Budou českou poštu vlastnit pošťáci?

21. 08. 2013 21:37:37
Velká Británie plánuje největší privatizací v zemii za několik desetiletí a nabídne na burze většinu akcií britské poštovní společnosti Royal Mail. Britská vláda cenu pošty odhaduje na tři miliardy liber (90,3 miliardy korun).

Britský konzervativní kabinet přitom hodlá udělat krok, který je pro ignoranty v ČSSD, či pro české bolševiky, popř. české sionisty nepředstavitelný: Privatizace jednak zahrnuje nabídku pro drobné investory, které se budou moci prioritně zúčastnit zaměstnanci! Navíc zhruba 150 tisíc zaměstnanců Royal Mail dostane zdarma celkem deset procent akcií za 300 milionů liber (devět miliard korun) a s jedinou výhradou, že je po dobu 3 let nesmějí prodat. (1)

V ČR probíhají prakticky nepřetržitě diskuse a aktivity zejména pravicových politiků a ekonomů usilujících o privatizaci ziskového státního podniku Česká pošta, s.p. (2) (3) . Tato privatizace již byla částečně zahájena s tím, že stát se zbavuje subjektů ztrátových. V současné době tak bylo z více než 3200 poboček pošty převedeno na smluvní partnery 87 poboček: na obce 37 poboček; na fyzické osoby 29 poboček; a na místní pobočky COOP (spotřebních družstev) 16 poboček. Pro letošní rok bylo pro změnu formy poštovní obsluhy vytipováno 226 obcí. Jak se bude dále situace vyvíjet lze pouze spekulovat; uvažuje se i o nalezení strategického partnera.(4)

Účelem této práce je shromáždění argumentace, která by prokázala, že v případě privatizace jakékoliv části tohoto státního podniku a nebo jeho - více či méně lukrativního - zbytku je možná, funkční a ze společenského hlediska nejvíce žádoucí je jeho transformace na družstevní formu. Formou obecného manuálu budou probrány všechny eventuality, které může stát zvolit (rozhodne-li se Českou poštu privatizovat) tj. privatizaci jednotlivých poboček a menších subjektů (která se nyní rozbíhá); privatizaci větších či lukrativních provozů; a nakonec privatizaci veškerých provozů a aktivit (zřejmě s výjimkou činností pro stát citlivých či inherentních). Navržené postupy mohou být samozřejmě využity i při transformaci dalších státních popř. privátních podniků (krachujících, bez dědiců apod.).

OBSAH:
1. Úvod – česká privatizační fiaska
2. Jaká je nejvhodnější forma privatizace státního podniku?
3. Majetek a podnikatelské aktivity státního podniku Česká pošta s.p.
4. Existuje v Evropě družstevní podnik srovnatelný s ČP?
5. Proces odstátnění České pošty, s.p.
6. Přeměna pobočky nebo malého provozu ČP na družstvo.
7. Transformace státního podniku Česká pošta, s.p. na družstevní korporaci.
8. Jaká by měla být architektura družstevní korporace ČP?
9. Transformace státního podniku Česká pošta, s.p. na zaměstnanecké družstvo.
10. Některé nezbytné kroky před vyhlášením privatizace ČP,s.p.

1. ÚVOD – ČESKÁ PRIVATIZAČNÍ FIASKA

1) Polistopadový český stát (a často i obec) je velice špatný hospodář. Lukrativní funkce ve vedení státních i obecních podniků jsou fakticky trafikami, do nichž jsou dosazováni místo odborníků neschopní politikové (5)(6)(7). A tak stejný člověk řídí televizi Prima a poté je dosazen za ředitele Dopravního podniku v Praze, kde zcela selže (8). Ziskové provozy či cenné nemovitosti státní či veřejné firmy jsou často vyprodávány pod cenou (obvykle „spřáteleným“) privátním firmám, popř. outsourcovány a stát nebo obec spravují a dotují provozy neziskové. Ztráty pak dotují občané formou předražené jízdenky, letenky, poplatků apod. Stát si nechal ukrást banku IPB a za stamiliardovou škodu nebyl nikdo potrestán (9) (10). Jako odstrašující příklad hospodaření českých politiků poslouží i osud ČSA:

2a) Jedny z nejstarších aerolinií světa, ČSA, byly v roce 1992 přeměněny na akciovou společnost s většinovou účastí státu. Základní jmění bylo podle informací z obchodního rejstříku 2,7 miliardy korun. V roce 1992 proběhla první privatizace v dějinách firmy a do ČSA vstupují Air France společně s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Každý z nich platí 30 milionů dolarů za celkem 38 procent akcií. Stát si ponechal 49 procent a zbytek získala například města Praha a Bratislava. V roce 1994 se ČSA propadly do ztráty a firma ztrácí podíl na trhu. Air France a EBRD nařkly vládu ze špatného ocenění ČSA v roce 1992 a chtějí zpátky 25 milionů dolarů. Vláda je vyzvala k navrácení akcií s tím, že pod Francouzi nemá firma budoucnost. Podíl Air France končí v Konsolidační bance. ČSA ovšem přišly o lukrativní dálkové linky... V roce 2009 vláda nabídla k odkoupení 91,5 procenta akcií Českých aerolinií ve vlastnictví státu. Očekávala, že za ČSA dostane 4,5 miliardy korun. Nakonec z prodeje sešlo; nejvyšší nabídka byla jen 1 miliarda. Strategické provozy a nemovitosti, např. pozemní obsluha, byly prodány soukromníkům, jejich akciovky bohatly, zatímco ČSA padaly do dluhů. V roce 2013 podíl ČSA ve výši 44 procent koupila jihokorejská Korean Air za šedesát sedm a půl milionu korun, což je cena poloviny motoru Boeingu 737 série 800...

b) Takže státní akciová společnost ČSA, která nikdy nevyplatila jedinou dividendu, svůj původní majetek v ceně 2,7 miliardy postupně rozprodala (a peníze použila na krytí dluhů) a ze zbývající hodnoty 153 milionů prodala téměř polovinu (v ceně odpovídající polovině jediného leteckého motoru). Dnes majetek kdysi slavných ČSA činí 67 milionů korun...

