Kdy ČSSD konečně pochopí svou historickou misi?

Když autor v prosinci 2010 na obvodní konferenci v Praze 2 položil předsedovi ČSSD zdánlivě triviální otázku – „ Jak se jmenuje hymna ČSSD?“ – Mgr. B. Sobotka upadl do rozpaků: „Internacionála? Píseň práce?“ Nevěděl. 

A vlastně proč by to měl vědět? – taková „prkotina“ že!

Zdá se, že po roce 1989 sociálně demokratičtí vůdcové od svých zakladatelů a předchůdců převzali pouze jejich majetek a název strany. O jejich původní ideologii zájem není… Nakonec z 5 bývalých polistopadových předsedů (Horák, Zeman, Špidla, Gross, Paroubek) ti tuční dva (čili celých 40%) z ČSSD vystoupili a založili si strany vlastní! A Sobotka – ať bezděčně či vědomě – prosazuje přesně onu ideologii, která měla v 19. století paralyzovat sociálně demokratické hnutí!

OBSAH

1) Smysl zrodu i existence sociální demokracie: Družstevní socialismus!

2) Zrada nebo diletantismus?

3) „Ejhle, soudruzi asi cosi tuší!“

4) Družstevnictví jako prostředek kultivace i obrody západní kultury

5) Národohospodářský význam rozvoje družstevnictví – družstevní hitparáda

6) Sociálně demokratické Sliby – chyby!

7) Družstevní socialisace jako nebezpečná cesta, ohrožující nepřátelské pozice

8) Epilog

(1) Smysl zrodu i existence sociální demokracie: Družstevní socialismus!

Ideologií sociálních demokratů byl socialismus s družstevním vlastnictvím jako ekonomickým základem. Významným protagonistou, propagujícím od poloviny 19. století tuto formu socialismu (včetně zachování trhu) byl Francouz P. J. Proudhon a jeho mutualisté. Státní vlastnictví a revoluci propagovalo hnutí komunistické (toto info je určeno většině členů ČSSD i české populace domnívajících se, že družstvo je komunistický relikt).

Obrovský družstevní boom nastal na sklonku 19. století. Některá družstva dokázala mít při osmihodinové pracovní době stejnou produktivitu jako jejich kapitalistický soused, kde se pracovalo dvanáct hodin, a tak ho donutily snížit pracovní dobu na 8 hodin.

Kapitálová moc britských družstevníků vzrůstala obrovským tempem. Jejich majetek se za deset let zdvojnásobil a dosáhl hodnoty 20,4 milionů liber šterlingů, třebaže pracovní síla stoupla početně méně, takže vysoce vzrostla produktivita.

Anglická družstva disponovala více než 100 miliony dolarů a dobrovolné pomocné pokladny a odborové jednoty již nevěděly, kam své nahromaděné fondy vložit. V Německu hodnota výrobních družstev v roce 1894 činila 99 milionů marek a za pouhé tři roky, v roce 1897 to byl již téměř dvojnásobek – 187 milionů marek. U konzumních a nákupních družstev se tato hodnota rovněž zdvojnásobila z 50 milionů na 122 milionů.

To byla tak úžasná čísla, že vznikala otázka, kde se tento růst zastaví. Nadšenci dokonce vypočetli, že kdyby britská družstva své zisky hromadila, místo aby je vyplácela, tak by byla za dvacet let schopná skoupit veškerou půdu v zemi se všemi domy a továrnami. (1) Nu a v roce 1898 Charles Gide vyhlašuje svůj stoletý program socializace a vzniku družstevních republik.

Zcela neúspěšné byly snahy o paralyzaci socialistického hnutí; jednak kriminalizací sociálních demokratů a jejich aktivit a současně zavedením sociálního státu – Bismarckovo zdravotní, úrazové, invalidní a starobní pojištění bylo přístupné pro všechny vrstvy:  „Moje myšlenka si klade za cíl získat pracující třídu. Můžu dokonce říct – uplatit ji státem,“ přiznal Bismarck. (2)

Naděje družstevních socialistů však těžce poškodily pohromy v podobě 1. světové války a revoluce v Rusku. Vítězství bolševiků vyvolalo falešné naděje, že se do socialismu lze prostřílet s ozbrojenými dělníky v čele a vedlo k rozpolcení socialistického hnutí a k secesi nedemokratických (revolučních) socialistů do komunistických stran. Družstevní socializace se při mohutném ideologickém střetu sovětského a západního bloku stala marginální a po téměř 100 let stagnovala. Rozpad sovětského bloku a rychlá privatizace jeho státní ekonomiky však nakonec daly za pravdu socialistům evolučním.

Sociálně demokratické strany, místo toho, aby pád bolševismu oslavily jako vítězství ideologie svých zakladatelů, zůstávají značně dezorientovány a místo intenzívní podpory družstevnictví se upínají k omylu, kterým je sociální stát.

Z institucí nejvíce podporujících družstevnictví lze ocenit především OSN, která se např. zasloužila – poté co bylo zjištěno, že družstvo je v EU jedinou obchodní organizací, které není umožněn nadnárodní statut - o příslušnou změnu legislativy EU. Dále samozřejmě Mezinárodní družstevní svaz, který např. racionalizoval a kultivoval družstevnictví přijetím družstevních hodnot a principů družstevní identity a zmínit nutno i EU, která zjistila, že družstva si v období ekonomické krize vedou úspěšněji než ostatní obchodní společnosti a žádá jejich podporu!

2) Zrada nebo diletantismus?

