Skutečné příčiny Sametové revoluce /A/

Za Sametovou revoluci považuji období mezi 19. listopadem 1989 a projevem V. Havla na Václavském náměstí 21. srpna 1990. Mezinárodní atmosféra byla následující:

„Zcela neočekávaně, na vrcholu své vojenské a politické moci, provedla druhá největší velmoc světa obrat a bez vyzvání, bez jediného výstřelu, kapitulovala. Podobný jev nemá v dosavadních dějinách politiky obdobu… Tajné služby SSSR a USA, které 45 poválečných let zásobovaly svět historiemi o svém nesmiřitelném nepřátelství, si vyměňují delegace svých usměvavých vůdců a ředitelů… Zmanipulované a z vnějšku řízené obyvatelstvo Evropy se zděšením sleduje nepochopitelné sjednocování Německa,.., klade otazníky za všechno, co charakterizuje boj o moc v Rusku a udiveně sleduje rychlost a snadnost proměn, které jim nedovolují pochopit a vysvětlit, co se kolem nich děje.“ (1)  

Téma je očividně hodné armády historiků; takže tento blog bude jen glosovat některé události a podrobněji si všimne aspektu, který není kupodivu vůbec zmiňován.

17. listopad 1989 – Akce v režii komunistické státní bezpečnosti!

Každý, kdo měl nějaký kontakt na vysokoškolské prostředí již několik dnů věděl, že se 17. listopadu 1989 něco semele; přičemž disidenti prý v ten pátek kupodivu odjeli na své chalupy… Samotní studenti pak v tom „mlýně“ sehráli roli maximálně obětního beránka; (eufemisticky řečeno).

Sešli se – jak bylo za totality obvyklé – na Mezinárodní den studentstva na Albertově a vzpomenuli přesně 50. výročí popravy 9 studentských funkcionářů a zavření vysokých škol nacisty v roce 1939. Poté se s květinami vydali na Vyšehrad k hrobu K. H. Máchy. Odhady jejich počtu se liší od několika tisíc až po desetitisíce… Na Vyšehrad údajně „…dorazil dav přibližně 10 000 lidí, kteří zcela zaplnili prostranství před kostelem.“ (Sic!). (2) V 18.15 byla pieta oficiálně ukončena a „nastal problém“…

Na vzdálené Národní třídě se totiž šikovaly Pohotovostní pluk VB a Odbor zvláštního určení (tzv. červené barety) se svými obušky... Díky organizačním schopnostem „studenta Růžičky“ (poručíka Státní bezpečnosti Ludvíka Zifčáka) a nepochybně i jeho kompliců – a také za spolupráce policie, která radikálům, hodlajícím pochodovat na Hrad, uzavřela most u Národního divadla – nakonec část davu z Vyšehradu na Národní chtě nechtě dorazila. Prostor byl uzavřen a začal naplánovaný „masakr“. Slabochům křičícím „Máme holé ruce!“ bylo velkoryse dovoleno odejít; takže zůstalo jen „tvrdé jádro“ demonstrantů (kolik mezi nimi bylo provokatérů typu „studenta Růžičky“, nikdo nezmiňuje).

Historickou roli zde opět sehrál “student Růžička“, který si lehl na chodník a tentokráte předstíral mrtvého studenta Martina Šmída (3). Byl naložen do sanitky a odvezen. Fámu o zabitém studentovi odvysílalo rádio Svobodná Evropa, šířily se i zvěsti o více obětech a již v sobotu lidé začínali nosit na místo „masakru“ svíčky a květiny… Takzvaná Nezávislá lékařská komise později uvedla, že po zásahu prý bylo ošetřeno 568 lidí.

Již v neděli (!) bylo založeno Občanské fórum, jehož signatáři – „hluboce otřeseni brutálním masakrem“ pokojně manifestujících studentů – podporují požadavek studentu na vyhlášení dvouhodinové generální stávky 27. 11 a vyzývají mj. k tomu, „aby i naše země začala pokojným způsobem hledat cesty k demokratickému společenskému uspořádání, a tím i k hospodářské prosperitě.“ (4) Zde se zřejmě zrodilo i heslo „Nejsme jako oni!“ což nakonec vyústilo v název Sametová revoluce.

