ČSSD – Doleva! Aneb Od Bismarcka – k Hamplovi!

Frakci ČSSD – Doleva! vedou renomovaní lídři: někdejší ministr zahraničí ČR a úspěšný předseda Valného shromáždění OSN, Jan Kavan, a poslanec parlamentu Jaroslav Foldyna.

Níže přiložený text hodlám, jako účastník její sobotní konference, předložit k projednání:

Platforma „ČSSD – Doleva!“ vydává prohlášení s názvem „Od Bismarcka k Hamplovi!“, které je výzvou k vedení České strany sociálně demokratické, aby ČSSD neprodleně zahájila práci na programu transformace sociálního státu ve stát socialistický!

                                               Od Bismarcka k Hamplovi!

Členové platformy „ČSSD – Doleva!“ jsou si vědomi znepokojivého společensko-ekonomického vývoje v rámci ČR, EU a prakticky i v celém světě. Příčinu společenského a ekonomického chaosu i bezpráví připisují do značné míry absenci společné vize, poněvadž zánikem sovětského bloku a jeho utopického socialismu, spočívajícího na zestátnění ekonomiky, se vytvořilo ideologické vakuum.

Vznikl a je utvrzován dojem, že sociálně spravedlivý stát je nesmysl, že obrovské, nespravedlivé a prohlubující se mzdové a majetkové rozdíly jsou přirozené a správné, a že náplní sociální demokracie je pouze samaritánská konstrukce záchranných sítí v rámci sociálního kapitalistického státu.

Tato koncepce je zkázonosná. Relativizace sociální spravedlnosti má nutně za následek relativizaci dalších etických i tradičních hodnot včetně těch státotvorných, jako například rodiny. Logickým důsledkem bude, že hodnotově i občansky atomizovaný a eticky upadající sociální stát přinejlepším zanikne v důsledku neschopnosti vlastní biologické reprodukce; a to tak, že jeho populaci plynule nahradí „barbaři“, jak se v dějinách  tradičně stává. Ale jsou i horší alternativy v podobě zkázonosné války.

Členové platformy „ČSSD – Doleva!“ si jsou vědomi, že dějinné odmítnutí Marxovy a Leninovy koncepce socialismu je epochálním vítězstvím logického argumentu sociálních demokratů, že zestátněná ekonomika nemůže uspět v konkurenci s ekonomikou privátní!

Členové platformy „ČSSD – Doleva!“ upozorňují, že nastal nejvyšší čas zahájit intenzívní práce na projektu socialismu v pojetí sociálně demokratickém! Budovat ho na realitě, která existuje a žije, avšak téměř sto let jen vegetovala na pozadí mohutného ideologického a ekonomického střetu sovětského a západního bloku!

Budiž nyní vzpomenuto, že sociálně demokratické strany vznikly na podporu projektu evolučních socialistů – zejména Francouzů J.  Proudhona, L. Blanca a Ch. Gidé a Němců F. Lassala a E. Bernsteina. Ekonomickým základem jejich socialismu byl družstevní podnik demokraticky vlastněný a řízený jeho zaměstnanci, pobírajícími spravedlivou mzdu a solidárně se podílejícími na bohatství i majetku, které vytvořili. Tento typ podnikání měl v konkurenci s privátními subjekty ekonomicky zvítězit a tak evolučně (a tehdy, zcela realisticky, během jednoho století) vytvořit socialismus.

Budiž rovněž připomenuto, že úhlavním nepřítelem této koncepce byl kancléř Bismarck, jehož projekt sociálního státu měl – kromě kriminalizace a perzekuce sociálních demokratů – přispět k potlačení lidové podpory socialistického hnutí („Moje myšlenka si klade za cíl získat pracující třídu. Můžu dokonce říct – uplatit ji státem.“). V té době již čeští družstevníci mj. postavili Národní divadlo, Petřínskou rozhlednu, železnici Posázavský Pacifik a později i Pražskou ZOO.

