Představují Polsko a prezident P. Pavel bezpečnostní riziko?

V předvolební debatě České televize vyvolal prezidentský kandidát A. Babiš mezinárodní skandál. Zatímco generál P. Pavel na hypotetickou otázku – Zda by v případě napadení Polska či pobaltských republik (Ruskem)

vyslal české vojáky na pomoc? –  reagoval bezvýhradným souhlasem, A. Babiš s vojenskou akcí jako prioritou nesouhlasil slovy: "Ne, určitě ne. Já chci mír, já nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války," a argumentoval, že nejdůležitější je válce zabránit, takže by k útoku na spojence z NATO vůbec nedošlo. (1)

Okamžitě následovaly reakce s titulky „On řekl, že by nám nepomohl? Jsme přece bratři, nechápou oslovení Poláci výroky Babiše“ (2) Ano, jsme bratři a přátelé, a mezi obyčejnými Čecha a Poláky to platilo téměř stoprocentně. Ale pokud jde o vojáky a politiky, pak jsou dějiny plné varovných incidentů.

Polsko-československé konflikty

První konflikt nastal již při vzniku Československa v roce 1918, kdy nám Polsko v rozporu s mezinárodními dohodami odmítalo postoupit Těšínsko, Oravu a Spiš, což vyřešila v lednu 1919 sedmidenní česko-polská válka. Nicméně když si po Mnichovské dohodě Hitler zabíral české Sudety, Poláci se přidali a vojensky obsadili Těšínsko, Oravu a Spiš. Po vpádu Německa a Slovenského státu do Polska získalo Oravu a Spiš Slovensko… Československo-polské pohraniční spory ukončila až Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsaná ve Varšavě 13. června 1958. (3) (4)

V srpnu 1968 vpadla do Československa spolu s armádami SSSR, Maďarska, Bulharska a NDR i armáda polská (účast na invazi odmítlo pouze Rumunsko) a přispěla k mrazivému konci Pražského Jara. Polské tanky však zamířily do východních Čech, a Těšínsko obsadili Rusové. Nebylo prý žádoucí, aby polsky hovořící vojáci oživili vzpomínky na rok 1938... (4)

Varovné počiny polských vojenských a politických elit

Když si po uzavření Mnichovské dohody nechal premiér generál Jan Syrový zjistit postoje tehdejších spojenců, dospěl k názoru, že Československu nejsou ochotni pomoci. A protože věděl, co je to válka, vydal zemi Hitlerovi bez odporu.

Polská generalita spojencům důvěřovala a pustila se s Německem do boje. Francie s Velkou Británií sice Hitlerovi válku vyhlásily, ale pouze formálně, tzn. bez vojenské akce proti Německu, a Polsko za to těžce zaplatilo. Obrovská převaha německého letectva a tanků vedla ke zničení měst Wielun, Frampol, Sulejow, Janow Lubelski, Bilgoraj, 10 % Varšavy bylo srovnáno se zemí a vypáleno bylo kolem 400 vesnic. Během druhé světové války zahynulo zhruba 5,6 milionů polských občanů (5) a polské lidské ztráty byly percentuálně nejvyšší ze všech zemí: činily 16,07% celkové populace (Německo 10,8%, SSSR 13,7%, ČSR 3,5). (6)

Zatímco znalosti a postoj generála J. Syrového - „Na tehdejší dobu jsme měli skvělou armádu… Zůstali jsme však sami... Sami jsme neměli nejmenší vyhlídky na úspěch. Byl to jednoznačný názor celého našeho velitelského sboru. Vím, nadšení lidí bylo veliké, vojáci chtěli bojovat, ale nemohli jsme si vzít na svědomí vést lidi na jatka.“ (7) – byly politicky, vojensky i lidsky zcela profesionální, u polských vojevůdců tomu bylo, bohužel, spíše naopak.

Nanejvýš varovné i sebevražedné se ukázalo chování polských politických a vojenských elit během letu na pietní akci do Katyně 10. dubna 2010. (8) V cílovém Smolensku se počasí zhoršilo natolik, že se na místním letišti nedalo bezpečně přistát a jako náhradní alternativa byly letiště v asi 350 km vzdálené Moskvě nebo 320 km vzdáleném Minsku. To se jako politicky nepřijatelné hrubě nelíbilo prezidentovi Lechu Kaczyńskému, a jeho přání – přistát ve Smolensku – šel do pilotní kabiny prosadit velitel polského vojenského letectva, Andrzej Błasik, s 0,6 promile alkoholu v krvi….