Všechny aspekty historické mise sociální demokracie potvrdil a v geniální zkratce vyjádřil A. Hampl na Sjezdu v roce 1930, když prohlásil: „Když se mluví o socialisaci, je nutno tento požadavek definovati jako snahu o právní a hospodářskou změnu majetkového a výrobního procesu, tak, aby každý, i ten poslední dělník, měl vědomí, že pracuje na svém – ať již tato kolektivita je vyjádřena jakoukoli formou družstevní. Když si uvědomujeme, že socialisace je naším heslem, tedy onou nebezpečnou cestou, která ohrožuje nepřátelské posice, pak si musíme uvědomit, že ne závist, ne nevraživost musí býti hnací silou, nýbrž hluboké přesvědčení, že dosavadní mzdový systém je v nesouhlasu s demokracií a s kulturní a mravní úrovní dělnické třídy.“ (3)

Sobotkova ČSSD (a nejen ona) však sociálně demokratickou ideologii bez skrupulí opustila. Místo státu socialistického nabízí stát sociální, což je v Dlouhodobém (základním) programu ČSSD (Kapitola 121. Socialismus) „vyargumentováno“ následovně: „V teorii provedl významný socialistický teoretik Karel Kautský zásadní korekturu již v roce 1918, když napsal: ´přesně vzato, není však socialismus naším konečným cílem, neboť tento spočívá v odstranění každého druhu vykořisťování a útlaku, zaměřeného proti jakékoliv třídě, straně, pohlaví nebo rase. Kdyby nám bylo prokázáno, že osvobození proletariátu a lidstva by se dalo dosáhnout na základě soukromého vlastnictví výrobních prostředků, pak bychom museli socialismus hodit přes palubu, abychom se ani v nejmenším nevzdali svého konečného cíle.´“ (4)

Za prvé je nutné poznamenat, že byl Kautský socialistou marxistickým a jeho ekonomickým socialismem byla zestátněná (a nikoli družstevní) ekonomika. Podstatnější věcí je ale fakt, že ona podtržená věta z Kautského citace je neúplná, nepřesná a zkreslená. Německý originál totiž obsahuje ještě další a veledůležitou myšlenku (tučné písmo) a zní následovně: Würde uns nachgewiesen, dass wir darin irren, dass etwa die Befreiung des Proletariats und der Menschheit überhaupt auf der Grundlage des Privateigentums an Produktionsmitteln allein oder am zweckmäßigsten zu erreichen sei, wie noch Proudhon annahm, dann müssten wir den Sozialismus über Bord werfen (5)

(Pozn. Autor děkuje panu M. Neubertovi  ze Strany demokratického socialismu za upozornění na německý originál a na nekorektnost zmíněné citace Kautského textu).

Kautský tedy uvažoval úplně jinak, než členům sugeruje program ČSSD: „Kdyby nám bylo prokázáno, že osvobození proletariátu a lidstva by se dalo dosáhnout na základě soukromého vlastnictví výrobních prostředků, anebo nejvhodněji dle pojetí Proudhona, pak bychom museli socialismus hodit přes palubu…“

Čili Kautský oproti privátnímu vlastnictví zjevně preferoval vlastnictví Proudhonovo, tedy družstevní, tzn. sociálně demokratické alias socialistické!!! Proč autoři programového textu postupovali neseriózně a onu veledůležitou pasáž zamlčeli (a neobtěžovali se ani gramaticky – tečkami – zmínit, že v citaci cosi chybí), vědí jen oni. V každém případě slovo socialismus zcela zmizelo ze slovníků socdem vedení a dokonce i přesto, že ČSSD je v Europarlamentu členem socialistické frakce…

To samozřejmě neznamená, že by ČSSD neměla v praxi souběžně preferovat, podporovat a budovat (kapitalistický) stát sociální; ale pouze v příslušné logice a proporcích! Čili jako sociálnější variantu ve srovnání s (kapitalistickým) státem liberálním! Ideologickou prázdnotu ČSSD nakonec podtrhuje i změna ve stranickém oslovení: západní sociální demokraté se stále oslovují tradičním slovem „soudruh“; v ČSSD bylo po roce 1989 zavedeno oslovení „přítel“…

3) „Ejhle, soudruzi asi cosi tuší!“

poznamenal by patrně Hampl po přečtení jiné programové věty, sdělující, že „…družstva, ve srovnání s ostatními obchodními společnostmi, vykazují jasné odlišnosti“.  A aby byl programový zmatek ještě delikátnější a členská základna po přečtení Programu ještě více tumpachová, programový dokument obsahuje dokonce samostatnou kapitolku 6.6 s titulkem Družstevnictví, ve které jsou družstevní problematice věnovány „celé“ 4 odstavce (v 59 stránkovém materiálu zabírají celkem asi 1/3 jediné stránky; zatímco prvorepubliková ČSSD věnovala družstevnictví celý 1 sjezdový den). Lze je tedy snadno všechny publikovat a navíc tím zřetelněji vyniknou rozdíly mezi ideologií a praxí socialisty Hampla a „sociálního případu“ Sobotky:

"Sociální demokracie podporuje všechny formy družstevnictví pro jeho prvky vzájemné solidarity, principy demokratického řízení a rovná práva členů. Navazuje tak na tradice založené VIII. sjezdem Československé sociálně demokratické strany dělnické v roce 1907. Potvrzuje trvalou platnost myšlenky, že družstva, ve srovnání s ostatními obchodními společnostmi, vykazují jasné odlišnosti. Důvodem jejich existence není dosahování zisku, nýbrž poskytování služby členům. Činnost družstev má významný aspekt sociální.

Kromě podpory družstev bytových, spotřebních, výrobních či zemědělských s dlouholetou tradicí proto připraví legislativní podmínky pro vznik obecně prospěšných subjektů jako například družstev sociálních, pracovních, či jiných, jejichž prostřednictvím mohou občané uspokojit potřebu získat práci či službu za ekonomicky dostupných podmínek. Bude přitom postupovat v souladu s pravidly Evropské unie.

Budeme o to usilovat v kontextu s významnými dokumenty Evropské unie, například „Sdělením Evropské komise na podporu družstevních společností" či „Statutu Evropského družstva" nebo „Bílou knihou na podporu družstevnictví v Evropě". Tyto dokumenty byly přijaty EU v letech 2000 až 2003. ČSSD také respektuje družstevní principy a hodnoty Mezinárodního družstevního svazu, které byly schváleny na Valném shromáždění MDS v roce 1995 v Manchesteru, a zapojí se do mezinárodní družstevní spolupráce.