Na projektu socializace až do roku 1938 – kdy do družstevních aktivit bylo zapojeno již 6 milionů občanů Československa – se úspěšně podílela i sociální demokracie. Rozvoji družstevnictví věnovala ČSSD celý jeden den sjezdových jednání a všechny relevantní aspekty její historické mise vyjádřil v geniální zkratce Antonín Hampl, když na sjezdu ČSSD v roce 1930 prohlásil: „Když se mluví o socialisaci, je nutno tento požadavek definovati jako snahu o právní a hospodářskou změnu majetkového a výrobního procesu, tak, aby každý, i ten poslední dělník, měl vědomí, že pracuje na svém – ať již tato kolektivita je vyjádřena jakoukoli formou družstevní. Když si uvědomujeme, že socialisace je naším heslem, tedy onou nebezpečnou cestou, která ohrožuje nepřátelské posice, pak si musíme uvědomit, že ne závist, ne nevraživost musí býti hnací silou, nýbrž hluboké přesvědčení, že dosavadní mzdový systém je v nesouhlasu s demokracií a s kulturní a mravní úrovní dělnické třídy.“

Nahradí-li se v Hamplově textu slovo dělník slovem pracovník, pak jde o teze vysoce atraktivní i aktuální!

Členové platformy „ČSSD – Doleva!“ rovněž připomínají, že družstevní forma vlastnictví a podnikání se osvědčila ve všech typech subjektů, fungujících  jindy jako privátní, veřejné či státní:

- V americkém městě Weirtownu si v roce 1983 zaměstnanci za 200 milionů dolarů koupili tamější krachující ocelárnu; oživili ji a dostali se mezi nejúspěšnější oceláře v USA;

- Vodohospodářské družstvo Saguapac zásobuje vodou 800 000 obyvatel bolivijského města Santa Cruz. Nahradilo v roce 1979 dva předchozí vlastníky: ziskuchtivého privátního i zkorumpovanou městkou radnici;

- Družstevní zdravotní pojišťovna Health Partners v americkém Wisconsinu má přes 1 milion členů a disponuje se 70 nemocnicemi a poliklinikami;

- Družstevní finančnictví v Rakousku vykazovalo v roce 2011 bilanční sumu 380 miliard eur. Bilanční suma konkurenčních privátních a akciových bank činila jen 255,9 miliard eur; bilanční suma všech bank v ČR měla  tehdy hodnotu pouhých 160 miliard eur – 4,5 bilionů korun; přičemž bilanční suma záložen v ČR činí  pouhých 0,4 % bankovního sektoru.

- V Dánsku s 5,6 miliony obyvatel vlastní téměř 1 milion občanů (přesně 832 208) akcie velkých firem.

- Družstevní město (Co-op city) v newyorském Bronxu má více než 43 000 obyvatel; byty jsou zde prodávány pouze mravným zájemcům a preferovány jsou rodiny s dětmi či mladí manželé.

Členové platformy „ČSSD – Doleva!“ připomínají a vysoce oceňují následující aktivity prestižních světových subjektů ve prospěch rozvoje družstevnictví  (v chronologickém pořadí):

19. prosinec 2001: OSN poukazuje na diskriminaci družstevního podnikání v tom smyslu, že družstvo je jedinou obchodní společností, která nemá legislativně umožněnou nadnárodní formu

22. červenec 2003: Evropský parlament přijímá statut Evropské družstevní společnosti (SCE) a umožňuje evropským družstvům nadnárodní formu.

23. září 2005: Mezinárodní družstevní svaz (ICA) přijímá Světovou deklaraci o výrobních družstvech. Tento historický dokument výčtem a přijetím družstevních hodnot a principů družstevní identity zásadně definuje družstevní statut, kultivuje družstevní podnikání a vyzývá k jeho společenské, politické a ekonomické podpoře.

18. prosinec 2009:  OSN schválila rezoluci vyhlašující rok 2012 jako Mezinárodní rok družstev pod sloganem „Družstevní podniky budují lepší svět!“

2. červenec 2013: Evropský parlament přijímá usnesení O přispění družstev k překonání krize a požaduje, aby rozvoji družstevního podnikání byla věnována maximální společenská, politická, legislativní, finanční, právní a poradenská podpora.

28. únor 2015: Papež František přijal 7000 zástupců Konfederace italských družstev a vyzval je k autentické ekonomické poctivosti, která  ozdravuje hospodářství v moři úskočné globální ekonomiky.