3) Fakt, že stát není dobrý hospodář (ani když o to skutečně usiluje) lze doložit mj. z Polska: v roce 1999 se státní firmy podílely 33% na celkové průmyslové produkci; přitom zaměstnávaly 40% pracovníků v průmyslu, avšak vytvářely pouze 5% zisků tohoto sektoru! (11). Podobně patrně „podniká“ i ČP: Zisky z prodeje kolků, poštovních známek či poplatků za složenky jsou snadné a lukrativní. Ale když přijde problém – např. pokles tržeb za známky v důsledku masové elektronické korespondence – ztrátové pobočky jsou nabízeny soukromým podnikatelům, družstvům či obcím...

4) Státní podnik nejenom není dobrý podnikatel a hospodář, ale není imunní an vůči neetickému zacházení se zaměstnanci – např. vysoké rozpětí mezi minimální a maximální mzdou v podniku, šikanování zaměstnanců (12)

5) Státní podnik v prostředí tradiční demokracie slouží i jako prostředek pro tunelování peněz daňových poplatníků. Klasickým příkladem je cyklická privatizace a zestátňování drah či vodovodů ve Velké Británii. Tento systém funguje tak, že pravice státní podnik privatizuje, privátní vlastník si z něho vybere lukrativní části popř. čerpá pouze zisk (a neinvestuje). Když je potřeba investic, levice podnik zestátní (a zaplatí), investuje do něho a pravice ho poté opět zprivatizuje.

6) Posledním argumentem pro odstátnění ČP (ale i ČEZ apod.) je rychlý růst státního dluhu ČR a stoupající riziko (viz např. Řecko či Kypr), že v poslední fázi lacino získají ziskové státní podnik (i lukrativní státní majetky) zahraniční věřitelé, jako náhradu za státní dluh...

2. JAKÁ JE NEJVHODNĚJŠÍ FORMA PRIVATIZACE STÁTNÍHO PODNIKU?

Posouzeny budou 3 následující možnosti:
1) Předání majetku obci.
2) Prodej státního majetku soukromému vlastníkovi - s.r.o., a.s. holding, apod.
3) Odstátnění formou privatizace na družstevní formu.

1) Odstátnění formou předání majetku obci.
a) Lze říci, že obec jako podnikatel je jakousi miniaturou státu jako špatného podnikatele a hospodáře. Výhodou je, že podnikání obce je více pod kontrolou občanů a jejich demokratického rozhodování; nevýhodou je větší negativní vliv různých maloměstských, lokálně politických i ekonomických a dokonce i rodinných klanů, schopných majetek obce rozkrást, vyprodat a zadlužit ji.

b) Stát i obec by neměly subjekty i aktivity ekonomického charakteru (např. veřejnou dopravu) vlastnit jako podnikatelé. Podstatně efektivnější je takový majetek pronajmout podnikatelskému subjektu (privátnímu či družstevnímu) a jejich podnikání pouze legislativně i daňově regulovat a garantovat plnění zadaných povinností (dopravní obslužnost, maximální cenu i žádoucí slevy jízdného apod.). Významným parametrem by pochopitelně měl být i ekonomický rozvoj tohoto státního (obecního) majetku v čase.

2) Prodej státního majetku soukromému vlastníkovi (s.r.o., a.s. holding, apod.).
a) Výhodou zde je, že majetek kupují finančně silné společnosti, takže stát dostane peníze obvykle v dohodnutém termínu.

b) Nevýhodou je, že privátní vlastník má zájem pouze o nákup či vlastnictví lukrativních ziskových subjektů a plnění neziskových činností se vyhýbá. Koupený subjekt bývá obvykle vytunelován, zisky putují na soukromá konta a financování neziskových, ale společensky žádoucích aktivit nakonec zůstane na bedrech státu či obce. Viz rozprodej pozemků a nákladní dopravy Českých drah.

c) Privátní vlastník se rovněž vyhýbá plnění závazků plynoucích z kupní smlouvy (např. zdráhání Volkswagenu postavit v ČR slíbenou motorárnu), neochota privátních dopravců zajistit dopravní obslužnost i pro nevýdělečné spoje). Často jsou žádány daňové úlevy nebo se využijí „daňové ráje“, výnosy místo reinvestice v ČR plynou do zahraničí, mnohdy má koupě českého podniku za cíl likvidaci české konkurence.

d) Privátní vlastník sleduje obvykle maximální zisk bez ohledu na etické, společenské, humánní a dokonce i kriminální aspekty včetně korupce politiků. Viz mj. neustálé zdražování jízdného, vodného, stočného, energií, apod. Privátní akciová zdravotní pojišťovna v USA nutila lékaře provádět pacientům nákladné, riskantní a zcela zbytečné srdeční operace, jen proto, aby akcionáři měli dividendy (13).

3) Odstátnění formou privatizace na družstevní formu
a) V takovém případě vlastní podnik zaměstnanci/družstevníci (mohou jimi být fyzické i právnické osoby) a demokraticky ho spravují a dělí se o zisk (i ztráty). Tuto formu lze považovat za nejmodernější, nejperspektivnější a společensky nejvíce žádoucí. Viz Světová deklarace o výrobních družstvech (27):

b) Družstevní podnikání je téměř opakem nynějších neoliberálních ekonomických praktik a na rozdíl od individualismu a bezohledného konkurenčního boje s mnoha neetickými, nehumánními, asociálními, nedemokratickými i životní prostředí poškozujícími důsledky, staví na družstevních hodnotách a principech družstevní identity.

Družstevní hodnoty jsou následující:
Svépomoc, vlastní odpovědnost, demokracie, rovnoprávnost, spravedlnost a solidarita, a etické hodnoty jako poctivost, otevřenost, sociální odpovědnost a péče o jiné.

Od družstevních hodnot je pak odvozeno 7 principů družstevní identity:
1) Dobrovolné a otevřené členství. 2) Demokratické řízení družstva členy. 3) Ekonomická participace členů 4) Autonomie a nezávislost (na vládních orgánech či politických stranách). 5) Vzdělání, odborná příprava a informování členů. 6) Spolupráce mezi družstvy 7) Péče o rodiny družstevníků, o komunitu a o region.

c) Družstevní forma podnikání, která se zrodila před 150 roky a po tuto dobu se rozvíjela a kultivovala (a jejíž jinou formou je zaměstnanecké akcionářství). by proto měla být centrem pozornosti a aktivit – ve smyslu rozvoje i kultivace (!) družstevního podnikání – všech levicových i humanistických politiků, ekonomů, veřejných činitelů i aktivistů. Jednak pro jeho perspektivnost, dále pro odolnost v ekonomické krizi (v USA mnoho krachujících podniků zachránil zavedení zaměstnaneckého akcionářství – ESOP Employee Stock Ownership Plan), a nakonec i proto, že výnosy tohoto podnikání zůstanou v ČR i v regionech. Námitky, že družstva krachují, že jsou rozkrádána a tunelována, a že se mnohdy chovají v rozporu s družstevní etikou, jsou samozřejmě logické, ale takto se chovají i privátní a veřejné ekonomické subjekty. A právě proto se družstva a jejich chování i chování družstevních svazů musejí dostat do centra pozornosti i ve smyslu kultivace družstevního podnikání.