Sociální demokracie bude prosazovat rehabilitaci družstevních tradic a podpoří nejen stávající družstva odstraněním deformací v právním řádu, které jim byly vnuceny v první polovině devadesátých let, ale počítá s pomocí při výstavbě levných bytů pro mladé lidi a občany se středními příjmy i s novou úpravou umožňující rozvoj již zmíněných nových odvětví."

4) Družstevnictví jako prostředek kultivace i obrody západní kultury

Již úvodní myšlenka textu, že „družstva, ve srovnání s ostatními obchodními společnostmi, vykazují jasné odlišnosti“… a že “Činnost družstev má významný aspekt sociální,“ je renegátsky výmluvná. Vnímá totiž družstvo jako „sociální případ“ zatímco prvorepublikoví socialisté považovali družstvo za subjekt socialistický!!! I v případě Mondragonské družstevní korporace bylo baskickou vládou (byť neoficiálně) přiznáno, že vzhledem k  demokratičnosti vlastnictví, rozhodování i sdílení informací, jsou družstevníci socialisté, a to v tom nejhlubším a nejušlechtilejším smyslu slova socialistický!

Rozhodující je především respektování oněch (v programu zmíněných, ale necitovaných) družstevních hodnot a principů družstevní identity.  Družstevních hodnot je celkem deset: svépomoc, vlastní odpovědnost, demokracie, rovnoprávnost, spravedlnost a solidarita, a etické hodnoty jako poctivost, otevřenost, sociální odpovědnost a péče o jiné. Patří sem dále i snaha o sbližování maximální a minimální mzdy v družstvu.

Od nich bylo odvozeno sedm principů družstevní identity: 1. Dobrovolné a otevřené členství. 2. Demokratické řízení družstva členy. 3. Ekonomická participace členů. 4. Autonomie a nezávislost (na vládních orgánech či politických stranách). 5. Vzdělání, odborná příprava a informování členů. 6. Spolupráce mezi družstvy. 7. Péče o rodiny družstevníků, o komunitu a o region.

Družstevníkem může být samozřejmě fyzická i právnická osoba a rozhoduje právě respektování oněch družstevních principů a hodnot a nikoli typ obchodní společnosti; při absenci onoho respektu mnohá družstva fungují jako pseudodružstva (či spíše akciovky) a na druhé straně v s.r.o. či a.s. (zejména v případě zaměstnaneckého akcionářství) mohou být ony družstevní principy a hodnoty respektovány buď zanesením do společenské smlouvy anebo praktikovány neformálně. To je i v souladu s názorem A. Hampla, který hovořil o „jakékoli družstevní formě.“

Takže družstva popř. jiné obchodní společnosti, které – neformálně nebo prostřednictvím stanov či společenské smlouvy – respektují družstevní hodnoty a principy družstevní identity, nepochybně jsou socialistickými obchodními společnostmi a úkolem socialistů je, aby se tyto hodnoty a principy staly běžnými v podnikání, v pracovním procesu i ve společenských a mezilidských vztazích, poněvadž poté se socialistickou stane i celá společnost.

Družstevní praxe však kultivuje nejen pracovní či mezilidské nebo dokonce i rodinné vztahy, ale i vztahy mezi podnikatelskými subjekty a nakonec i společenskou a politickou praxi: „Duch solidarity a spolupráce, který je vlastní družstevnímu hnutí, zůstává skutečným základem každé demokracie a všech demokratických institucí kdekoliv na světě. Leží v srdci všech lidí dobré vůle a nelze jej zničit..."  (L. Feirabend, 1952).

Jak vidno, rozvoj družstevnictví je nejhumánnější a nejefektivnější cestou, jak kultivovat a obrodit nynější dezorientovanou a demoralizovanou západní civilizaci. V ČR a dokonce i v ČSSD je však družstevní osvěta doslova buditelskou činností…

5) Národohospodářský význam rozvoje družstevnictví – družstevní hitparáda

Jak ukáží následující příklady, družstva kromě své ideologické a etické funkce mají v neposlední řadě i nenahraditelný význam národohospodářský. Lze to snadno ukázat na několika příkladech.

Mondragonská družstevní korporace (MCC) ve španělském Baskicku: Tvoří ji 103 družstev, 122 výrobních závodů, 8 nadací, 1 podílová společnost, 10 podpůrných subjektů a 13 mezinárodních servisních společností (mj. mají vlastní banku, univerzitu a výzkumné ústavy).  Se svými 74 tisíci zaměstnanci dosahuje MCC 350 miliard korun v tržbách. Dosavadní (byť proměnlivá) produkce: od stavby mrakodrapů a infrastruktury přes domácí spotřebiče až po komponenty pro euro raketu Ariel).  Když španělský král Juan Carlos MCC v roce 2004 navštívil, tak prohlásil: „Mondragonská družstevní korporace je dobrodiní pro Baskicko, pro Španělsko i pro pracující. Bylo by báječné, kdyby ve Španělsku bylo takových korporací mnohem více.“

Vodohospodářské družstvo Saguapac (6) zásobuje vodou 800 000 obyvatel bolivijského města Santa Cruz. Nahradilo zde původního vlastníka, jímž byla zkorumpovaná městská radnice; a poté rychle zlevnilo cenu vody, zavedlo ji i do chudinských čtvrtí a všem odběratelům zřídilo vodoměry.

