Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidový dům nebo Pavilon oranžgutánů?

5. 03. 2008 16:25:00
Když byl 25. dubna 2005 Jiří Paroubek po zvolení předsedou ČSSD designován V. Klausem českým premiérem, stal se malý zázrak: kolika náměstkům v celém světě, původně pracujících v podniku jako jsou Restaurace a jídelny, se podaří získat premiérské křeslo! Dlužno dodat, že JP rozhodně nebyl kariéristou. Sám se označil za pravicového sociálního demokrata a za své pojetí politiky ČSSD bojoval v čele Rakovnického proudu prakticky ztracenou bitvu s M. Zemanem.

Druhý "zázrak" se udál za jeho premiérování. Po Špidlově a Grossově fiasku se předvolební preference ČSSD – vítěze předchozích parlamentních voleb – potácely u dna; v květnu to bylo 11,4% (dle agentury STEM). Od Paroubkovy inaugurace začala obliba ČSSD téměř plynule růst (a dlužno dodat, že se tak dělo za naprosté nepřízně až nenávisti většiny médií vůči JP): červen 15%, červenec 20,9%, září 21,1%, listopad 25,6% a vrcholu dosáhly v lednu 2006 na hodnotě 27,2%! Málokdo již pochyboval, že s příchodem jara bude předstižen i dosavadní a permanentní lídr tohoto žebříčku, ODS! Zde však celá pohádka končí.

Poté totiž počaly preference ČSSD zdánlivě nečekaně klesat – únor 24,5% – až na dubnových 21,3%. S blížícími se volbami se však volební průzkumy stávaly nevěrohodnými: ODS získávala od 20,0 % v průzkumech Factum Invenio po 27,4 % v průzkumu SC&C a ČSSD od 16,7 % v průzkumech Factum Invenio po 23,0 % ve výsledcích CVVM. Dle posledního předvolebního průzkumu Factum Invenio z období 18. – 24. 5 by ČSSD a KSČM měly dohromady získat 101 mandátů ovšem při prognóze účasti 56,5 % oprávněných voličů (místo skutečných 64%).

Tragikomickým intermezzem se stal rozhovor s redaktorkou M. Jílkovou (MF DNES, 15. března 2006), kde JP neprozřetelně prohlásil "Já vycházím z toho, že mám něco jako poslání. A o tom jsem nikdy nepochyboval." Na otázku užaslé redaktorky: "Poslání od koho," premiér vysvětlil: "Poslání. To znamená možná od nějaké nejvyšší bytosti. Takže předpokládám, že dokážu sociální demokracii vyvést ze situace, ve které byla."

V červnu 2006 přišla hodina pravdy (předcházená fackou Macka Rathovi, volebním sjezdem ČSSD, televizní diskusí volebních lídrů se slibováním hor a dolů a zakončená akcí plukovníka Kubiceho): parlamentní volby! ČSSD dosáhla nejvyššího volebního výsledku v historii – 32,3% hlasů a 74 poslanců! (volby 2002: 30,2% a 70 poslanců). Přesto JP volby prohrál! ODS získala 35,3% a 81 poslanců (volby 2002: 24,47% a 58 poslanců). Sluší se dodat, že volební prohře nezabránila ani obětavá předvolební pomoc M. Zemana svému někdejšímu sokovi.

Sláva oněch 32,3% však zcela zhasne při pohledu na další data: zatímco v roce 2002 získala levice při 58% volební účasti 111 poslanců (ČSSD 70 a KSČM 41), v roce 2006 (po čtyřech letech vlády ČSSD) to bylo pouhých 100 poslanců (ČSSD 74 a KSČM 26) – a to při dokonce vyšší volební účasti 64%! Takže o onen dvouprocentní nárůst ČSSD se nejspíše zasloužili někdejší voliči KSČM, kteří se skřípějícími zuby nicméně pragmaticky podpořili JP v naději, že vyhraje volby. Volební výsledky potvrdily tezi M. Zemana, že ČSSD, chce-li uspět, musí provádět levicovou a nikoli středovou politiku. JP jako pravicový sociální demokrat prohrál volby zaslouženě a to je jeden z důvodů proč musí – minimálně z důvodů politické kultury! – rezignovat na post předsedy ČSSD!