Členové platformy „ČSSD – Doleva!“ vnímají a jsou si jisti, že praktikování družstevních hodnot (demokracie, solidarita, spravedlnost, rovnoprávnost, svépomoc, vlastní odpovědnost, a etické hodnoty jako poctivost, otevřenost, sociální odpovědnost a péče o jiné) v pracovním procesu, přispěje k jejich rozšíření a respektu ve všech oblastech společenského života včetně rodinného a zejména v politice a povede k renesanci celé západní kultury. Jak konstatoval v americkém exilu v roce 1952  L. Feierabend: „Duch solidarity a spolupráce, který je vlastní družstevnímu hnutí, zůstává skutečným základem každé demokracie a všech demokratických institucí kdekoliv na světě. Leží v srdci všech lidí dobré vůle a nelze jej zničit, a to ani komunisty v Československu. Žije.“

Členové platformy „ČSSD – Doleva!“ jsou si vědomi aktuální situace ekonomiky v ČR, ve které  - z hlediska výše průměrné mzdy a průměrné penze -  je „český Bismarck“ (český sociální stát) vlastně sociálním případem. Tento handicap je způsoben až koloniálním statutem české ekonomiky, kde 50% z celkového majetku českých firem má již zahraniční vlastníky a v bankovnictví je to patrně až 99%!!! Ve formě dividend a kapitálových přesunů plyne ročně do zahraničí suma blízká 1 bilionu korun, které v ČR chybí v sociálním systému i jako investice.

Členové platformy „ČSSD – Doleva!“ jsou si vědomi aktuálního zcela neuspokojivého a marginálního podílu družstevní ekonomiky, družstevního finančnictví a zaměstnaneckého akcionářství v rámci ČR. Za jednu z příčin této situace považují politické, legislativní a správní snahy o paralyzaci družstevnictví a zaměstnaneckého akcionářství zahájené v roce 1989:  Politická agrese proti Agrokombinátu Slušovice a jeho rozbití; Zatížení družstev restitučními nátoky (jako jediných obchodních společností); Likvidační zákony 3T; Fakticky správní likvidace velkých kampeliček; Přijetí (patrně protiústavního) diskriminačního až likvidačního zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Naprostá politická pasivita a nulová aktivita na téma zaměstnaneckého akcionářství.

Patří sem i politická ignorace až sabotáž Mezinárodního roku družstev. Jedinou akcí hodnou pozornosti bylo zřízení Rady vlády pro družstevnictví při Úřadu vlády ČR Jiřím Paroubkem v roce 2006. Okamžité zrušení Rady, po pouhém měsíci její existence, bylo prvním počinem následné Topolánkovy vlády.

                    Členové platformy „ČSSD – Doleva!“ proto navrhují a žádají:

1. Aby byla na téma evoluční transformace sociálního státu ve stát socialistický zahájena osvětová a informační kampaň včetně vnitrostranické a veřejné diskuse.

2. Aby se téma evoluční transformace sociálního státu ve stát socialistický stalo ústředním motivem nového programu ČSSD; a to jeho dlouhodobé i krátkodobé verze, a aby jejich plnění bylo průběžně sledováno.

3.  Aby na podporu  projektu evoluční transformace sociálního státu ve stát socialistický ČSSD zřídila nezbytné vnitrostranické subjekty – v rámci odborného zázemí, MDA i na všech stupních  stranické hierarchie až po MO (komise, kluby apod.).

4. Aby na podporu  projektu evoluční transformace sociálního státu ve stát socialistický, jehož hlavní náplní je rozvoj a kultivace všech forem družstevního podnikání, byly zřízeny příslušné podpůrné subjekty při úřadu vlády, v ministerstvech, v parlamentu, v senátu a při krajských úřadech.

5. Aby ČSSD  (mj. dle vzoru zaměstnaneckého akcionářství v USA) neprodleně vytvořila systém státní podpory zaměstnaneckého akcionářství a dalších forem zaměstnanecké participace tak, aby vlastnictví akcií či družstevních podílů apod. získalo i formu penzijního spoření či podpory mladých rodin.

6. Aby ČSSD zahájila aktivity ve frakci PES Evropského parlamentu s úsilím o vznik příslušných eurofondů pro podporu realizaci bodu 5.

7. Aby ČSSD zahájila intenzivní veřejnou prezentaci všech aktivit význačných subjektů na podporu družstevnictví a zaměstnanecké participace (OSN,  EU, MDS, Evropské federace pro zaměstnanecké akcionářství, apod.) včetně prezentace konkrétních úspěchů a postupů (buy-outs apod.).

8. Aby na podporu bodu 5. bylo využito zkušeností z tzv. Nostrifikačního zákona z roku 1919 (O podnicích, které mají sídlo mimo území československého státu), který vedl ke vzniku 700 českých akciových společností s celkovým akciovým kapitálem 2,5 miliardy korun a k repatriaci cenných papírů.