d) Ačkoliv je družstevní forma podnikání (charakteristická ekonomickou demokracií) z právního hlediska zcela rovnoprávnou se všemi ostatním typy (s.r.o., a.s. apod.), z průběhu privatizace české ekonomiky není znám jediný případ privatizace na družstevní formu; bylo to právě naopak: v důsledku mj. antidružstevní legislativy (zákon 3T) se mnohá tehdejší družstva měnila na s.r.o.

e) Při privatizaci české ekonomiky byla zcela ignorována i forma zaměstnaneckého akcionářství, na Západě zcela běžná a v USA mj. zvýhodňovaná státem. Při privatizaci polské ekonomiky (v roce 1996) obdrželi zaměstnanci 15% akcií a z 1515 tehdy privatizovaných podniků jich bylo 1021 pronajato většinou formou manažérsko/zaměstnaneckého převzetí. (11)

f) Lze konstatovat, že pří transformaci české ekonomiky se česká pravice zachovala dle rčení – Poturčenec horší Turka! Důsledkem téměř vlastizrádné a diletantské formy privatizace je, že daně, zisky a dividendy vytvořené v ČR ve stamiliardách odplývají do zahraničí. Proto je doslova morální povinností levicových stran, aby při privatizaci podniků státních, podniků v konkurzu, u start-up projektů či u podniků bez majitele prosazovaly jako první variantu privatizaci na družstevní formu. Odstátnění a privatizace České pošty na družstevní formu by v každém případě představovaly vysoce žádoucí a přitom pionýrský, mimořádně náročný a zcela historický krok pro českou ekonomiku i společnost.

4a) Současná postupná privatizace některých poboček ČP různým smluvním partnerům by měla respektovat fakt, že první nabídka na privatizaci pobočky by měla z morálních důvodů oslovit zaměstnance této pobočky, poněvadž oni svou prací k tvorbě privatizovaného majetku přispěli!!!

5) Všechny předešle zmíněné aspekty jsou navíc reflektovány v nedávném a velice významném dokumentu EU z 27. února 2013, který vypracoval Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu a má název NÁVRH ZPRÁVY o přispění družstev k překonání krize (14). V dokumentu se mj. uvádí, že:
a) ...se v období krize družstva ukázala jako odolnější v porovnání s řadou konvenčních podniků, a konstatuje, že to dokládá značné množství důkazů, zejména co se týče družstevních bank a družstev v oblasti průmyslu a služeb.
...se nepřemístí, přestože jejich činnost získá mezinárodní rozměr.
... mezi družstvy existuje dlouhá tradice vzájemné spolupráce, která jim umožňuje využívat úspory z rozsahu, předávat si zkušenosti a osvědčené postupy a v případě potřeby přesouvat lidské a finanční zdroje; tvrdí, že tato přirozená flexibilita družstvům umožňuje fungovat i v nejobtížnější době.
...musí být přijaty nezbytné kroky k zajištění rovných podmínek pro družstva a jiné formy podniků... a vytvořit právní prostředí nakloněné uznávání a rozvoji družstev ve všech oblastech a odvětvích.

b) ...vyzývá Komisi, aby v rámci GŘ pro podniky vytvořila ředitelství, které... bude mít oddělení zabývající se výhradně přeměnou podniků v oblasti průmyslu a služeb, které se nacházejí v krizi nebo nemají nástupce, na družstva.

c) ...naléhavě žádá členské státy, aby vyvinuly rámec pro podporu převodů podniků zaměstnancům, jehož součástí budou finanční mechanismy na pomoc zaměstnancům při vkládání investic do podniků, které se nachází v krizi nebo nemají nástupce, a přednostní práva pro zaměstnance, a vytvořily tak nejlepší možné podmínky pro převzetí podniku, jemuž hrozí úpadek..

d) ...družstevní podniky v oblasti průmyslu a služeb, především malé a střední podniky, se na kapitálových trzích obtížně dostávají k rizikovému kapitálu a k úvěrům; dále poznamenává, že družstva obvykle nemohou získat velké množství kapitálu od svých členů... a domnívá se, že Komise a EIB/EIF by měly zajistit, aby družstva měla přístup k finančním mechanismům na úrovni EU, včetně akčního plánu zaměřeného na financování malých a středních podniků, který byl navržen v Aktu o jednotném trhu, a že by se o to měly zasadit společně s odvětvím družstevního bankovnictví...

e) ...pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

6) Realizace záměrů Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu předpokládá – v případě ČR – faktickou mobilizaci všech stávajících aktérů:

– Samotná družstva – ať sdružená v DAČR či nikoliv – by měla posílit respekt k principům družstevní identity, zejména pokud jde o mezidružstevní solidaritu a spolupráci.

– DAČR by měla hrát ústřední roli jak při vzniku a formování strategických družstevních aliancí – regionálních i rezortních (a zahrnujících členská i nečlenská družstva DAČR včetně družstev finančních); a na druhé straně by měla fungovat i jako efektivní líheň nových družstev.

– To vše samozřejmě zasluhuje politickou podporu a politické strany, mající v programu rozvoj družstevnictví, by měly na tomto poli spolupracovat a podporovat družstevnictví mediálně, legislativně, prostřednictvím vzdělávací soustavy i organizačně.

– Z institutů, které je potřeba pro další podporu družstevního podnikání zřídit, budiž nejprve zmíněna Rada vlády pro družstevnictví (která byla zřízena vládou ČSSD a po volbách 2006 byla pravicovou vládou okamžitě zrušena). Tento institut by měl být nejen neprodleně zřízen a fungovat alespoň jako stínový, ale měl by být zřízen i při každém hejtmanství a dokonce i při OÚ (jako Rada hejtmanství pro družstevnictví či Obecní rada pro družstevnictví) mj. s agendou řešení regionální nezaměstnanosti prostřednictvím družstevního podnikání.

– Dlužno zmínit i absenci České společnosti pro rozvoj a kultivaci družstevnictví sdružující českou elitu ze všech oblastí družstevních aktivit včetně družstev mediálních či vydavatelských, spolu s pedagogy, politiky a mediálními aktivisty ,

3.MAJETEK A PODNIKATELSKÉ AKTIVITY STÁTNÍHO PODNIKU ČESKÁ POŠTA s.p.

ČP je státní podnik (zakladatel ministerstvo vnitra) s aktivy přes 21 miliard korun a s vlastním kapitálem přes 10 miliard korun Čistý zisk 338 milionů Kč. (31. 12. 2011), Zaměstnává 33 000 lidí, má 3300 poboček včetně odštěpného závodu (Česká pošta, s.p., Odštěpný závod ICT služby).

Dle výpisu z Obchodního rejstříku je předmětem podnikání 23 druhů nejrůznějších typů aktivit: počínaje hostinskou činností, jdouce přes tradiční poštovní služby a provoz, podporu a rozvoj kritické komunikační infrastruktury státu a rovněž provoz, dodávka a rozvoj systémů informačních a komunikačních technologií, které nakládají s citlivými daty nebo utajovanými informacemi, včetně datových registrů a datových skladů a konče provozováním okamžitých loterií (15).Poboček ČP mj. využívá ČSOB k provozu své Poštovní spořitelny - za pouhou 1 miliardu Kč.

O privatizaci ČP popř. o roli strategického partnera údajně mají zájem nejrůznější a mocná podnikatelská a finanční uskupení (15), (16), (17), (2) Při porovnání aktuálního (15) a původního zápisu v obchodním rejstříku (18) lze odhadnout, kolik původních aktivit již bylo outsourcováno a o tom, kdo na tom vydělává a prodělává, zda stát, nebo nový provozovatel, lze jen spekulovat.

4. EXISTUJE V EVROPĚ DRUŽSTEVNÍ PODNIK SROVNATELNÝ S ČP?

Ano, existuje, vznikl ve Španělsku a jmenuje se Mondragonská družstevní korporace (MCC). Hodnotou svého majetku, velikostí obratu a zisku i počtem zaměstnanců mnohonásobně překračuje data známá z ČP. MCC provozuje vlastní banku, zdravotní a sociální pojišťovnu, univerzitu a výzkumný ústav. Podniká v nejrůznějších oborech, počínaje stavbou mrakodrapů a infrastruktury, jdouce přes přístroje a vybavení pro hotely a domácnosti a konče nanotechnologiemi.

Poslední známá data z podnikání MCC jsou následující:
- MCC se skládá z 256 společností a subjektů a asi polovina z nich jsou družstva (2008)
- Průměrný počet zaměstnanců: 85 066. Z nich pracuje ve Španělsku 83,9%, v zahraničí 16,1% (2009)
-Celkové jmění: 825 miliard Kč - 33 mil. € (2010)
- Vlastní kapitál (equity): 130 miliard Kč - 5,2 miliard € (2010)
- Celkový obrat: 347 miliard Kč - 13.9 miliard € (2010)
- Zisk: 4,45 miliard Kč - 178 milionů € (2010)
- Družstevní podíl: 334 500 Kč - 13 380 €. (rok 2009)
- Výdaje MCC na sociální aktivity: 417 milionů Kč – 16,7 mil. € (2010). (25)

5. PROCES ODSTÁTNĚNÍ ČESKÉ POŠTY, s.p.

1) Tento mezikrok by měl následovat při rozhodnutí státu privatizovat velké provozy a majetky (ale mohou být i jiné možnosti, záleží na rozhodnutí vlády).

a) Z hodnoty tohoto majetku by mělo být vyčleněno minimálně 20% a tato částka by byla rozdělena zaměstnancům (dle poču odpracovaných měsíců) a sloužila by jako družstevní podíl, použitý např. jako první splátka za nákup clého objektu).

b) Majetek státního podniku ČP lze delimitovat jednotlivým obecním úřadům (OÚ), na jejichž katastru se tento majetek nachází.

c) Existují samozřejmě i další varianty, které souvisejí s rozhodnutím, na co bude výnos z privatizace ČP použit (lze jej i poskytnout na důchody, na mateřské či dětské přídavky, na podporu podnikání apod.) Varianta 1) toto rozhodnutí ponechává na nejnižších článcích samosprávy, přičemž se obecní úřady mohou současně aktivně zapojit do družstevní činnosti.

2) Obecní úřady tento majetek prodají (nebo pronajmou) příslušným družstevním subjektům (viz níže) na splátky, které budou obecním úřadům spláceny dle dohodnutého splátkového kalendáře. Družstevní subjekty se po podepsání kupní smlouvy stávají majiteli a správci majetku a příslušným OÚ ručí až do splacení poslední splátky celým majetkem družstva.

a) Varianta: Splácené částky budou distribuovány mezi všechny Obecní úřady (např. dle počtu obyvatel), tzn. i těm OÚ, v jejichž katastru se žádný majetek ČP,s.p. nenachází.

6. PŘEMĚNA POBOČEK NEBO MALÝCH PROVOZŮ ČP NA DRUŽSTVO

1) Obecné poznatky a úvahy před založením družstva

a) Při zahájení privatizace by měli být v přednostně osloveni zaměstnanci s informací, a nabídkou, že se mohou sdružit do družstevního (či privátního) subjektu a tuto pobočku, či subjekt privatizovat nebo přejmout jeho služby. Nezastupitelnou roli spoluorganizátora by zde měly sehrát odbory.

b) Základním předpokladem pro vznik družstva je existence realistického podnikatelského projektu (zahrnujícího zajištění kapitálu na spuštění projektu, personální obsazení a znalost družstevní legislativy). Viz např. metodické články Založení družstva (23), VZNIK DRUŽSTVA (24) nebo Jak založit zaměstnanecké družstvo /ve sborníku Družstevnictví pro 21. století/ (19),

c) Při existenci takového projektu je vznik družstva – oproti jiným společnostem (veřejné obchodní společnosti, komanditní spol. s.r.o. apod.) – znevýhodněn „lidským faktorem“: insideři nebo vnější zájemci disponující kapitálem i podnikatelskou vizí si raději založí např. s.r.o. (aby se nemuseli se zaměstnanci dělit o zisk a o majetek). Mohou vznik družstva i blokovat.

d) Začínající družstva obvykle nemohou získat velké množství kapitálu od svých členů a navíc malá a střední družstva se na kapitálových trzích obtížně dostávají k rizikovému kapitálu a k úvěrům. Dosavadní aktivity státu pro zvýšení zaměstnanosti formou podpory družstevního podnikání jsou zcela mizivé. Na druhé straně existuje dlouhá tradice vzájemné spolupráce mezi družstvy, která jim umožňuje využívat úspory, předávat si zkušenosti a osvědčené postupy a v případě potřeby přesouvat lidské a finanční zdroje.