Co se vlastně v období únor až červen 2006 dělo tak odstrašujícího? V čem ČSSD a JP osobně selhali? Těch událostí je celá řada a budou připomenuty i některé předchozí, které se mohly uplatnit v synergickém efektu. Z asociálních skutků ČSSD nutno zmínit Špidlovo současné zdražování jídla, telefonu i internetu (za něž JP nemůže) i ostudné přístupové podmínky k EU, které poškodily zejména zemědělce. Již za JP ČSSD potrestala i nemocné: snížením nemocenské (a nejbohatším současně snížila odvody do sociálního systému).

Půl roku před volbami zasadila Prořetelnost ČSSD několik egyptských ran v podobě zdražení elektřiny, plynu a deregulace (čili zdražení) nájemného. Zhruba 80% občanů, pobírajících průměrný nebo dokonce ještě nižší plat a žijících tak z ruky do úst nezbylo než třeštit oči na rychle rostoucí ceny energií a na ještě rychleji rostoucí platy těch, kteří energie zdražují: pětičlenné představenstvo ČEZ získalo jenom na prémiích 650 milionů korun... ČSSD na tyto události ovšem reagovala způsobem hodmým mrtvého brouka.

Nakolik se na prohře ČSSD podílely akce výtečníků, JP eufemisticky označených za šibaly, lze jen spekulovat. Připočíst nutno permanentní kauzu Srba, ostudný útěk Krejčíře i šibalské ponechání "kakaového Boba" ve vysoké stranické funkci (zatímco kritik těchto poměrů, liberecký O. Němec, byl na hodinu vyloučen dokonce z nevolitelného místa kandidátky). Mladí šibalové jako vězeň Rigo či černý pasažér vládní letky Kohout jen dokreslovali personální chaotismus ČSSD.

Daleko významnější roli než tento folklór však sehrála neschopnost ČSSD adekvátně reagovat na doslova smrtící demonstrace privátních lékařů a lékárníků. Ti se rozhodli zapojit do hry (pochopitelně v roli rukojmí) i pacienty, tedy fakticky celý elektorát; přičemž zcela ostudnou roli sehrála média.

Už nemusela tepat Paroubkův uzel na kravatě! Stačilo uveřejňovat srdceryvné informace o bankrotujících venkovských lékárnách, o invalidech, kteří nedostanou peníze na nákup životně důležitého vozíku, o těžce nemocných pacientech, kteří nedosáhnou na drahý lék, o lékařích, kteří tyto léky nemohou pacientům předepsat, nebotˇ živoří na dluh! Atd., atp. Konsternovaný občan jen zíral jak "v jeho zájmu" stávkují "jeho" lékárníci, "jeho" lékaři a střely tohoto kalibru váhavější voliče ČSSD těžce zasáhly. ČSSD však nedokázala kontrovat ani pro pacienty blahodárným návrhem (který by stávkující lékaře a lékárníky rozdělil): aby léky pacientům vydával rovnou jejich ošetřovací lékař, jak to bylo dříve běžné.

Paroubkova sociální demokracie totiž měla úplně jiné starosti! Zdeptaní občané jen třeštili oči na enormní úsilí, které ČSSD vyplýtvala pro "sen" všech sociálních demokratů: pro uzákonění registrovaného partnerství a přehlasování Klausova veta... Tento bratrský boj bolševika, socdem oranžgutánů a liberálních ztroskotanců za pochybná práva nějaké tříprocentní menšiny, při kterém byl nasazen i život těžce nemocného poslance R. Kopeckého (jeho transportem z nemocnice pouze na toto hlasování) nepochybně levici o nějaké procento připravil.