Série demonstrací na Václavském náměstí a na Letenské pláni

Fáma o komunistickou policií ubitém studentovi Šmídovi elektrizovala veřejnost a již v pondělí se na Václavském náměstí sešla spontánní demonstrace minimálně 100 000 (v Brně 40 000) občanů. Lidé požadovali vyšetření a potrestání zločinců. Jako pamětník si vzpomínám, že na Václavském náměstí jsem viděl jediný a malý transparent (s nápisem Zrušte SANOPZ!).

Demonstrace se konaly každý den až do 27. listopadu. Na Václavském náměstí se scházelo až 300 000 lidí, na Letenské pláni (sobota a neděle) nás mrzlo 800 000 respektive půl milionu. Na demonstracích vystupovali mj. V. Havel a zpěváci Gott, Kryl, Kubišová či Hutka. Demonstrovalo se samozřejmě i na Moravě a na Slovensku. V pondělí 27. 11. proběhla celonárodní generální stávka a po dvě hodiny stávkovalo až 75% občanů.

Řečníci kritizovali nejen události na Národní, ale tepali i nešvary komunistického režimu: cenzuru, zákaz svobodného cestování na Západ, korupci, protekci, podpultový prodej i komunistické výsady mj. v podobě Tuzexu a SANOPZu.

Samet pozitivně ovlivnil mezilidské vztahy (zřejmě hlavně v Praze), kdy v diskusích převládala slušnost, uctivost tolerance apod. Podílela se na tom i piárová píseň M. Kubišové Modlitba pro Martu, oznamující českému lidu, že se vláda navrací opět do jeho rukou. Byla ovšem složena v roce 1968; sametovým folklórem pak bylo cinkání svazky klíčů na znamení, že vláda komunistů končí.

Nicméně dlužno konstatovat, že demonstrací se účastnily 2 typy lidí. První skupinu v počtu několika desítek jednotlivců tvořili zasvěcení revolucionáři z Občanského fóra a Charty 77 a zbývající statisíce zahrnovaly občany rozhořčené „ubitím studenta Šmída“ i nespokojené se stavem „reálně socialistické“ společnosti a ekonomiky. Nicméně se diskutovalo pouze o reformě systému, o svém skutečném záměru se neodvážili zmínit ani chartisté.

A stále se dařil i plán skutečných iniciátorů „masakru“ na Národní, jejichž záměrem bylo odstranit zkompromitované vedení KSČ, dostat na Hrad A. Dubčeka a pokračovat v reformách brutálně přerušených Brežněvem 21. srpna 1968 (3).

Sametový politický vývoj

Po jednáních zástupců OF s komunistickou vládou jmenoval prezident G. Husák 10. prosince novou Vládu národního porozumění, ve které poprvé od roku 1948 neměli převahu komunisté – a poté rezignoval. Premiérem se však stal slovenský normalizační komunista M. Čalfa, čímž byla vysokému favoritovi, A. Dubčekovi, prakticky zablokována možnost stát se prezidentem (dle tradice nemohli být prezident a premiér stejné národnosti). Dubček je 28. prosince 1989 zvolen pouze předsedou Federálního shromáždění a 29. prosince komunističtí poslanci paradoxně volí za prezidenta prominentního antikomunistu Václava Havla; Dlouholetý disident pak bez problémů skládá na svou čest a svědomí přísahu věrnosti Ústavě Československé socialistické republiky...  (5) Havel jako prezident nakonec státničil až do roku 2003 v celkem 4. státech…

29.března 1990 komunističtí poslanci mění název státu; vypouštějí slovo socialistická a vzniká Československá federativní republika. Ta existuje pouhých 22 dní…  Po sametovém boji Slováků o pomlčku a změnu názvu na Česko-slovenská federativní republika, je ČSFR 23. 4. 1990 přejmenována na Českou a Slovenskou federativní republiku. Tato gramatická úchylka pak zanikla na Silvestra 1992; současně však zaniklo Masarykovo Československo.