V roce 1983 si v americkém městě Weirtown zaměstnanci koupili za 200 milionů dolarů tamější krachující ocelárnu. Umožňoval to zvýhodněný systém zaměstnaneckého akcionářství ESOP (Employee Stock Ovnership Plan), navržený a přijatý se záměrem záchrany tehdy krachujících podniků na americkém Středozápadě. Ač byla krize, weirtonští začali okamžitě prosperovat, prodrali se mezi nejúspěšnější americké ocelárny a oči k nim upíraly celé Spojené státy. Ukazovat se tam jezdili prezidentští kandidáti Clinton i Al Gore. Po několika letech pohádka skončila, poněvadž ocelárnu vytunelovala správní rada!!! Byla totiž personálně obsazovaná prodejcem (a fakticky konkurenční ocelářskou korporací), což stálo jako podmínka (!) pro uzavření kupní smlouvy! Zaměstnanci podali řadu žalob, ale neúspěšně. (7)

Družstevní zdravotní pojišťovna Health Partners v americkém Wisconsinu s více než 1 milionem členů, disponuje se 70 nemocnicemi a poliklinikami. Není orientovaná na zisk, ale na prevenci – mj. rekordně snížila spotřebu cigaret u svých klientů. (8) Naproti tomu akciovka Hospital CA, provozující 160 nemocnic a dalších 100 chirurgických center usilovala o vysoké zisky/dividendy, což lékaře nutilo provádět pacientům úplně zbytečné, riskantní a stresující srdeční a cévní operace. (9)

Do letmé družstevní hitparády budiž nakonec zařazeno i Družstevní město (Co-op city) v newyorském Bronxu s více než 43 000 obyvateli. Zajímavé i typické na něm je, že byty jsou zde prodány pouze mravným nájemníkům. Byla odmítnuta např. i Madonna či lesbické páry; preferováni jsou rodiny s dětmi či mladí manželé. (10)

Z aktuálních družstevních reálií ČR si zaslouží zmínku tradiční kampeličky (spořitelní a úvěrní družstva), které se po polistopadové krizi českého finančnictví rychle zotavily. V roce 2012, kdy Češi do bank vložili téměř 1,7 bilionu korun, tak celých 99% z této sumy vlastnily banky zahraniční; bilanční suma českých bank čítala pouhých 17 miliard! Ryze české kampeličky (stojící mimo bankovní sektor) v té době disponovaly částkou dvojnásobnou (33,7 miliard) a bilanční suma největší z nich, Metropolitního spořitelního družstva (MSD), činila 16 miliard. A nejen to! Zatímco průměrný úrok z vkladů u bank byl pouhých 1,1 procenta, kampeličky poskytovaly úrok 2,9 %, čili téměř trojnásobný!!! A „kupodivu“ vůbec nekrachovaly (neboť si ze zisku vyčlenily příslušnou sumu na krytí rizikových úvěrů). Takže asi proto, aby zahraniční bankéři nezískali pověst vyžírků či parazitů, zahájila Česká národní banka v soudružské spolupráci s (tehdy Kalouskovým) Finančním analytickým úřadem Ministerstva financí – a za naprosto ostudného mlčení ČSSD! – správní a legislativní likvidaci českých úvěrních družstev, a „trhákem“ bylo odejmutí licence právě MSD… (11)

Uvedené příklady dokazují, že družstevní forma vlastnictví a podnikání může úspěšně fungovat v kterémkoli odvětví, v němž podnikají privátní podnikatelé, nebo které provozuje obec popř. stát.

Jednou z nezastupitelných rolí ČSSD je tudíž tvorba a podpora alternativních družstevních projektů. Bude-li pravice chtít privatizovat (a bude-li mít politickou sílu tak to provede) např. Lesy ČR či Českou poštu apod., pak první případ lze řešit transformací na družstvo, kde družstevníky budou zainteresované obce, a druhý případ transformací pošty např. na zaměstnanecké družstvo. (12) Bude-li chtít ČSSD zřídit českou banku, pak – po ukradení státního podílu v IPB či zániku pražské První městské banky (za přispění ČSSD – Paroubek) do které město nalilo více než miliardu – se nabízí řešení v podobě národní družstevní banky, kde družstevníky budou hejtmanství a do jejich regionů půjdou i zisky.

6) Sociálně demokratické Sliby – chyby!

Když si člen ČSSD v oněch čtyřech odstavcích kapitolky 6.6 s titulkem Družstevnictví v Programu přečte, jak ČSSD slibuje družstevnictví podporovat a o co vše hodlá usilovat, může si říci – Hurá! Jenomže praxe je úplně opačná! Nejen stávající, ale prakticky všechna dosavadní vedení ČSSD pro rozvoj družstevnictví nehnula ani prstem! S dvěma výjimkami:

Tou první bylo zřízení Rady vlády pro družstevnictví při Úřadu vlády Paroubkem pouhý měsíc před parlamentními volbami 2006. Pravicový vítěz voleb, Topolánek, Radu pochopitelně ihned zrušil. Zasloužené ocenění dále patří ústřední odborné komisi pro bydlení a družstevnictví (zabývající se výhradně družstevnictvím bytovým) a expertům v této problematice, jimiž jsou M. Taraba, F. Lébl, I. Přikryl a S. Křeček. 

V ČSSD však fakticky nikdy formálně nefungoval expertní tým zabývající se problematikou družstevnictví výrobního, finančního, odbytového a spotřebního, které jsou z národohospodářského i společenského hlediska klíčové. Šlo o ignoranci nebo o bojkot? Pravdou bude asi obojí.

Tato situace vyústila v ostudné selhání a nezájem ČSSD při projednávání a schvalování likvidační novely zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech (kampeličkách) v roce 2014. Postačí zmínit absurdní i diskriminační. §3 (4) nařizující, že souhrn zůstatků vkladů člena spojený s úrokem nebo obdobnou výhodou nesmí překročit desetinásobek souhrnu jeho splaceného základního členského vkladu!!!…

Poněvadž při krachu kampeličky stát družstevní podíly neproplácí, tento paragraf činí z faktických klientů kampeličky nedobrovolné ručitele minimálně 10% svého vkladu!? A ještě za situace, kdy zákon kampeličkám stanovil dvojnásobnou procentní sazbu do Fondu pojištění vkladů oproti bankám (0,08% respektive 0,04%)!!! Kdyby byl tento paragraf aplikováni i pro banky (jež jsou akciovkami) v tom smyslu, že souhrn zůstatků vkladů klienta spojený s úrokem nebo obdobnou výhodou nesmí překročit desetinásobek souhrnu ceny jím (povinně nakoupených) akcií, pak by v Praze vypukla barevná studentská (popř. kavárenská) revoluce! A podobně lze hodnotit i další změny – mj. § 3 (5), § 8 (2) a (3), § 14 (1).