O odtrženosti ČSSD od svých voličů – tedy od oněch 80% občanů pobírajících průměrný nebo dokonce ještě nižší plat a žijících tak z ruky do úst a dále diskriminovaných faktem, že drtivá většina z nich si nemůže pořídit internet – svědčí i činnost její komise pro informatiku. Zatímco unionisté alespoň propagačně navrhovali, aby si občané mohli odepisovat počítač z daní (což ti bohatí dělají běžně), ČSSD mlčela jako ryba a prostřednictvím této komise se zabývala výhradně lukrativními zakázkami spojenými zejména s mýtným a firmou Kapsch.

Levicové intelektuály JP doslova vyděsil svým přiklonem blairismu, čili k politice "sociálně demokratické" podpory nehumánní a agresívní politice vojensko-průmyslového komplexu USA. Skutečnost, že své sympatie k Tony Blairovi projevi JP v období, kdy byl britský premiér již populární pod přezdívkou Prolhanej Tonda, o politické prozíravosti také cosi vypovídá.

V ČSSD zcela zanikla platforma umožňující skutečnou celostranickou diskusi. Někdejší sociální demokraté dokázali vybudovat Lidový dům, vydávat několik deníků a mít i vlastní tiskárnu. Jejich nynější pokračovatelé Lidový dům málem prošustrovali a nejsou – na rozdíl od KSČM – schopni (či spíše nemají zájem, neboť by to ohrožovalo jejich zájmy) vydávat ani vlastní noviny. Ve straně se moci posléze uchopila jakási novodobá "avantgarda", "elita", složená z "šibalů" - z oligarchie, kariéristů až mafiánů nejrůznějšího ražení, z nichž někteří možná pohrdají i zájmy ČR natož ČSSD (a lakmusovým papírkem tu bude i hlasování socdem poslanců o US radaru). Skutečná a obětavá politika pro lidové vrstvy, které sociální demokracii vlastně zakládaly, neexistuje. Dnešní socdem elita je patrně zcela vyčerpána účastí v mnoha správních a dalších radách a vlastnictvím nejrůznějších pseudofirem sloužících k přelévání veřejných peněz (možná i z rozpočtu ČSSD) jim nebo jejich rodinným příslušníkům. Funkcionáře, kteří prohrají volby ani nenapadne na funkci rezignovat. Naopak, čím větší volební debakl tím růžovější budoucnost je čeká – viz Špidlova nominace do Evropské komise či jmenování Hulínského stínovým ministrem obrany. Skutečná sociálně demokratická politika je nahražena politickým diletantismem volebního marketingu jehož cynismus se nezastaví ani před institutem rodiny. Tím samozřejmě není řečeno, že ostatní politické strany jsou na tom lépe, možná naopak.

ČSSD zoufale potřebuje doplnit členskou základnu. Schůze jejích mistních organizací jsou z důvodů nízké účasti většinou neusnášeníschopné – a jejich usnesení i personální rozhodnutí tudíž nelegální. Přitom se právě zde rodí právní nihilismus a nikomu to nevadí – dokonce ani absolventům či studentům právnických fakult!

Novodobá sociálně demokratická elita včetně blairistů či propagátorů severského modelu se věnuje (nepracuje li přímo v jeho angažmá) výlučně posluhování kapitalismu – který se jim ovšem zcela vymyká z kontroly, pokud s okázalým posměchem rovnou neodejde do daňových rájů. Skutečná historická role sociálně demokratického hnutí, kterou je reforma kapitalismu – a to formou spravedlivé participace všech zaměstnanců na dělbě zisku podniku (včetně jeho investiční složky!) – byla opuštěna.

Sociální demokraté, kteří hlubokou krizi své strany vnímají, mohou – do doby než se ČSSD vrátí ke své skutečné roli, určené jí hrdinstvím a obětmi otců zakladatelů – za jejich humanistické ideály bojovat mj. i espritem a Lidový dům dočasně nazývat Pavilonem oranžgutánů!