Družstvo disponující třeba i malým rozvojovým kapitálem, může za dobrého řízení vykonávat nejen např. stávající poštovní činnost, ale realizovat i zcela jiné podnikatelské projekty a nastartovat další rozvoj podniku. Jednotlivá družstva by se následně měla sdružovat do sítí malých a středních podniků na regionální úrovni a současně do klastrů dle druhů produkce.

e) Zkušenosti ukazují, že pro vznik úspěšného družstva je potřebná role masterminda (duchovního otce): první malé družstvo nynější španělské Mondragonské družstevní korporace založil doslova „duchovní otec“ (katolický kněz Arizmendiarietta); zakladatelem francouzské družstevní slévárny Fonderie de l'Aisne je bývalý manažer neúspěšné privátní slévárny Pascal Foire; slušovický Agrokombinát vybudoval předseda JZD František Čuba.

f) V případě ČP by se role zakladatelů družstev měly ujmout odbory ve spolupráci se solidárně jednajícími členy stávajícího managementu a aktivisty z řad zaměstnanců.

g) Odborné poradenství (včetně vzorových stanov i info o veškerých možnostech jak sehnat finance) by měla poskytnout Družstevní asociace České republiky, která – byť nereprezentuje všechny družstevní podniky – je oficiální republikovou organizací a partnerem pro Mezinárodní družstevní svaz, Evropskou unii i českou vládu. Pro konzultace lze např. kontaktovat Odbor poradenských a podnikatelských služeb při Svazu českých a moravských výrobních družstev (20). Cenné informace mohou poskytnout i odborníci úspěšně fungujících družstev.

2) Postup při ustavení družstva
a) Pokud se zaměstnanci pobočky rozhodnou ustavit jako družstvo, tým zakladatelů družstva by měl v první řadě mít promyšlený podnikatelský projekt včetně jeho personálního a finančního zajištění, atd. a manuál formulující první nezbytné kroky.

b) Členství v družstvu je otevřené a dobrovolné. Zaměstnanci, kteří se nechtějí stát družstevníky mohou dál pracovat jako smluvní zaměstnanci. A naopak: pokud by měl o vstup do družstva (či o práci smluvního zaměstnance) zájem chybějící odborník (manažer, technik, účetní, právník apod.) lze jej bez problémů přijmout.

c) Konkrétní legislativu pro ustavení družstva obsahuje nynější Obchodní zákoník a od 1. 1. 2014 nový Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Základní data z momentálně platného Obchodního zákoníku:
§ 221 (1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání... (4) Družstvo musí mít nejméně pět členů; to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby.
§ 222 (1) Družstvo je právnickou osobou...
§ 223 (2) Stanovy určují výši základního kapitálu družstva, který se zapisuje do obchodního rejstříku (zapisovaný základní kapitál). Zapisovaný základní kapitál musí činit nejméně 50 000 Kč.“
§ 224 Založení družstva
(1) Pro založení družstva se vyžaduje konání ustavující schůze družstva.
(2) Ustavující schůze družstva:
b) schvaluje stanovy,
c) volí představenstvo a kontrolní komisi.
(6) Průběh ustavující schůze družstva se osvědčuje notářským zápisem, jehož přílohou je seznam členů a výše jednotlivých členských vkladů, k nimž se na ustavující schůzi zavázali. O rozhodnutí ustavující schůze o schválení stanov se pořídí notářský zápis, který musí obsahovat též schválený text stanov...“
§ 225
(1) Družstvo vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Před podáním návrhu na tento zápis musí být splacena alespoň polovina zapisovaného základního kapitálu.
(2) Návrh na zápis je povinno podat představenstvo. Návrh na zápis podepisují všichni členové představenstva.
(3) K návrhu na zápis se přikládá:
a) stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi družstva a stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí ustavující schůze družstva o schválení stanov,
b) stanovy družstva,
c) doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu.
Rozhodovací procedury v případě velkého počtu členů řeší:
§ 239 (7) Není-li s ohledem na rozsah družstva dobře možné svolávat členskou schůzi, mohou stanovy určit, že v rozsahu jimi stanoveném plní působnost členské schůze shromáždění delegátů. Každý z delegátů se volí stejným počtem hlasů. Stanovy mohou určit odchylky, pokud jsou nutné vzhledem k organizačnímu uspořádání družstva.
d) V případě družstva jako obchodní společnosti tedy Obchodní zákoník rozlišuje mezi založením družstva a jeho vznikem. Založení družstva, osvědčené notářským zápisem, je podmínkou jeho vzniku. Následný vznik družstva (ve formě obchodní společnosti) je datován dnem zápisu do obchodního rejstříku.

4a) Družstvo lze založit alespoň 5 fyzickými osobami na ustavující schůzi, která za přítomnosti notáře schválí: /a/ stanovy družstva, /b/ výši základního zapisovaném kapitálu (minimálně 50 000 Kč) a /c/ zvolí orgány družstva (představenstvo a kontrolní komisi).

b) Aktivity, které konání ustavující schůze předcházejí, Obchodní zákoník nijak neupravuje. Je zde však již potřeba tým, který bude distribuovat a shromažďovat přihlášky, připraví návrh stanov a zorganizuje ustavující schůzi. Za tým vystupuje svolavatel, který řídí ustavující schůzi až po zvolení předsedajícího. Činnost a právní postavení svolavatele i těch, kteří se přihlásí do budoucího družstva, není legislativně nijak ošetřena.

c) Před založením družstva je nutno: /a/ Určit název družstva (musí být originální), /b/ jeho sídlo, /c/ předmět podnikání. /d/ Zajistit, aby součet vstupních vkladů dosahoval alespoň výše 25 000 Kč (polovina minimální výše zapisovaného základního kapitálu družstva 50 000 Kč). Základní vstupní (členský) vklad musí být splacen do 15 dnů od konání ustavující členské schůze družstva zvolenému členu představenstva způsobem stanoveným ustavující schůzí.

d) Základní kapitál se před podáním návrhu na zápis družstva do obchodního rejstříku ukládá do banky, kde si družstvo povede běžný účet; po zápisu družstva do obchodního rejstříku ho lze použít pro činnost družstva.

e) Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříků je nutno vyřídit živnostenská oprávnění.