8.-9. června 1990 se za rekordní účasti 96,79 % voličů konaly první svobodné volby po roce 1948. Komunisté, kteří předtím „slavně“ vítězili, neb pravidelně ohlašovali podporu 99,05 % voličů, dostali (na území Čech a Moravy) pouhých 13.80%; zatímco vítězné OF slavilo se 49.96%.

Proměna sametu v „blbou náladu“

Vláda dosazená 10. prosince 1989 zahájila s Novým rokem útok na československou korunu a (podle údajného kurzu v rakouských bankách) určila pro československého turistu cenu např. jednoho dolaru na celých 38 korun. Při tehdejší průměrné hrubé mzdě 3 176 Kč pak bylo jedno, že jsou na Západ otevřené hranice… Zato Němci si u nás připadali jako v ráji a za jednu marku nakoupili např. kilo a půl vepřového či sýru Eidamu nebo 9 piv… Sametový revolucionář si připadal jak pitomec…. (6)

Pro obchodní společnosti byly kurzy příjemnější: 9,79 korun za jednu marku a 17 korun za jeden dolar (a do konce roku devalvovány postupně o 55,4% a poté ještě o 16%). Tato disproporce se zdůvodňovala tím, že český export bude levnější, a tudíž schopnější konkurence. (7) Západní podnikatelé boj proti dotované české konkurenci „vzdali“; a za tak výhodný kurz si raději kupovali celé české podniky… První přišel na řadu kultovní národní podnik Škoda Mladá Boleslav, který si ještě za totality pořídil; z Itálie moderní linku a začal vyrábět nového Favorita v ceně 84 600 korun. Poptávka značně převyšovala nabídku a na koupi auta byl pořadník… Polistopadová vláda však podnik postupně prodala Volkswagenu, že prý přinese nové know-how… Volkswagen Favorita okamžitě zdražil o téměř 100% (čímž odstranil pořadník) – a kupní cenu asi 200 milionů marek měl za rok zpátky na kontě…

V roce 1991 přišla ještě „liberalizace cen“ znamenající údajně „jen“ 50% inflaci. Obchodníci přes noc pouze přepsali cenovky a závratně zbohatli. Např. kilo brambor stálo večer před liberalizací 90 haléřů. Do rána jejich cena zázračně vystoupala až na 20 korun, přičemž nákupní cena od zemědělců – 50 haléřů za 1 kg – zůstala; a sametový revolucionář si připadal jak žebrák…  A začalo se vytvářet společenské klima, které Havel později označil souslovím „blbá nálada“.  (8)

Konec sametu

Přestože OF suverénně vyhrálo červnové parlamentní volby a mohlo pohodlně vládnout, tak již 21. srpna 1990 Václav Havel na Václavském náměstí zahřímal: „...Krajně temné slušovické žilky nenápadně prorůstají celým naším potravinářstvím. Znovu a znovu se tím potvrzuje, že naše revoluce není dokončena. Naopak: to hlavní se musí teprve stát!“ (9).

Jednotné zemědělské družstvo Slušovice – jako největší nepřítel Sametové revoluce?! V tu chvíli sametový revolucionáři vytřeštili oči… a nestačili žasnout! Do Slušovic bylo vysláno přes 500 kontrolorů a agentů, kteří sháněli na předsedu místního JZD jakoukoli kompromitující informaci. Dokonce se uvažovalo o přepadu družstva výsadkem zvláštní jednotky z vrtulníků. Předseda JZD, doc. František Čuba – který zaměstnával disidenty (z nichž S. Devátý ho dokonce kritizoval, že zavádí kapitalistické praktiky!) (10) – byl 66x vyslýchán, mnohdy přes 30 hodin nonstop. Byly proti němu vzneseny 3 žaloby a všechny vyhrál. Nicméně zemědělské družstvo, jehož byl předsedou, bylo zničeno, a policejní, soudní i správní teror znamenaly obrovskou psychickou zátěž, která pro předsedu nezůstala bez zdravotních následků.

V těchto souvislostech je evidentní, že Havlovy skutečné motivy „Sametové revoluce“ byly poněkud jiné, než se po tři desetiletí traduje alias lže… Dokonce nelze vyloučit ani údajné tvrzení (ex-ministra zdravotnictví J. Prokopce), že V. Havel 17. listopad netrávil na Hrádečku, jak se traduje, ale že seděl dokonce na Národní třídě!... „Já jsem ten večer 17. listopadu seděl v mezaninu budovy Československého spisovatele. Říká se tomu ponorka a je to závodní jídelna zaměstnanců. Usadil se tam štáb, který celou tu akci řídil. Hlavní osobou byl prezident sovětského velvyslanectví. A byl tam taky Lorenc a Havel…“ (11)

Přistoupí-li se na tezi, že skutečným cílem událostí 17. listopadu 1989 bylo přivést k moci Alexandra Dubčeka a provést ekonomickou transformaci např. po vzoru tehdejšího jugoslávského modelu, pak zpochybňování oficiálních příčin tragické autohavárie tohoto reformátora 1. září 1992 (12) není vůbec bezdůvodné. Zločinný modus operandi byl totiž charakteristický jak pro sovětskou KGB, tak pro „ctihodné instituce“ predátorské ekonomiky.

Další logický vývoj pak popíše pokračování pod názvem Od sovětského satelitu, přes statut kolonie, až do covidového otroctví /B/

ZDROJE:

(1) Analýza 17. listopadu a změn ve východní Evropě v roce 1989

http://analyza.wz.cz/

(2) Sametová revoluce

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sametová_revoluce

(3) Bomba! „Mrtvý student Šmíd“, důstojník StB Zifčák, o tom, jak to bylo 17. listopadu

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Bomba-Mrtvy-student-Smid-dustojnik-StB-Zifcak-o-tom-jak-to-bylo-17-listopadu-603062

(4) Občanské fórum

https://cs.wikipedia.org/wiki/Občanské_fórum

(5) Havel málem přísahal na socialismus. Prezidentský slib si ale „z prstu vycucal“ Rychetský

https://www.info.cz/zpravodajstvi/cesko/havel-malem-prisahal-na-socialismus-prezidentsky-slib-si-ale-z-prstu-vycucal-rychetsky

(6) Ekonomická transformace 1989

https://voda235.webnode.cz/ekonomicka-transformace-1989/

(7) Devalvace koruny před 30 lety: Podle ekonomů byla nezbytná

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4311167/devalvace-koruny-pred-30-lety-podle-ekonomu-byla-nezbytna.html

(8) Pravda a láska. Blbá nálada. Havlova slova, která vstoupila do historie

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pravda-a-laska-blba-nalada-havlova-slova-ktera-vstoupila-do-historie.A111218_143850_domaci_js

(9) Krajně temné slušovické žilky. Revoluce není dokončena. Před 30 lety přijel Václav Havel na Václavák a začal řádit

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Krajne-temne-slusovicke-zilky-Revoluce-neni-dokoncena-Pred-30-lety-prijel-Vaclav-Havel-na-Vaclavak-a-zacal-radit-634511

(10) Slušovický zázrak

https://www.bing.com/videos/search?q=slu%c5%a1ovick%c3%bd+z%c3%a1zrak&qpvt=slu%c5%a1ovick%c3%bd+z%c3%a1zrak&FORM=VDRE

(11) Jakeš: 17. listopad byl zradou StB

https://www.lidovky.cz/noviny/jakes-17-listopad-byl-zradou-stb.A091107_000008_ln_noviny_sko

(12) Alexander Dubček

https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexander_Dubček

(Aktualizováno 4.4. 2021)