Některé informace pocházejí z článku ČSSD začíná kumulovat chyby (15. dubna 2006) na:

http://www.netsocan.cz/socan/num0306/chybycssd.html#chybycssd


Autor: František Stočes | středa 5.3.2008 16:25 | karma článku: 19.29 | přečteno: 1548x

Další články blogera

František Stočes

„Slunce, seno a erotika“ po americku…

14. září 2017 – a zrovna v den 242 výročí založení USA – „zešílel“ americký ministr zemědělství Sonny Perdue!

18.12.2017 v 20:10 | Karma článku: 16.65 | Přečteno: 888 | Diskuse

František Stočes

Dějiny ztrestaly ČSSD i KSČM za zradu!

Parlamentní volby skončily pro nejstarší, nejbohatší (a současně i rekordně zadluženou) českou politickou stranu nejtěžším fiaskem v polistopadové historii i dalším stomilionovým dluhem.

5.11.2017 v 19:16 | Karma článku: 19.10 | Přečteno: 913 | Diskuse

František Stočes

Babiš versus český deep state

České volby se zřejmě stanou obdobou voleb v USA, kdy Donald Trump za naprosté nepřízně nepoctivých US médií i ratingových agentur dobyl Bílý dům. Pro panující US elity to byl naprostý šok!

14.10.2017 v 19:47 | Karma článku: 29.25 | Přečteno: 1207 | Diskuse

František Stočes

Spáchal premiér Sobotka trestný čin?

Kampaň právníků, politiků a médií neurvale nutících českého prezidenta Zemana, aby bezodkladně přijal Sobotkův paskvil – a fakticky porušil svůj prezidentský slib – názorně ukazuje úpadek jejich mravů i vkusu.

10.5.2017 v 18:49 | Karma článku: 39.90 | Přečteno: 2046 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

David Wiltsch

Dejme republice ke stým narozeninám slušného a důstojného prezidenta.

Náš stát letos oslaví sté narozeniny. Bylo by pěkné, kdyby v čele země stanul opět slušný a kultivovaný člověk. Co třebas profesor. Před sto lety tento úřad již jeden taktéž zastával.

16.1.2018 v 19:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 30 | Diskuse

Jaromír Fajkus

Tři časté omyly související s volbou prezidenta

V následující stati se pokusím vyvrátit tři kompetence, které se prezidentovi České republiky mylně přisuzují a které do debat o kandidátech vnášejí zbytečné emoce.

16.1.2018 v 18:41 | Karma článku: 19.16 | Přečteno: 382 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Nechutné invektivy proti Jiřímu Drahošovi

Existují lidé, kteří tráví celý svůj život tím, že hledají v jednání jiných lidí neustále důvody k vlastní zuřivosti. Pomluva má mnoho tváří, ale vždy se vztahuje na úspěšné jedince.

16.1.2018 v 18:30 | Karma článku: 17.92 | Přečteno: 561 | Diskuse

Lukáš Zima

Volba prezidenta ve 2. kole

Všichni jsme Češi. A všem nám záleží na budoucnosti naší, našich dětí a České republiky jako takové. Emoce stranou. Čeká nás druhé kolo a je to naše volba. Volba nás Čechů.

16.1.2018 v 17:57 | Karma článku: 10.69 | Přečteno: 360 | Diskuse

Jiřina Holotová

Ohrazuji se proti tvrzení, že je členství Jiřího Drahoše v Římském klubu konspirací!

"Finále voleb doprovodí válka lží". Na tenhle článek jsem narazila dnes v Plzeňském deníku, objevil se na sedmé straně všech regionálních tištěných novin. Deník a deník.cz slibuje, že bude na lživé zprávy upozorňovat dále.

16.1.2018 v 17:21 | Karma článku: 33.89 | Přečteno: 1470 | Diskuse
Počet článků 154 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2365
Publicista, externí komentátor někdejšího deníku Právo lidu. Člen ČSSD. Koordinátor družstevní skupiny při o.i. Alternativa zdola (http://alternativazdola.cz/liferay/). Předseda o.s. Autentičtí sociální demokraté, vydavatel a šéfredaktor on-line měsíčníku NETSOCAN. (www.netsocan.cz).




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.