ČSSD nepřišla s absolutně žádným racionálním a pro kampeličky pozitivním protinávrhem, např. vycházejícím z tradic, kdy na tisíce prvorepublikových kampeliček dohlížela jejich vlastní banka (zatímco ČNB prý téměř „nestačí dohlížet“ na zhruba desítku dnešních); a nepřišla ani s kritikou faktu, že zákon automaticky činí s klientů družstevní spořitelny družstevníky, čímž je porušen princip dobrovolnosti.

A ptát se, zda Sobotkova vláda jak slíbila v programu (a je dle Sdělení Evropské komise na podporu družstevních společností dokonce povinna) a o návrhu těchto legislativních změn s předstihem informovala příslušný orgán EU (dohlížející na sbližování národních legislativ s euro unijními – v tomto případě platícími např. pro raiffeisenky), je jistě zbytečné.

ČSSD se tak ukázala zcela nekompetentní v oblasti, ve které měla být naprostým suverénem! Ale proč ten údiv, že? Vždyť v programu ČSSD se slova jako – spořitelní a úvěrní družstvo nebo kampelička či dokonce družstevní banka – vůbec, ale vůbec nevyskytují! A přitom právě z nich by měla proudit finanční krev pro veškeré družstevní podnikání!

Obrovským propadákem Lidového domu byl rok 2012, kdy ČSSD propásla šanci nabídnutou jí dokonce OSN, která – pod sloganem „Družstevní podniky vytvářejí lepší svět!“ – vyhlásila rok 2012 jako Mezinárodní rok družstev. Cíl této akce byl přitom skromný – rozšířit obecné povědomí o družstevnictví. Vedení ČSSD navíc zcela ignorovala bojkot této akce Nečasovou vládou formou neustavení příslušného vládního koordinačního výboru i složením české delegace na jednání VS OSN, kam měl spolu s prezidentem Klausem a ministrem zahraničí Schwarzenbergem cestovat - jak doporučovala OSN -  i zástupce českého družstevnictví, Předseda ČSSD, místo popularizace, tuto akci OSN veřejně nezmínil ani slůvkem; patrně mu o lepší svět nejde.

Vedení ČSSD nedokázalo za celé dva roky informovat občany o vskutku historickém dokumentu s názvem Přispění družstev k překonání krize, schváleném Evropským parlamentem 2. července 2013, a dokonce jej ani nevčlenilo do programu. V dokumentu se jednak konstatuje, že „příspěvek družstev k ekonomice EU a ke stabilní zaměstnanosti je značný, zvláště v době krize.“ A dále bude uveden sice delší a neúplný, ale jistě reprezentativní výpis závažných argumentů (který ulehčí situaci neinformovaným zájemcům), ve kterém eroparlament:

– zdůrazňuje, že družstva a další podniky sociální ekonomiky, které spojují ziskovost a solidaritu, hrají zejména v období krize významnou úlohu v evropském hospodářství…

– konstatuje, že v uplynulých několika letech vedla restrukturalizace podniků, které se nacházely v krizi nebo neměly nástupce, k založení několika stovek družstevních podniků v oblasti průmyslu a služeb a přinesla záchranu a rozvoj místní hospodářské činnosti a pracovních míst…

– konstatuje, že družstevní uskupení v oblasti průmyslu a služeb mají klíčový vliv na regionální rozvoj v některých oblastech EU s nejrozvinutějším průmyslem…

– poukazuje na to, že se v období krize družstva ukázala jako odolnější v porovnání s řadou konvenčních podniků… a že tuto odolnost dokládá značné množství důkazů, zejména co se týče družstevních bank a družstev v oblasti průmyslu a služeb (zaměstnanecká a sociální družstva a družstva tvořená malými a středními podniky)…

– zastává názor, že tato větší odolnost z velké části vychází z družstevního modelu řízení, který je založen na společném vlastnictví, demokratické hospodářské účasti a kontrole, organizaci a řízení ze strany členů družstev a na jejich závazcích vůči místním společenstvím…

– domnívá se, že tento model družstvům pomáhá udržovat dlouhodobý přístup po několik generací a zakotvení v místním hospodářství, což přispívá k místnímu udržitelnému rozvoji a zajišťuje, že se nepřemístí, přestože jejich činnost získá mezinárodní rozměr;

– zdůrazňuje, že družstva rovněž rozvíjejí takové hodnoty, jako je ochrana zákonnosti – jedním příkladem je Itálie, kde jsou družstva pověřena správou majetku zabaveného mafii;

– připomíná… vynikající výsledky, kterých dosáhly družstevní podniky, co se týče růstu, zaměstnanosti, míry přežití a zakládání nových podniků, jako je např. „systém jednotných plateb (“pago único„) ve Španělsku a Marcorův zákon v Itálii, jež přispívají k financování nákladů na zřizování nových družstev prostřednictvím dávek v nezaměstnanosti, “zaměstnanecká a podnikatelská družstva„ založená ve Francii, Švédsku a Belgii; poukazuje dále na to, že jednotlivá družstva mohou dobrovolně vytvořit velké podnikatelské skupiny působící v jednotlivých odvětvích, jako je průmysl, zemědělství, distribuce, finance, výzkum a vývoj a vyšší odborná příprava; podotýká, že družstevní společnost utvořená například po vzoru britských “trustů„ může být účinným modelem rovněž pro řádnou správu profesionálních nebo poloprofesionálních sportovních organizací…

– domnívá se, že převod podniků zaměstnancům prostřednictvím vytváření družstev a dalších forem zaměstnaneckého podílu na vlastnictví by mohl být nejlepší způsob, jak zajistit přetrvání podniků; zdůrazňuje, že tento druh převodu podniků zaměstnancům, zejména pokud jde o zaměstnanecká družstva a odkoupení podniků zaměstnanci, by měla podporovat zvláštní rozpočtová položka v rámci rozpočtu EU…

– naléhavě žádá členské státy, aby vyvinuly rámec pro usnadnění převodů podniků zaměstnancům, jehož součástí budou finanční mechanismy na pomoc zaměstnancům při investování do podniků, které se nachází v krizi nebo nemají nástupce, a přednostní práva pro zaměstnance, a vytvořily tak nejlepší možné podmínky pro převzetí podniku, jemuž hrozí úpadek…

– domnívá se, že členské státy by měly přijmout vhodná opatření k odstranění jakýchkoli právních, administrativních a byrokratických překážek, které brání růstu družstev nebo jej omezují…

– Žádá zajištění rovných právních podmínek pro družstva a jiné formy podniků

– Zřizování příslušných útvarů zabývajících se „přeměnou podniků v oblasti průmyslu a služeb, které jsou v krizi nebo nemají nástupce, na družstva…

– naléhavě vyzývá členské státy, aby… přezkoumaly své právní předpisy týkající se družstev obecně a zvláště těch, které se týkají konkrétních druhů družstev, jako jsou zaměstnanecká družstva, sociální družstva, družstva řemeslníků a družstevní banky, s cílem zavést ucelenou politiku podpory modelu družstevního podnikání a vytvořit právní prostředí nakloněné uznávání úlohy družstev a jejich řídících organizací a rozvoji družstev… (13)

Věřit, že ČSSD – již kvůli své tradici – na vzniku tohoto euro historického dokumentu participovala, může bohužel, jen naivka, který polistopadovou ČSSD nezná. Daleko horší je, že ho ČSSD občanům již celé 2 roky zatajuje (pokud o něm její vedení od počátku vůbec vědělo). Dlouhodobý program o něm evidentně „neví“ dosud! Ale kdo jiný než předseda ČSSD měl již více než 700 dnů mj. veřejně informovat a vyzývat, aby občané, zaměstnaní např. v krachujícím (nebo privatizovaném či nové zakládaném) podniku ho transformovali na zaměstnanecké družstvo a převzali do svého vlastnictví?! Již po dva roky mohly být na všech úrovních ČSSD i samosprávy diskutovány i řešeny společenské, právní, organizační, finanční, poradenské či informační aspekty plynoucí ze zmíněného dokumentu.

7) Družstevní socializace jako nebezpečná cesta, ohrožující nepřátelské pozice

Závěrem budiž zmíněna stále vysoce aktuální Hamplova výstraha, která je českou sociálně demokratickou partají zcela ignorována, přestože externí i interní vliv oněch nepřátel je pro ČSSD i družstevnictví doslova devastující.

Hamplovi nepřátelé působili v rámci demokratického Československa; a tsunami policejních perzekucí, úřední šikany i politických procesů proti zakladatelům sociální demokracie v ck. mocnářství byla minulostí. Sociálně demokratická socializace (združstevňování) byla evoluční a respektovala stávající legislativu, Přesto – jako logický dějinný vítěz v ekonomické potažmo ideologické soutěži – existenčně ohrožovala přežívající hospodářsko-finanční impérium a jeho vlastníky i politické exponenty. Boj se tudíž přesunul do politické, společenské (média apod.) a podnikatelské sféry; nicméně korespondoval s tehdejším všeobecně vyšším (byť individuálně rozdílným) respektem k zákonům i mravům (občanským i podnikatelským).

Privatizace vulgo krádež. Specifickou dějinnou periodou byla privatizace státního majetku zemí bývalého sovětského bloku, kterou profesor Waltr Komárek zhodnotil lakonicky: „…všude to proběhlo stejně, akorát nám neukradli naftový pole.“ (14). Ale vyskytly se i drsnější metody…

V zásadě proti sobě stáli stoupenci a odpůrci socializace (tehdy formou zaměstnaneckého vlastnictví/akcionářství). Německý sociální demokrat a předseda privatizačního úřadu. Detlev Rohwedder hodlal privatizovat ekonomiku NDR (8 500 státních podniků s více než 4 miliony zaměstnanců) v maximální možné míře zaměstnanecky. Dostával výhrůžné dopisy a 1. dubna 1991 byl zavražděn odstřelovačem puškou z provenience NATO. Německo sice za Rohweddera drželo den smutku, ale jeho vrahové nebyli nikdy dopadeni. Jeho nástupkyně, Birgit Breuelová z CDU, již preferovala rychlou privatizaci privátními investory.

U nás byl vášnivým stoupencem zaměstnaneckého akcionářství a odpůrcem Klausovy kuponové privatizace Miloš Zeman. Avšak nikdy, ani v pozdější funkci premiéra pro svoji ideu nic praktického nevykonal, např. alespoň českou variantu ESOPu; byť v USA je (již zmíněný) program ESOP značně i příkladně rozšířený. Mementem mu byl určitě osud Rohweddera ale Zeman navíc nikdy nebyl sociálně demokratickým socialistou.

Parafrázuje-li se výrok profesora Komárka, že privatizace byla krádeží, pak nejvyšším politickým exponentem oněch delikventů v Česku byl prezident Havel; a jeho úhlavním nepřítelem kupodivu nebyl M. Zeman, ale docent František Čuba, předseda velkodružstva (agrokombinátu) JZD Slušovice (které, dle zasvěceného odhadu by dnes mělo obrat 150 miliard korun). Havel to slavnostně vyjevil 21. srpna 1990 na Václavském náměstí, kdy po slovech o temných slušovických žilkách, nenápadně prorůstajících celým naším potravinářstvím, zahřímal: "Znovu a znovu se tím potvrzuje, že naše revoluce není dokončena. Naopak to hlavní se musí teprve stát.“ 

A tak „Sametová“ revoluce, ztělesněná 500 kontrolory a tajnými agenty, vtrhla do Slušovic; uvažovalo se dokonce o přepadu družstva speciální jednotkou z vrtulníků! Proti Čubovi byla rozpoutána doslova štvanice! Vedení bylo prověřováno, vyslýcháno, sledováno; sám Čuba byl 66x policejně vyslýchán a jeho výslech trval i 30 hodin nonstop! Zlínsko křižovali informátoři shánějící na Čubu jakoukoli kompromitující informaci. A byť docent Čuba úspěšně čelil několika soudním žalobám, Agrokombinát byl paralyzován a systematicky rozbit. Nu, a pokud snad někdo spatří paralelu (ve smyslu – Kdo chce psa, čti družstevníka, bít – hůl si vždycky najde!) mezi likvidací slušovického družstva a nedávným osudem Metropolitního spořitelního družstva (s osudovou rolí ČNB a Kalouskova FAÚ), pak jde o podobnost jistě čistě náhodnou.

Těžce perzekuovaný a zmatený Čuba si nechal vypracovat studii, proč byl agrokombinát vlastně zlikvidován. Její autor, profesor Tvrdoň, mu ji dal třikrát přečíst a pak ji skartoval. Měl strach, že by mohl mít problémy. Čuba se na téměř 20 let odmlčel a až 28. října 2010 v iDNES prozradil: „Stálo tam, že Slušovice vybudovaly skutečný socialismus.“ (15)

Další akcí sametových nepřátel socialismu byl pro družstva vysoce likvidační zákon č. 42/1992 Sb., tzv. zákon 3T (16), jehož důsledky ilustruje osud historicky prvního českého výrobního družstva, které poblíž Rožmitálu pod Třemšínem přežilo Hitlera i Gottwalda. Jmenovalo se První výrobní družstvo cvočkařské pro Věšín a okolí. Založeno 1892 – a po přesně 100 letech bylo transformováno na Kovo Věšín s.r.o.

A jaké kroky podnikají nepřátelé družstevnictví a socialismu proti ČSSD? O tom lze samozřejmě jen spekulovat, poněvadž to nemají napsáno na čele a navíc je nutné rozlišovat mezi nimi a jejich užitečnými idioty a také ignoranty (např. politickými kariéristy, zabývajícími se politikou ad hoc a pro něž historická mise ČSSD leží mimo jejich rozlišovací schopnosti).

Nicméně právě ona zmíněná programová i politická rezignace ČSSD na svou jedinečnou a velkolepou historickou misi by mohla vést k názoru, že nepřátelé sociální demokracie svou původně nepřátelskou stranu dokonce úspěšně infiltrovali. Je to sice nemravné, ale efektivní: proč riskovat akce typu kauzy Rohwedder, když lze programově i akčně paralyzovat samotnou stranu a kochat se, jak pokračovatelé slavných socialistů v parlamentu – místo aby např. zkoncipovali a prosadili českou variantu amerického ESOPu  –  apaticky přihlížejí legislativní likvidaci ekonomické základny své mise (zákony 3T, Novela zákona o kampeličkách apod.)!

Skutečností je, že ČSSD na oné „nebezpečné cestě, která ohrožuje nepřátelské posice“ úplně „zabloudila“. Když autor naléhal na jednoho z insiderů ČSSD, aby byla založená (neustále blokovaná) ústřední odborná komise zabývající se strategickými rezorty družstevnictví, tzn. zejména družstevnictvím výrobním a finančním, insider odtušil: „Oni to nedovolí!“ Z toho lze usoudit, že uvnitř ČSSD existuje ještě další “ČSSD“, která je dokonce mocnější a prohnilejší než ta viditelná! A „oni“ tedy endogenní či spíše spiklenecká „sociální demokracie“ jsou zřejmě i příčinou toho, že v ČSSD stále nefunguje ani přímá demokracie (ač by ji vedení prý rádo zavedlo dokonce ve státě), ani demokratická vnitrostranická diskuse na horizontální úrovni, kterou se např. v rámci KSČM pokoušejí poskytnout Haló noviny.

Tímto by pokus o vyčerpávající odpověď na otázku v titulu tohoto materiálu mohl skončit. Zakladatelé sociální demokracie a jejich prvorepublikoví pokračovatelé by ze svých nynějších následníků určitě radost neměli!

8) Epilog

Bytˇ závěr vyznívá pesimisticky, přesto existují indicie, že „mrtvý brouk“ zvaný ČSSD se alespoň pohnul. Mohly by tomu nasvědčovat čtyři následující události. Ta první se udála 11. listopadu 2014 v Lidovém domě, kdy se zde, za předsednictví Michaely Marksové, konala konference Obvodní organizace ČSSD Prahy 2. Delegáti zde přijali rezoluci, která má následující znění: Obvodní konference ČSSD na Praze 2 vyzývá ÚVV ČSSD k neprodlenému zřízení ústřední odborné družstevní komise, schopné realizovat výzvy z dokumentů zmíněných v bodech 1a-c na celostátní a parlamentní i vládní úrovni; současná Ústřední komise pro bydlení a družstevnictví je svým složením, strukturou a programem zaměřená jen na bytová družstva; významná a rozsáhlá problematika družstev finančních, výrobních, zaměstnaneckých atd. zde není a nemůže být ošetřena. (17)

Dokumenty zmíněné jako 1a-c) jsou:

a) Usnesení Evropského parlamentu s názvem Přispění družstev k překonání krize (přijaté ve Štrasburku 2. července 2013).

b) Rezoluce A/RES/64/136, přijatá 18. prosince 2009 na 65 plenárním zasedání VS OSN, která vyhlašuje rok 2012 jako Mezinárodní rok družstev, který se konal pod sloganem Družstva vytvářejí lepší svět.

c) Usnesení o Družstevní dekádě – o strategickém vývoji družstevnictví do roku 2020 – přijatém na mimořádném kongresu Mezinárodního družstevního svazu konaném 29 října - 2. listopadu 2012 v britském Manchesteru.

A byť ostatních 9 souvisejících návrhů bylo zamítnuto, onou nadějí alespoň je, že Michaela Marksová se stala garantkou pro odborné zázemí ČSSD, a již z kolegiality, by jejím prvním počinem mělo být zřízení oné zmíněné a vskutku reprezentativní odborné družstevní komise.

Druhým počinem byl seminář zabývající se finanční spoluúčasti zaměstnanců na vedení podniků, který 14. října 2014 uspořádala Rada vlády pro udržitelný rozvoj. „Semináře se zúčastnili zástupci Mondragonské družstevní korporace, která již 58 let prosazuje finanční spoluúčast zaměstnanců. Ta je důležitým ekonomickým nástrojem, který v České republice není příliš využíván. Z tohoto důvodu také Vladimír Špidla, člen Rady vlády pro udržitelný rozvoj a ředitel Odboru poradců a poradkyň premiéra Bohuslava Sobotky, vyjádřil vážný zájem o podporu zaměstnanecké spoluúčasti, oživení družstevnictví a využití jeho potenciálu v České republice.“ (18) Kdy bude premiérovi a předsedovi ČSSD dána rada aby obsah družstevního euro dokumentu O přispění družstev k překonání krize prozradil občanům, však lze jen těžko odhadnout…

Třetí počin je z letošního 19. ledna a je jím ustavení dokonce mini týmu (jednoho ze 7) ve Výboru pro socio-ekonomický rozvoj RVUR při Radě vlády pro udržitelný rozvoj, a majícího v gesci Sociální aspekty podnikání - environmentální podnikání, ekonomickou participaci a zaměstnanost. Čili i družstevnictví. (19)

Posledním ze socdem  počinů bylo ustavení družstevní subkomise při ústřední odborné komisi pro průmysl a obchod, jejímž programem byla realizace výzev z usnesení O přispění družstev k překonání krize v rámci malého a středního podnikání. Než subkomise fakticky zahájila činnost, byly v rámci reorganizace odborného zázemí všechny komise zrušeny…

Zajímavým i pozitivnějším zjištěním je, zmíněnou činnost aktivně podporují mladí a vzdělaní členové ČSSD. A o jejich lepší budoucnost i o lepší budoucnost ČR se právě hraje.

Zdroje:

(1) Předpoklady socialismu a úkoly sociální demokracie. Eduard Bernstein

http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/eb_psusd.htm

(2) Otto von Bismarck: Důchody od kancléře.

http://euro.e15.cz/profit/otto-von-bismarck-duchody-od-kanclere-901434

(3) Český Godesberg/Obsah programové diskuse na XV. Sjezdu, dr. Jiří Malínský, Masarykova demokratická akademie.

(4) Dlouhodobý program ČSSD

http://www.cssd.cz/data/files/cssd-dlouhodoby-program.pdf

(5) Wichtige Schriften Karl Kautsky

https://books.google.cz/books?id=fcgcM6f2ocYC&pg=PT468&lpg=PT468&dq=W%C3%BCrde+uns+nachgewiesen,+dass+wir+darin+irren,+dass+etwa+die+Befreiung+des+Proletariats+und+der+Menschheit+%C3%BCberhaupt+auf+der+Grundlage+des+Privateigentums+an&source=bl&ots=aYIF22fVn3&sig=AMgx5BGD01z1Eh-s8Cv1lwuX8JU&hl=cs&sa=X&ei=9FKZVea4DoeOU8HWpRA&ved=0CDEQ6AEwAg#v=onepage&q=W%C3%BCrde%20uns%20nachgewiesen%2C%20dass%20wir%20darin%20irren%2C%20dass%20etwa%20die%20Befreiung%20des%20Proletariats%20und%20der%20Menschheit%20%C3%BCberhaupt%20auf%20der%20Grundlage%20des%20Privateigentums%20an&f=false

(6) Saguapac

http://www.saguapac.com.bo/inicio.php

(7) Družstva jsou logickou a funkční alternativou kapitalismu

http://www.halonoviny.cz/articles/view/532459

(8) Dissecting a health care co-op

http://edition.cnn.com/2009/HEALTH/08/19/health.care.coop/index.html?eref=rss_us

(9) Nemocnice v USA operovaly srdce pacientům, kteří to vůbec nepotřebovali.

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/275348-nemocnice-v-usa-operovaly-srdce-pacientum-kteri-to-vubec-nepotrebovali.html

(10) Sex a peníze v New Yorku: při koupi bytu musíte družstevní komisi přiznat vše

http://bydleni.idnes.cz/sex-a-penize-v-new-yorku-pri-koupi-bytu-musite-druzstevni-komisi-priznat-vse-183-/architektura.aspx?c=A090925_165330_dum_osobnosti_rez

(11) Havloidi zaútočili na kampeličky!?

http://stoces.blog.idnes.cz/c/357072/Havloidi-zautocili-na-kampelicky.html

(12) Budou českou poštu vlastnit pošťáci?

http://stoces.blog.idnes.cz/c/357524/Budou-ceskou-postu-vlastnit-postaci.html

(13) Usnesení Evropského parlamentu O přispění družstev k překonání krize (přijaté ve Štrasburku 2. července 2013).

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A7-2013-0222+0+DOC+XML+V0//CS

(14) MDA Revoluce s lidskou tváří? – debata k výročí 17. listopadu 1989

http://www.cssd.cz/media/projevy-a-clanky/mda-revoluce-s-lidskou-tvari-debata-k-vyroci-17-listopadu-1989/

(15) Slušovice by dnes vydělávaly 150 miliard, tvrdí Čuba. Užívá si důchodu

http://zpravy.idnes.cz/slusovice-by-dnes-vydelavaly-150-miliard-tvrdi-cuba-uziva-si-duchodu-1f2-/domaci.aspx?c=A101027_1473377_domaci_kot

(16) Družstva dokážou být konkurenceschopná

http://www.halonoviny.cz/articles/view/1379753#http://www.halonoviny.cz/articles/view/1379753

(17) Kdy ČSSD pochopí význam družstevnictví?

http://netsocan.cz/socan/num0115/stoobko.html#stoobko

(18) Seminář Finanční spoluúčast zaměstnanců jako faktor udržitelného podnikání – zkušenosti z Baskicka a jak je využít v České republice

http://www.vlada.cz/cz/ppov/udrzitelny-rozvoj/aktuality/seminar-financni-spoluucast-zamestnancu-jako-faktor-udrzitelneho-podnikani--zkusenosti-z-baskicka-a-jak-je-vyuzit-v-ceske-republice-123114/

(19) Zápis z 3. jednání Výboru pro socio-ekonomický rozvoj RVUR, 19. 1. 2015

http://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/vybory-rvur/Zapis-3--zasedani-Vyboru-pro-socio-ekonomicky-rozvoj-RVUR---19--1--2015.pdf