9. Neprodleně realizovat změnu vnitrostranické situace v tom smyslu, aby úsilí o získání význačných stranických postů získalo charakter boje o ideje a program a nemělo –  jako dosud – formu zákulisních jednání a dohod stranických subjektů a funkcionářů na sjezdu. To znamená neprodlené zavedení prací na přímé demokracie při volbě stranického vedení do stádia, aby příští sjezd volil jen prozatímní vedení strany a krátce po sjezdu by následovala přímá volba.

10. Frakce žádá zajištění potřebných financí a neprodlené zřízení webové formy někdejšího deníku Právo lidu, který by realizoval všestrannou informovanost členské základny i veřejnosti a umožňoval nezbytnou a kultivovanou vnitrostranickou komunikaci a diskusi. Jeho šéfredaktor by měl být volený sjezdem a redakční práce by zajišťovali 4 redaktoři (minimálně 2 by měli být absolventy novinářské fakulty).

ZDROJE:

Předpoklady socialismu a úkoly sociální demokracie. Eduard Bernstein

http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/eb_psusd.htm

Otto von Bismarck: Důchody od kancléře

http://euro.e15.cz/profit/otto-von-bismarck-duchody-od-kanclere-901434

Český Godesberg/Obsah programové diskuse na XV. Sjezdu,  Jiří Malínský,

Neukončený příběh sociální demokracie Zygmunt Bauman

http://fesprag.ecn.cz/img_upload/3403f47f1c75ee9d75621c7be5f8ebdd/bauman.pdf

Saguapac

http://www.saguapac.com.bo/inicio.php

Dissecting a health care co-op

http://edition.cnn.com/2009/HEALTH/08/19/health.care.coop/index.html?eref=rss_us

Družstva jsou logickou a funkční alternativou kapitalismu

http://www.halonoviny.cz/articles/view/532459

How to achieve an employee buyout. Financing an employee buyout

https://www.nibusinessinfo.co.uk/content/financing-employee-buyout

Sex a peníze v New Yorku: při koupi bytu musíte družstevní komisi přiznat vše

http://bydleni.idnes.cz/sex-a-penize-v-new-yorku-pri-koupi-bytu-musite-druzstevni-komisi-priznat-vse-183-/architektura.aspx?c=A090925_165330_dum_osobnosti_rez

Papež kooperativám: Podporovat ekonomickou poctivost v moři úskočné globální ekonomiky

http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=21548

Annual economic survey of employee ownership in european countries 2014

http://www.efesonline.org/Annual%20Economic%20Survey/2014/Survey%202014.pdf

Jak jsme se stali kolonií Ilona Švihlíková

Družstva dokážou být konkurenceschopná

http://www.halonoviny.cz/articles/view/1379753#http://www.halonoviny.cz/articles/view/1379753

Kdy ČSSD konečně pochopí svou historickou misi?

http://stoces.blog.idnes.cz/c/468510/kdy-cssd-konecne-pochopi-svou-historickou-misi.html

Rozlišujme mezi družstevnictvím a bankovnictvím

https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2015/cl_15_150127_tomsik_bankovnictvi.html

Družstevní bankovnictví v České republice a Rakousku (Diplomová práce  Michal Král)

https://www.vse.cz/vskp/31324_druzstevni_bankovnictvi_v%C2%A0ceske_republice_a%C2%A0rakousku

Cooperatives in Social Development Resolution No 56/114 adopted by the United Nations General Assembly at its 57th Session, 19 December 2001

http://www.caledonia.org.uk/UN-res-56-114.htm

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu Evropské družstevní společnosti (SCE)

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32003R1435

Resolution adopted by the General Assembly on 18 December 2009 64/136. Cooperatives in social development

https://documents-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/N09/469/99/PDF/N0946999.pdf?OpenElement

Světová deklarace o výrobních družstvech

http://www.cicopa.coop/IMG/pdf/CICOPA_WORLD_DECLARATION_Czech.pdf

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. července 2013 o přispění družstev k překonání krize

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P7-TA-2013-0301&language=CS&ring=A7-2013-0222

Počty jednotek v registru ekonomických subjektů podle převažující činnosti a vybraných právních forem

https://www.czso.cz/documents/10180/20557471/14007015q202.pdf/8259c77f-3969-4542-b367-ee4c4ec04720?version=1.0

Zákon 12/1920 Sb. ze dne 11. prosince 1919 O podnicích, které mají sídlo mimo území československého státu

https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp