Zemanovo kouzlo nechtěného

        Designováním Rusnoka premiérem a jmenováním jeho vlády – aniž by se obtěžoval svůj krok zdůvodnit parlamentní matematikou – pobouřil Miloš Zeman počtáře z Nečasovy ex-vládní koalice. Ti na prezidenta navíc vytáhli strašáka v podobě ústavních zvyklostí a bylo by zajímacé zjistit, jak tito strážci tradic reagovali v roce 2010 když je porušil prezident Klaus designací losera voleb Nečase z ODS místo vítěze voleb Paroubka z ČSSD.

Zmínění kritici však nereflektují tu nejpodstatnější věc: prezident se totiž zachoval vysoce státotvorně, poněvadž designováním politika z Nečasovy ex-koalice (a dokonce i z levicové opozice) by jednal jako politický dekadent.

Postup dle tradiční parlamentní matematiky by totiž měl mít etickou (!!) oporu jen za určitých okolností: Zaprvé a určitě v případě řádně skončených parlamentních voleb. Dále v případech kdy počestně (!) vládnoucí premiér zemře; nebo rezignuje ze zdravotních důvodů (a dá třeba přednost houbaření); či rezignuje poté kdy ho straníci svrhnou se stranického trůnu (s argumentem, že byl předsedou i premiérem nahouby); a nebo mu ze stejných důvodů vysloví ve sněmovně nedůvěru. Zcela nepominutelná však zde je podmínka oné předchozí počestnosti jeho vládnutí!

Jenomže ODS Nečase odvolala z funkce svého předsedy – a on sám rovněž rezignoval - až poté, co byl prokurátorem obviněn z korupce s nádavkem, že premiérovi vysoce podřízená milenka na úřadu vlády zneužívala českou tajnou službu (jež se zřejmě nechala ochotně zneužívat)!

A v této kauze totálně selhaly všechny politické strany. ODS i její stranické koaly na Nečasovu korupci vůbec nereagovaly. Ve faktu, že premiér a předseda ODS korumpoval 3 poslance a navíc penězi daňových poplatníků, vůbec neviděly důvod k tlaku na jeho rezignaci! Jak mohl některý politik z ODS či ex-vládních koal jen pomyslet na to, že by prezident jmenoval premiéra z řad těchto zkorumpovaných či ke korupci netečných politických stran?

Samozřejmě, že úplně propadla i opozice, zejména ČSSD. Nehledě na současnou parlamentní matematiku, vyžadující v takovém případě přeběhlíky, jsou ambice Sobotky na jmenování premiérem (nezíská-li Rusnokova vláda důvěru) zcela na úrovni politického dětinství. Vždyť mu hrozila zemanská ťafka v podobě otázky: „Pane předsedo ČSSD, jak vysvětlíte, že jste ani vy, jako opoziční lídr, ani váš stínový ministr vnitra nereagovali na premiérovo korupční jednání žalobou?! Snad úpadkem vaší politické kultury a nulovou úrovní vašeho právního vědomí...? Vy vážně věříte, že bych mohl za premiéra navrhnout takové opoziční ńoumy? Vaší politickou povinností je nyní neprodlené svolání mimořádného stranického sjezdu a volba úplně nového vedení ČSSD!“

Nu a závěrem a na vrchol tohoto plesnivého dortu české politiky logicky patří i červivá třešnička. Formálně vzato, dezignací Rusnoka si prezident počínal nanejvýš eticky a státotvorně. Prekérním na tom je, že on sám tyto apekty zřejmě vůbec nevnímal, poněvadž v opačném případě by nemlčel a zmínil je. Zeman se zmohl jen na obecný argument, že jedná v souladu s Ústavou ČR. Tím dokázal, že ony etické a státototvormé aspekty, leží i mimo jeho rozlišovací schopnosti, a že ona „přidaná hodnota“ jeho počinů je jen kouzlem nechtěného...

Omluva blogera: Vážení čtenáři, v perexu byla původně mylná informacev tomto znění: "Ti na prezidenta navíc vytáhli strašáka v podobě ústavních zvyklostí a bylo by zajímacé zjistit, jak tito strážci tradic reagovali v roce 2006, když je porušil prezident Klaus designací loosera voleb Topolánka z ODS místo vítěze voleb Paroubka z ČSSD."

Situace, kdy prezident v prvním kole nejmenoval premiérem vítěze voleb, se stala pochopitelně po volbách 2010, které vyhrála Paroubkova ČSSD s 22,08% před ODS s 20,22% a prezident Klaus v prvním kole designoval jako premiéra Nečase z ODS. Nepřesnost vznikla tím, že se autor spolehl pouze na paměť a informaci si neověřil. Ještě jednou sorry.

František Stočes

16. 7. 15:11