělování zisku

https://www.maussen.eu/cs/2015/10/15/3-2-mondragonska-druzstevni-korporace-mcc-3-2-6-politika-druzstva-kompenzace-zamestnanost-a-rozdelovani-zisku/

(19) Problémy a výzvy, kterým Mondragon čelí, Zahraniční podniky a konvenční dceřiné společnosti

https://www.maussen.eu/cs/2015/10/15/3-3-problemy-a-vyzvy-kterym-mondragon-celi-3-3-1-zahranicni-podniky-a-konvencni-dcerine-spolecnosti/

(20) Problémy a výzvy, kterým Mondragon čelí, Úpadek Fagor Electrodomesticos

https://www.maussen.eu/cs/2015/10/15/3-3-problemy-a-vyzvy-kterym-mondragon-celi-3-3-3-upadek-fagor-electrodomesticos/

(21) Závěrečné poznámky

https://www.maussen.eu/cs/2015/10/15/4-zaverecne-poznamky/

(22) Usnesení Evropského parlamentu Přispění družstev k překonání krize (přijaté ve Štrasburku 2. července 2013).

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P7-TA-2013-0301+0+DOC+XML+V0//CS

(23) Havloidi zaútočili na kampeličky!?

https://stoces.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=357072

(24) Zákon o kampeličkách – Pomník hanby ČSSD a KSČM!

https://stoces.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=520044

(25) Policie znovu otevřela případ MSD

https://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20170410/281694024638410

(26) Senátorka Veronika Vrecionová: Rozprava před hlasováním PSP úterý 9. prosince 2014

https://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/023schuz/s023168.htm

(27) 23. schůze, 91. hlasování, 9. prosince 2014, 18:27 Novela z. o spořitelních a úvěrních družstvech

https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=60156

Autor: František Stočes | neděle 5.11.2017 19:16 | karma článku: 20.35 | přečteno: 1157x

Další články blogera

František Stočes

Dobydou čeští družstevníci stupně vítězů? /6/

Během 1. světové války se angličtí nepřátelé družstevnictví pokusili nejen o ekonomickou likvidaci britských družstev, ale dokonce i o fyzickou likvidaci družstevních elit!

1.9.2019 v 17:27 | Karma článku: 8.17 | Přečteno: 289 | Diskuse

František Stočes

Přehled politické podpory družstevnictví /5/

Osudovým problémem Západu je, že ekonomika, generující mj. demokracii, solidaritu a spravedlnost, zde tvoří pouhých 5%; zatímco jejích 95% plodí predátorství, individualismus a egoismus. Západ se tak vyvinul v anomální civilizaci

19.8.2019 v 0:48 | Karma článku: 5.40 | Přečteno: 195 | Diskuse

František Stočes

Příběh britské Družstevní strany /4/

Ve Velké Británii byla před více než 100 lety založena politická strana, do které může vstoupit každý britský občan, který je členem některého z (dnes téměř 7000) britských družstev. Jmenuje se the Co-operative Party (CP)

15.8.2019 v 23:31 | Karma článku: 3.90 | Přečteno: 118 | Diskuse

František Stočes

Utajovaná družstevní epopej /3/

Absurdní střet predátorské a byrokratické marxistické ekonomiky, popsaný v předchozím blogu /2/, zcela zdeformoval vývoj XX. století.

8.6.2019 v 15:24 | Karma článku: 9.53 | Přečteno: 415 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Libor Čermák

Za ofsajd se přece nevylučuje, pane Mináři!

Premiér A. Babiš je podle miliónkáře Mináře v ofsajdu a měl by jít podle něj mimo hřiště. Ale já říkám, pane Mináři, nevím, jak často sledujete kopanou, ale za ofsajd se přeci nevylučuje! A doufám, že to zůstane i v tomto případě.

19.11.2019 v 5:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 |

Martin Braun

Nehorázný titulek na idnes.cz

Doslova jako rána pěstí mezi oči na mně zapůsobil titulek článku, který idnes.cz vyvěsila na prvním místě mezi novinkami a předpokládám, že za pár minut to bude zprávou dne.

18.11.2019 v 22:21 | Karma článku: 27.70 | Přečteno: 986 | Diskuse

Miroslav Václavek

Naše země vzkvétá, někde více někde méně

Ano, nic si nenalhávejme naše země vzkvétá. Srovnávat její stav se stavem před třiceti lety je v zásadě nemožné. Neboť tehdejší zuboženou, beznadějně chudou a zaostalou zemi, jejíž zřízením byla komunistická diktatura

18.11.2019 v 17:00 | Karma článku: 19.97 | Přečteno: 409 | Diskuse

Jan Provazník

Tomáš Halík má samozřejmě pravdu

Reakce na článek Jana Bartoně - Halík tvrdí: „Problém je ve voličích“, ve kterém se autor snaží prokázat Halíkův omyl.

18.11.2019 v 16:22 | Karma článku: 21.67 | Přečteno: 1236 | Diskuse

Miroslav Gruner

Smutná bilance 1989 -2019 a neradostné vyhlídky.

Vypadá to, že A. Babišovi přece jen jeho přešlapy projdou. A to je asi základní předpoklad, aby do politiky vstoupil P. Kellner, i když ten na to bude mít lidi. 30 let po listopadu máme překousnout lupičství privatizátorů a mlčet.

18.11.2019 v 14:00 | Karma článku: 15.35 | Přečteno: 517 | Diskuse
Počet článků 165 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2285

Publicista, externí komentátor někdejšího deníku Právo lidu. Člen ČSSD 1992-2018. Dřívější aktivity: Koordinátor družstevní skupiny při o.i. Alternativa zdola. Předseda o.s. Autentičtí sociální demokraté, vydavatel a šéfredaktor on-line měsíčníku NETSOCAN. (www.netsocan.cz).

Najdete na iDNES.cz