Dějiny dokazují, že i akademicky vzdělaný člověk či akademický pedagog nemusejí být zárukou pravdivého a humanistického vidění světa. Nicméně Česko má své hrdiny – M. J. Husa a T.G. Masaryka – kteří se naopak nebáli pravdu hájit ani tváří v tvář katovi či tupému davu.
Respekt a obhajoba pravdy obsažené ve formě pojmů, popsaných jevů a jejich souvislostí i zákonitostí nejsou samoúčelné. V případě např. fyziky je to zcela evidentní: kdyby vědci a konstruktéři, zacházeli s pravdou jako někteří politikové (či politicky se vyjadřující akademikové), nevzlétlo by jediné letadlo a pokud snad ano, zřítilo by se! K podobné dysfunkci zákonitě dochází i v subjektech a jevech společenských. Vlastně lze říci, že statečný a bezcitné umučený kritik amorálností církve, M.J. Hus, byl svým způsobem první obětí kruté a nesmírně ničivé 30. leté války, vedené mj. zcela demoralizovanou římskokatolickou církví proti reformačnímu kalvinismu a luteránství.
Navíc ani doktoráty nedokázaly udělat stoupence pravdy a humanismu z fanatiků, jakými byli např. dr. J. Mengele či dr. J. Goebbels. Je vidět, že ani vysoký intelekt i vzdělání nedokáži překonat parciální deficit IQ, který nastává jako důsledek fanatické emoce, jež učiní i ze vzdělaného akademika úhlavního nepřítele lidskosti i pravdy.
25. listopadu udělalo zajímavou díru do světa 80 českých akadeniků, kteří si v Otevřeném dopise rektorovi Univerzity Karlovy v Praze prof. Tomáši Zimovi mj. stěžují, že prezident ČR, M. Zeman, „...který opakovaně zlehčuje pošlapávání lidských práv ve světě...“ a „...krátce před oslavami 25. výročí 17. listopadu 1989 dokonce bagatelizoval brutalitu tehdejšího policejního zásahu proti studentům na Národní třídě“. Akademici mj. kritizují následující prezidentův výrok: „Dneska každý, kdo tam samozřejmě nikdy nebyl, vykládá, jak to na té Národní třídě byl strašlivý masakr, krvavá řež. Nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z x demonstrací.“
Skutečnost je taková, že 17. 11. 1989 policisté zasáhli proti nepovolené demonstraci na Národní třídě v Praze. Zásah proběhl dle zákona za použití donucovacích prostředků vůči těm, kteří se odmítli rozejít včetně použití psychologického nátlaku. Nezávislá lékařská komise později uvedla, že během zásahu bylo zraněno (obuškem i v tlačenici) 568 lidí. Nicméně občanské protesty hodlali vyvolat především sami strůjci (frakce v KSČ) zásahu na Národní a tudíž měli zájem, aby zásah opticky vypadal co nejbrutálněji. Proto si STB vyrobila fiktivního ubitého studenta Šmída – kterého sehrál její agent Zifčák. Tento trik zafungoval a vyhnal v pondělí 20. 11. (i v následujících dnech) na Václavské náměstí tisíce rozhořčených občanů (včetně autora blogu), netušících, že hrají roli užitečných idiotů STB. Kolik takových „Zifčáků“ ještě a kde a jak fungovalo, se nezjišťovalo. Fakt, že jednu z hlavních rolí Sametové revoluce sehráli ožiteční idioti STB, potvrdil i Pavel Žáček, autor studie Fáma o smrti Martina Šmída a její vyšetřování..., když v úvodu píše: „Společenskou a politickou situaci po studentské demonstraci 17. listopadu 1989 výrazně ovlivnila fáma o mrtvém studentovi Martinu Šmídovi...“
Prezident se tudíž vyjádřil zcela korektně a oněm 80 akademikům budiž připomento, že masakr znamená hromadné vybíjení lidí (i zvířat) či jednání s následkem velkého množství obětí. Vzpomenuty budiž některé skutečné a strašlivé masakry, které ponechaly české akademiky kupodivu ledově chladnými.
Jako první lze uvést bestiální masakr v Oděse, který se udál letos 2. května a zanechal minimálně desítky ubitých mužů a žen (navíc znásilněných) a který fakticky pokračuje v podobě terorizování a mučení občanů z ruskojazyčné menšiny na Ukrajině.
Druhým případem je údajně až 1,5 milionu iráckých občanů, kteří se stali přímou či nepřímou obětí americké agrese a okupace, zahájené pod fašisticky vylhanými záminkami v březnu 2003. Přitom podle Charty Norimberského soudního tribunálu – všichni vůdci, podněcovatelé a komplicové podílející se na vypracování či vykonávání plánů na páchání válečných zločinů – jsou válečnými zločinci. Válečným zločincem je tudíž i český prezident Václav Havel, který (spolu s dalšími 4 evropskými státníky) k agresi podněcoval (za soudružské spolupráce českého mediálního maistreamu, zejména veřejnoprávní ČT.). To jsou novinky, viďte, důstojní akademikové!
Mnohé akce vyvolávají i reakce A reakcí na masové vybíjení iráckých obyvatel i na nepotrestání válečných zločinců byl nejenom Kuala Lumpurský tribunál, kde renomovaní muslimští právníkové prokázali J. Bushovi, T. Blairovi a dalším vinu ze zločinů proti míru, ze zločinů proti lidskosti a ze zločimů genocidy.
A jaké byly a jsou reakce na tyto strašlivé válečné zločiny vaše, důstojní akademikové? Důstojné – nebo hanebné?
Další logickou reakcí na brutalitu (potlačení povstání ve Fallúdže) a genocidu v Iráku, na hanebný na postoj západních elit i naprosté selhání celého světového společenství vůči těmto zločinům, je patrně povstání a exploze radikálního islamismu s lokalizací právě na území Iráku. U vás pojem Islámský stát jistě vyvolává zděšení, že důstojní akademikové. Ale jste schopni vysvětlit, co těmto lidem, totálně zklamaným Západem (tedy i vámi), dnes kromě Alláha a pomsty vlastně zbývá?! Jste ochotni veřejně a po zásluze označit Bushe, Blaira a Havla za válečné zločince?
Objektivně vzato, titulek blogu není zcela korektní v tom smyslu, že vás, důstojní akademikové těžko podezírat, že byste byli užitečnými idioty mj. České televize. Vy si přece, na rozdíl od miliónů českých občanů, zavalených každodenním bojem o chléb a neznajících cizí jazyky, dokážete alternativní informace vyhledat sami. Takže jste fakticky ještě nebezpečnějšími tvory, než užitční idioti...
Jste totiž vědomými služebníky zla a tímto i kolegové pánů doktorů Mengeleho a Goebbelse!!! Zla, které hrozí strašlivými důsledky. Mistr Jan Hus by, důstojní akademikové, vámi hluboce pohrdal!