3. Vznik družstva
a) Návrh na zápis do obchodního rejstříků je povinno podat představenstvo a musí být podepsán všemi členy představenstva (představenstvo bude zapsáno do obchodního rejstříku, v případě družstva do 50 členů to může být i jen předseda družstva).

b) K návrhu na zápis musí být přiložen: /a/ Stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi družstva. /b /Stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí ustavující schůze družstva o schválení stanov. /c/ Stanovy družstva. /d/ Doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu..

c) Doba od konání ustavující schůze po zápis družstva do obchodního rejstříku (výpis z obchodního rejstříku) trvá (při využití notáře) cca 3 týdny.

d) Další nezbytné výdaje při založení družstva: cena za sepsání 2 potřebných notářských zápisů cca 6 000 Kč (bez DPH), soudní poplatek za zápis družstva do obchodního rejstříku činí 6 000 Kč, správní poplatek za jedno živnostenské oprávnění činí 1 000 Kč. Cena za sepsání dalších listin notářem a zastupování u soudu ve věci zápisu do obchodního rejstříku činí podle obtížnosti věci 1 000 až 2 000 Kč. (21)

e) Bude-li družstvo realizovat poštovní služby jako smluvní partner ČP, pak potřebná finanční částka pro jeho založení činí minimálně 50 000 korun (která se zapisuje do obchodního rejstříku jako zapisovaný základní kapitál družstva). V novém obchodním zákoníku od 1. 1. 2014 je tato podmínka již vypuštěna.

f) Základní postup (dle stávajícího Obchodního zákoníku): Prvními kroky – a v této fázi, by měly vysoce významnou organizační roli sehrát odbory(!!!) – by měly zahrnout:

/1/ Jednání s odbory a zaměstnanci ústící v rozhodnutí založit družstvo. /2/ Vytvoření stanov. /3/ Zajištění (alespoň 25 000 Kč do 15 dnů po ustavující schůzi) jako 50% zapisovaného základního kapitálu. /4/ Svolání ustavující schůze. /5/ Vytvořit bankovní účet alespoň 50 000 Kč /6/ Žádost o registraci do Obchodního rejstříku.

g) Možný postup při nedostatku potřebných financí
Nebude-li k dispozici eventuální úvěr nebo nenalezne-li se finanční příspěvek či zdroj ani po konzultaci na DAČR popř. na úřadech místní správy lze – nejlépe po konzultaci u DAČR zvolit ještě následující postupy:

/1/ Využít eventuální mezidružstevní solidarity a pokusit se o jednání s nějakým fungujícím družstvem (členem či nečlenem DAČR), které má v obchodním rejstříku zapsané podobné druhy pracovní činnosti a nabídnout své aktivity jako jeho pobočka (takže by nebylo nutné zakládat družstvo a skládat zmíněných 50 000 korun).
/2/ Založit jiný typ obchodní společnosti (kde není suma 50 000 Kč vyžadována) - buď veřejnou obchodní společnost popř. komanditní společnost – a družstevní principy včlenit do společenské smlouvy.
/3/ Bylo by rovněž možné postupovat podobně jako v bodech /1/ a /2/): jednat s nějakým družstvem a stát se jeho dceřinou společností (a tak získat finance). Například Dřevozpracující družstvo Lukavec, vlastní 3 dceřiné firmy (23)

7. TRANSFORMACE STÁTNÍHO PODNIKU(ČP) NA DRUŽSTEVNÍ KORPORACI

1) Architektura budoucího družstevního subjektu by rovněž mohla mít formu družstevní korporace. Současný obchodní zákoník připouští, aby se družstvo skládalo z fyzických a právnických osob a Zákon o obchodních společnostech a družstvech zákon o obchodních korporacích, který vstoupí v platnost 1, 1, 2014 rovněž, viz §552 (1) Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob.

2) Počínání všech družstev v korporaci ve smyslu etického a solidárního chování jednotlivých družstev i jejich úsilí o rozvoj korporace vymezuje nový Občanský zákoník následovně: § 212 (1) Přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád. Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy.“ (24)

3a) Bude-li to realizovatelné a funkční, pak by mělo být preferováno, aby se poštovní družstevní korporace skládala výhradně z družstev. Bude-li nezbytné, aby členem korporace byl jiný subjekt než družstvo, (a.s., s.r.o. banka či veřejná obchodní společnost), pak budou do jeho společenské smlouvy (stanov) implementovány principy družstevní identity.

b) Jednotlivá družstva by se ustavovala v rámci jednotlivých předmětů podnikání tak, aby systém byl maximálně funkční. Např. samostatné družstvo pro dodávku, rozvoj a provoz systémů informačních a komunikačních technologií a souvisejících služeb, samostatné družstvo provozující poštovní služby, družstvo pro poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob, apod.

c) Podle potřeby mohou být utvořena velká zaměstnanecká družstva popř. kooperující menší družstevní subjekty na úrovni jednotlivých obcí.

d) Každé družstvo by po zajištění povinností v rámci korporace mělo možnost,podnikatelsky expandovat.

e) Každý zaměstnanec korporace ČP by se tak stal družstevníkem a disponoval by stejným podílem a jedním hlasem (ve svém družstvu). V rámci korporace platí, že 1 družstvo ́má 1 hlas.

f) Výše celkové roční splátky splácené korporací jednotlivým OÚ se vydělí počtem družstevníků pracujících v korporaci ČP a připíše se jim stejným dílem jako kladný podíl.

3) Implementace družstevních hodnot a principů družstevní identity v činnosti družstevní korporace: Např. u formy a.s. by každý zaměstnanec vlastnil stejný počet akcií a disponoval stejnými právy. Dbalo by se na sblížení maximální a minimální mzdy apod.

a) Podnikatelský program korporace by zahrnoval mezidružstevní solidarita mezi lukrativními a málo ziskovými obligatorními aktivitami.

b) Podnikatelský program korporace by usiloval o tvorbu strategických regionálních družstevních aliancí a spolupráci na vzniku družstevního investičního finančního subjektu,

c) Podnikatelský program korporace by zahrnoval program péče o region, investiční program přispívající k rozvoji zaměstnanosti v jednotlivých regionech, program péče o mladé rodiny a program spolupráce na generování mladé družstevní inteligence.

8. JAKÁ BY MĚLA BÝT ARCHITEKTURA DRUŽSTEVNÍ KORPORACE ČP?

Tato struktura může být odvozena od praxí prověřené struktury MCC, popř. modifikována či upgradována. Strukturu MCC a smysl její architektury i funkce vysvětlují mondragonští následovně:

a) Aktivita MCC – jako u podnikatelského sdružení – je strukturována do čtyř oblastí: finance, průmysl, distribuce a znalosti, které fungují odděleně na základě vlastní strategie a jsou koordinovány prostřednictvím korporátního centra.

b) Oblast financí zahrnuje bankovnictví, sociální zabezpečení a pojišťovnictví. Průmyslová oblast sestává z dvanácti divizí specializovaných na výrobu zboží a na služby. Oblast distribuce zahrnuje obchodní dodavatelství a zemědělsko-potravinářské podnikání. Oblast znalostní sestává z výzkumného střediska, z univerzity se 3 000 studentů a z několika středisek odborného i všeobecného vzdělávání.

c) Každé individuální družstvo je jedním ze základních kamenů v celkové organizační struktuře MCC, jehož nejvyšším institutem je kongres (valná hromada), sloužící ke skloubení exprese a suverenity.

d) Kongres MCC je nejvyšším projevem suverenity a reprezentace korporace jako ekvivalent valné hromady. Tvoří ho 650 delegátů, kteří reprezentují všechna členská družstva a rozhodnutí kongresu jsou závazná pro všechna jednotlivá družstva.

e) Nejvyšší vedení i reprezentativní orgán – řídící výbor kongresu – má za povinnosti mj. volbu generálního ředitele korporace, CEO.

f) Družstva, která podnikají ve společném odvětví tvoří rezortní skupinu s těmi jež jsou součástí odpovídající divize. Každou divizi vede statutární místopředseda.

g) Správní tělesa MCC tvoří předseda Generální rady a 16 místopředsedů společně s vedoucími oddělení korporátního centra. Povinností Generální rady je koncipování, koordinace a aplikace cílů a strategií korporace.

h) Výkonným tělesem jehož pravomocí je kontrola a prosazování zásad a dohod přijatých samotným kongresem, nepřetržité sledování rozvoje podnikání MCC a řízení výkonnosti předsednictva Generální rady je Stálý výbor kongresu MCC. Výbor má 19 členů vybraných z reprezentantů různých divizí korporace.

i) Členem správního orgánu může být každý člen za předpokladu, že získá dostatečnou podporu od ostatních členů na příslušném shromáždění. Členové správních orgánů nedostávají za svou službu žádné finanční náhrady.

j) Rozpětí mezi nejnižším a nejvyšším platem v MCC: Od roku 1956 bylo 1:3, po zavedení progresívní daně ze mzdy stouplo na 1:4,5 a od vzniku korporace v 90. letech stouplo na 1:6, (vyjímečně na 1:8).

k) Platby do celkového sdíleného finančního kapitálu korporace MCC: Baskický zákon o družstevnictví výslovně uvádí, že nemůže být žádána platba podílu do celkového akciového kapitálu, jestliže družstvo v průběhu roku nezaznamenalo žádný zisk. Zákon rovněž stanovuje maximální hranici takové platby, která odpovídá zákonné úrokové míře stanovené španělskou vládou (4.25%) + 6%.. V mondragonských družstvech musí být tato platba schválena ještě většinou hlasů na družstevních valných hromadách. Jejich rozhodnutí omezuje platby do celkového akciového kapitálu na 7.5%, s výhradou monetizace. Žádné platby do společného akciového kapitálu nejsou prováděny, jestliže družstvo v tomto roce nezaznamená zisk (26).

9. TRANSFORMACE STÁTNÍHO PODNIKU ČESKÁ POŠTA, s.p. NA ZAMĚSTNANECKÉ DRUŽSTVO

1a) Česká pošta by rovněž mohla fungovat jako jedno velké zaměstnanecké družstvo. Legislativa tuto formu umožňuje tím, že družstvo definuje jako podnikatelský subjekt s neomezeným počtem osob. Delegování zástupců do vedení (představenstva) družstva pak probíhá formou dílčích valných hromad, kde by si jednotlivé provozy (podle počtu zaměstnanců a dohodnutého klíče) zvolili adekvátní počet členů představenstva.

b) Nevýhodou takové formy je absence autonomie podnikatelských aktivit jednotlivých provozů, které by byly centrálně řízeny (podobně jako dosud). Nicméně příslušná strukturalizace ve smyslu podnikatelské autonomie může být již racionálním druhým krokem.

c) Výhodou této formy by byla její flexibilita transformační, poněvadž celá dosavadní podniková provozní, personální i řídící struktura může zůstat zachována

10. NĚKTERÉ NEZBYTNÉ KROKY PŘED VYHLÁŠENÍM PRIVATIZACE ČP,s.p.

Privatizace jakéhokoli podniku – státního, veřejného apod. – na zaměstnanecké družstvo (v tomto případě tvořené původními zaměstnanci) je komplikována faktem, že je nutno nejprve a s předstihem takový subjekt vytvořit. To platí zejména pro situaci, kdy existuje více uchazečů a výběrové řízení a za konkurence již fungujících firem, neboť všechny typy obchodních společností jsou rovnoprávné. Pro úspěch eventuální ́privatizace jednotlivých provozů ČP s.p. (či podniku celého) na družstevní formu bude nutné učinit několik kroků.

a) Je nutné v předstihu založit družstevní subjekt, který již ve chvíli vyhlášení privatizace bude schopen předložit návrh, bude mít vyjednávací kompetence popř. kompetence při jednání o úvěru apod.. (jeho zakládání až v době začínající privatizační soutěže by mohlo znamenat fatální časový skluz).

b) Tento subjekt by měl mít název např. ČP zaměstnanecké družstvo popř. ČP družstevní korporace a výčet druhů jeho činností by měl zahrnovat všechny stávající aktivity ČP, s.p.

c) Představenstvo tohoto subjektu by bylo (dle prozatímních stanov) voleno stávajícími zaměstnanci (odboráři) příslušného provozu ČP,s.p.

d) Rizika ohrožující úspěch tohoto projektu nelze ani podceňovat, ani přeceňovat. Jejich zdrojem bude zejména nynější ultra liberální establishment eventuálně privatizační konkurence. Jejich rejstřík patrně půjde od snah celý projekt blokovat popř. paralyzovat a může zahrnovat nevstřícné jednání úřadů, mediální protiakci i korupci jednotlivých exponentů.

ODKAZY A POZNÁMKY:

(1) Británie prodá akcie státní pošty na burze, podíl dostanou i zaměstnanci

(2) Očima expertů: Prodat Českou poštu?

(3) Pošta se zmítá ode zdi ke zdi

(4) Poštovní služby jsou důležitou součástí života občanů, shodují se zástupci Svazu měst a obcí ČR a České pošty

(5) Sedí v 5 dozorčích radách. Dá se to stíhat, moc pravomocí nemáme, obhajují se rekordmani

(6) Exministr Pilip dostal místo v 5 dozorčích radách krajských firem. Je to příležitost, říká

(7) Politici v dozorčích radách? Po volbách se vynoří adepti a začne dělba kořisti, říká expert

(8) Protikorupční policie obvinila exředitele dopravního podniku Dvořáka

(9) Co skrývaly tajné dokumenty: Manažeři Nomury měli beztrestnost zajištěnou

(10) Co vlastně říkají arbitři v kauzách IPB Mýty a realita

(11) Srovnání forem privatizace mezi středoevropskými zeměmi (Vojtěch Michal)

(12) Česká pošta prý šikanuje zaměstnance, ti pak končí u psychiatrů. Vedení to odmítá

(13) Nemocnice v USA operovaly srdce pacientům, kteří to vůbec nepotřebovali

(14) NÁVRH ZPRÁVY o přispění družstev k překonání krize

(15) Výpis z obchodního rejstříku (aktuální)

(16) Česká pošta – výroční zpráva 2011

(17) Česká pošta

(18) Výpis z obchodního rejstříku (v době zřízení)

(19) Družstevnictví pro 21. století

(20) Odbor poradenských a podnikatelských služeb DAČR

(21) Založení družstva

(22) VZNIK DRUŽSTVA

(23) Dřevozpracující družstvo Lukavec

(24) Zákony pro lidi

(25) Frequently asked questions

(26)Často kladené otázky na téma Mondragonská družstevní korporace

(27) Světová deklarace o výrobních družstvech, schválená v roce 2005 Mezinárodním družstevním svazem:

VŠEOBECNÉ DŮVODY:
- Lidstvo vytrvale hledá kvalitativní zlepšení organizačních forem práce a snaží se dosáhnout lepších, férovějších a důstojnějších pracovních vztahů.
- V současnosti lidé své zaměstnanecké aktivity řeší ve třech základních modalitách: /a/ jako nezávislí – tj. osoby zaměstnávající samy sebe (osoby samostatně výdělečně činné), které jsou definovány jako „uživatelé“ vlastní kapacity a sebe regulace; /b/ jako výdělečně činné osoby (osoby s příjmy ze závislé činnosti), s různou mírou podřízenosti k zaměstnavateli, který jim vyplácí mzdu výhradně podle individuálně nebo kolektivně sjednané pracovní smlouvy; nebo /c/ třetí formou, která se nazývá zaměstnanecké vlastnictví, v níž práce a její management jsou řízeny společně, bez typických omezení individuální práce či výhradně podle pravidel konvenční mzdově hodnocené práce.
- Mezi modalitami, zaměstnanecké vlastnictví, pokud je organizováno do podoby zaměstnaneckých (výrobních) družstev, představuje nejvyšší úroveň rozvoje a důležitosti v současném světě, a vytváří strukturu na bázi univerzálních družstevních principů, hodnot a operativních metod...
- Družstva se ve své činnosti řídí Prohlášením Družstevní Identity... Navíc se stalo nezbytným definovat na světové úrovni některé základní charakteristiky a operační pravidla, která jsou specifická pro typ zaměstnaneckých a výrobních družstev, která mají specifické cíle a záměry, odlišné od družstev, náležejících k jiným kategoriím. Tato definice zvýší soudržnost a univerzálnost identity výrobních a zaměstnaneckých družstev, bude stimulovat jejich rozvoj, a vyprodukuje pochopení jejich sociální a ekonomické funkce na světové úrovni při tvorbě přiměřených a udržitelných pracovních pozic, čímž tato družstva současně působí jako prevence proti společenským neduhům a zneužívání.

Autor: František Stočes | středa 21.8.2013 21:37 | karma článku: 7.89 | přečteno: 1053x

Další články blogera

František Stočes

Máme vlastní identitu!

Zatímco u nás se říjen „slavil“ jako „Měsíc československé-sovětského přátelství“, v USA se říjen od roku 1964 slaví jako „Národní měsíc družstev“.

5.11.2023 v 14:28 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 185 | Diskuse

František Stočes

ČSSD versus Družstevní strana

Tragikomické dějiny ČSSD (založené 1878) dokazují, že jde o ideologicky zcela nevěrohodnou partaj. Zakladateli a vůdci strany byli až do roku 1920 marxisté (Zápotocký, Hybeš, Šmeral). Marxismu se ČSSD zřekla až na sjezdu 1930

4.11.2023 v 13:05 | Karma článku: 6.26 | Přečteno: 295 | Diskuse

František Stočes

Ocení prezident Pavel disidenty covidové totality?

Na covid-19 zemřelo (do 14. června 2023) celkem 6 940 000 lidí. Z toho bylo mj. 2 070 000 Evropanů, 1 600 000 Severoameričanů, 121 237 Číňanů (!!!) a 42 491 občanů ČR. (1)(2) Nejzávažnější otázkou je,

29.7.2023 v 17:04 | Karma článku: 27.98 | Přečteno: 1247 | Diskuse

František Stočes

Británie je zmatena nevysvětlitelným nárůstem úmrtnosti

Loni, zemřely bez jasného vysvětlení desítky tisíc britských obyvatel navíc, což vyvolalo poplach u britských zdravotníků. Guardian alarmoval o nadměrné úmrtnosti již v lednu a poznamenal,

19.5.2023 v 12:35 | Karma článku: 31.36 | Přečteno: 1106 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.49 | Přečteno: 592 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.70 | Přečteno: 900 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 34.65 | Přečteno: 1547 | Diskuse

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 494 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse
Počet článků 190 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2112

Publicista, externí komentátor někdejšího deníku Právo lidu. Člen ČSSD 1992-2018. Dřívější aktivity: Koordinátor družstevní skupiny při o.i. Alternativa zdola. Předseda o.s. Autentičtí sociální demokraté, vydavatel a šéfredaktor on-line měsíčníku NETSOCAN. (www.netsocan.cz).

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...