Letadlo se zřítilo, všichni cestující zahynuli a poslední slova pilota jsou „z piety“ zamlčována. Na palubě letadla byli tito významní cestující (z piety budou uvedeni všichni):

Lech Kaczyński, polský prezident; Maria Kaczyńska, první dáma Polska; Ryszard Kaczorowski, poslední prezident Polska v exilu; Jerzy Szmajdziński, vicemaršálek Sejmu; Krzysztof Putra, vicemaršálek Sejmu; Krystyna Bochenková, místopředsedkyně Senátu; Andrzej Kremer, náměstek ministra zahraničních věcí;

Gen. Franciszek Gągor, náčelník Generálního štábu Armády Polska; gen. Andrzej Błasik, velitel leteckých sil polské armády; gen. Tadeusz Buk, velitel pozemních sil polské armády; viceadm. Andrzej Karweta, velitel Námořnictva Polska; gen. Włodzimierz Potasiński, velitel speciálních sil polské armády; gen. Bronisław Kwiatkowski, náčelník operačního velení; gen. Kazimierz Gilarski, velitel varšavské posádky; Aleksander Szczygło, ředitel Národní bezpečnostní služby; Tadeusz Płoski, biskup polské armády;

Leszek Deptuła, poslanec Sejmu; Grzegorz Dolniak, poslanec Sejmu; Przemysław Gosiewski, poslanec Sejmu; Izabela Jarugová-Nowacka, poslankyně Sejmu; Grażyna Gęsicka, poslankyně Sejmu; Sebastian Karpiniuk, poslanec Sejmu; Aleksandra Natalliová-Światová, poslankyně Sejmu; Arkadiusz Rybicki, poslanec Sejmu; Jolanta Szymanková-Dereszová, poslankyně Sejmu; Zbigniew Wassermann, poslanec Sejmu; Wiesław Woda, poslanec Sejmu; Edward Wojtas, poslanec Sejmu; Janina Fetlińska, členka Senátu; Stanisław Zając, člen Senátu; Janusz Kochanowski, polský ombudsman; Sławomir Skrzypek, guvernér polské národní banky; Joanna Agacka-Indecka, předsedkyně Nejvyšší advokátní komory.

Janusz Kurtyka, historik a ředitel Institutu národní paměti; Władysław Stasiak, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky; Paweł Wypych, státní tajemník v Kanceláři prezidenta republiky; Mariusz Handzlik, státní podtajemník v Kanceláři prezidenta republiky; Andrzej Przewoźnik, generální tajemník Rady na ochranu památky bojů a utrpení; Piotr Nurowski, prezident Olympijského výboru Polska; Ryszard Rumianek, rektor varšavské univerzity kardinála Stefana Wyszyńského; Maciej Płażyński, prezident organizace Wspólnota Polska; Anna Walentynowiczová, aktivistka, členka Solidarity; Janusz Zakrzeński, herec.

Nejslavnější období polských dějin

Polsko je nicméně dosud jediný stát, který (spolu s tehdejším Litevskem) dobyl Moskvu! Invaze polského krále Zikmunda III. do Ruska na podzim 1609 vyvrcholila obsazením Moskvy v roce 1610 a zvolením Zikmundova syna Vladislava ruským carem! Polská vláda však byla v zemi nepopulární a roku 1612 byli ruskou domobranou Poláci z Moskvy vyhnáni. Nicméně boje pokračovaly a Poláci (spolu s Litevci) se v letech 1617–1618 neúspěšně pokusili dobýt Moskvu znovu. Válka skončila roku 1618 Deulinským příměřím, podle kterého si Rusko zachovalo nezávislost, avšak Polsku a Litvě odstoupilo oblasti kolem Smolenska, Černigova a severské země, (9)

Osudné omyly prezidentského kandidáta generála P. Pavla

Na faktu, že P. Pavel byl dějinným omylem členem KSČ i nadšeným vojákem-rozvědčíkem armád Varšavské smlouvy není nic neobvyklého; takových byly statisíce. Pozoruhodný je ale fakt, po pádu komunistického režimu to dotáhl až na funkci generála vojsk svého původního nepřítele! Podílely se na této kariéře jeho vojenské znalosti? To nesporně! Ale do jaké míry zde zafungovalo i české přísloví o Poturčencích horších Turků, lze pouze spekulovat.

Nicméně z životopisu generála Pavla (10) lze zjistit, že se dopustil dvou vážných strategických omylů, podporujících agrese USA v Iráku a v Afganistánu:

Generál Pavel: „Během americké invaze do Iráku v březnu 2003, kdy působil jako styčný důstojník na americkém velitelství v Kataru, varoval, že Irák by mohl použít proti invazním jednotkám zbraně hromadného ničení…“ Kde a jak získal tuto nepravdivou (a samozřejmě i neověřenou) informaci, která přispěla k válce s milionem zbytečně mrtvých Iráčanů (11), v jeho životopisu uvedeno není…

Generál Pavel: „Podpořil účast českých vojáků ve válce v Afghánistánu a uvedl, že obrana republiky ´bude začínat ne na hranicích České republiky, ale na vnějších hranicích NATO, a někdy i za nimi, často tisíce kilometrů od nás´. Později prohlásil, že by bylo velkou chybou, kdyby čeští vojáci opustili Afghánistán pod tlakem veřejného mínění.“

Pan generál se v obou strašlivých a krvavých tragédiích až tragikomicky mýlil: v Iráku se žádné zbraně hromadného ničení pochopitelně nenašly a Afganistán Američané opouštěli (12) velice trapným způsoben (zatímco čeští vojáci uprchli dříve). Počty zabitých Afgánců ani omluva natož kompenzace nejsou na pořadu dne.

Alarmující závěr

Prezidentský kandidát a generál P. Pavel se v obou klíčových případech historicky znemožnil. Takže jeho případná vyjádření k válce na Ukrajině, je třeba brát jednak jako názory pomýleného rozvědčíka a současně i vojensko-strategického diletanta.!!! Bude-li pak masmédii a neziskovými organizacemi protlačen do funkce prezidenta, vznikne naprosto alarmující situace, ohrožující dokonce i osud celé civilizace.

Významným hráčem v rusko-ukrajinské válce se totiž stává i sousední Polsko, jehož územní ambice i averze vůči Rusku vysoce překračují schopnosti politických a vojenských elit v tom smyslu, že pro ně eventuální jaderná válka, zahájená taktickými jadernými zbraněmi může být prostě jen válkou. Pokud se na jejich podporu přidají vojenští odborníci typu generála Pavla ve funkci prezidenta ČR, který na Ukrajinu pošle i českou armádu, stane se hrozba jaderné války vysoce pravděpodobnou. O míru se navíc vůbec nejedná…

ZDROJE:

(1) Babiš řekl, že by nepomohl napadenému Polsku a Pobaltí. Vyvolal bouřlivé reakce

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/485947-babis-by-nepomohl-napadenemu-polsku-ani-pobalti-vyvolal-bourlive-reakce?campaignsrc=tn_clipboard

(2) On řekl, že by nám nepomohl? Jsme přece bratři, nechápou oslovení Poláci výroky Babiše

https://cnn.iprima.cz/jsme-zaskoceni-meli-bychom-si-pomahat-komentuji-polaci-babisuv-vyrok-z-prezidentske-debaty-198812

(3) Československo-polský spor o Oravu a Spiš

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensko-polsk%C3%BD_spor_o_Oravu_a_Spi%C5%A1

(4) Ostravica granica. Oblast Těšínska po Mnichovu zabraly polské jednotky

https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/serial-prelomove-osmicky-938-polsko-tesinsko-zaolzie-mnichovska-dohoda-ondreka-muzeum-tesinska.A181004_043243_ostrava-zpravy_jog

(5) Invaze do Polska (1939)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Invaze_do_Polska_(1939)

(6) Počet obětí druhé světové války

https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8Det_ob%C4%9Bt%C3%AD_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky

(7) Armádní generál Jan Syrový o situaci v září 1938

http://www.zwittau.cz/WEB/syrovy.htm

(8) Havárie Tu-154 u Smolenska

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hav%C3%A1rie_Tu-154_u_Smolenska

(9) Rusko-polská válka (1605–1618)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusko-polsk%C3%A1_v%C3%A1lka_(1605%E2%80%931618)

(10)  Petr Pavel

https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Pavel

(11) Válka v Iráku

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka_v_Ir%C3%A1ku#Odhady_po%C4%8Dtu_ob%C4%9Bt%C3%AD

(12) V Afghánistánu se nedá vyhrát, potvrdil Biden odchod USA po 20 letech

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/afghanistan-armada-usa-joe-biden.A210709_103403_zahranicni_kha