Výzva českým družstevním elitám

V roce 1917 utrpěli britští družstevníci šok! Zjistili, že válečné úřady po nich vyžadují nespravedlivě vyšší válečné dodávky (potravin, textilu apod.) než od jejich privátní konkurence a současně dostávají nižší příděly paliv

surovin apod. A zatímco privátním podnikům ponechávaly – jako „nezbytné pro válečnou výrobu“ – doma i úředníky, družstvům byly odváděny do války celé managementy!

Družstva se rozhodla vstoupit do politiky, a založila the Co-operative Party. Jejich Družstevní strana v roce 2017 oslavila sté jubileum; a byla několikrát 3. nejsilnější britskou parlamentní stranou, měla několik ministrů – a dokonce i premiéra (Gordon Brown). Její volební úspěchy jsou impozantní a percentuálně činí minimálně dvojnásobek výsledků, jichž dosahuje Labour Party; např. roce 1997 získala CP 100 % (uspělo všech jejích 28 kandidátů!), v roce 2001 to bylo 96,7 % (z 31 kandidátů neuspěl pouze jediný)! Její personální i organizační rozvoj však zablokovala nerovnoprávná dohoda s marxistickou Labour Party, uzavřená v roce 1927 v Cheltenhamu; viz Příběh britské Družstevní strany.

Nicméně společenský a ekonomický vývoj západní i východní civilizace od roku 1917 až dodnes byl natolik absurdní a vytvořil tak obrovská rizika, že se jako součást terapie ukazuje nezbytnost založit Družstevní stranu; a to nejen v ČR! Proto jsem se rozhodl oslovit představitele významných družstevních organizací i nejúspěšnějších družstev…

VÝZVA  ČESKÝM  DRUŽSTEVNÍM  ELITÁM

Vážení                                                           

Předseda představenstva Družstevní Asociace ČR. Předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev. Předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev. Předseda Zemědělského svazu České republiky. Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev. Předseda prezídia Asociace družstevních záložen. Předseda Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR. Místopředseda prezídia Asociace družstevních záložen. Členka prezídia Asociace družstevních záložen. Člen prezídia Asociace družstevních záložen. Člen prezídia Asociace družstevních záložen;. 1. místopředseda SČMBD.  Místopředsedkyně SČMBD.  Místopředseda Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR.  Místopředseda Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR. Místopředsedkyně Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR. Zakladatel kampeličky Moravský peněžní ústav. Předseda představenstva Dřevozpracujícího družstva Lukavec.

Věc: Výzva k založení Družstevní strany ČR

Vážené dámy a vážení pánové,  

dovolte, abych se jako družstevní aktivista na Vás – jako na elitu českého družstevnictví – obrátil s výzvou k založení české Družstevní strany; tzn. politické strany, která by podporovala družstevní i zaměstnanecké (!) formy podnikání a současně šířením družstevních principů a hodnot významně přispívala k obrodě i perspektivnímu vývoji české (ale i západní!) společnosti.

Poněvadž jde o výzvu pro české družstevní představitele a podnikatele poněkud neobvyklou, dovolte mi, Vážené dámy a vážení pánové, uvést zcela zásadní zdůvodnění:

Žijeme totiž ve značně anomální epoše, přičemž hlavní příčinou je skutečnost, že zhruba 95% ekonomiky ovládají privátní vlastníci, zatímco družstevní ekonomika zahrnuje přibližně 5%; což odpovídá situaci před rokem 1900.

A kdo jiný, než družstevní elity, by si měl být vědom skutečnosti, že celých 95% představuje ekonomika generující především predátorství, egoismus, bezohlednost a bezpráví, zatímco mizivých 5% zahrnuje ekonomiku usilující o demokracii, solidaritu, spravedlnost, důstojnost, poctivost a zodpovědnost!

Tento poměr však měl být z hlediska přirozeného evolučního vývoje dnes spíše opačný; a lze to snadno dokázat.

Vznik evoluční anomálie

Rozvoj družstevnictví a jeho společenská i politická podpora byly na sklonku 19. století doslova impozantní – počínaje 1. i 2. Internacionálou a Lassallovým ADAV, jdouce přes Encykliku Rerum Novarum, kterou papež Lev XIII. v roce 1891 posvětil zaměstnanecké formy podnikání, a konče založením globální družstevní organizace ICA (1895) či koncepcí družstevních republik francouzského profesora Ch. Gide.

Vše signalizovalo, že ekonomická i společenská evoluce Západu ve 20. století proběhne formou konkurenčního střetu privátní (predátorské) a družstevní (solidární) ekonomiky, ve kterém bude družstevní (a zaměstnanecký) sektor postupně dominovat! Výsledkem by dnes bylo demokratické vlastnictví ekonomiky, kde by i největší ekonomické komplexy vlastnila družstva (jako právnické osoby), přičemž družstevníky by byly ekonomické i společenské subjekty (jako obce, univerzity apod.). Dokazují to mj. třístupňový systém rakouských bank Raiffeisen nebo Mondragonská družstevní korporace provozující banku, sociální pojišťovnu, družstevní univerzitu, výzkumné ústavy apod. a rovněž formy zaměstnaneckého akcionářství.

Tuto nadějnou evoluční perspektivu evidentně zmařila agresívní a populistická ideologie marxistů, jejichž nepřítelem byl jak kapitalista, tak družstevník. V prosinci 1922 vznikl SSSR a téměř 1/6 světa ovládl – a po roce 1945 ještě zmohutněl – nedemokratický marxistický režim, jehož cílem byly světová revoluce a zestátnění ekonomiky, přičemž mnohde vyspělé družstevnictví bylo marxisty totálně zničeno.

Pseudovědecký socialismus marxistů – projevující se ekonomikou neschopnou tržní konkurence, cenzurou, zákazem svobodného podnikání a cestování, byrokratismem i všudypřítomnou protekcí a korupcí – sice na sklonku století logicky zkolaboval; jeho ekonomika však byla zprivatizovaná! Na Západě v důsledku chronické zrádnosti socialistů a sociálních demokratů družstevnictví více méně vegetovalo na okraji společenského zájmu. Samozřejmě čest lokálním výjimkám zejména v podobě francouzského a rakouského družstevního bankovnictví, italského družstevního regionu Emilia-Romagna, skandinávského zemědělství, programu zaměstnaneckého akcionářství (ESOP) v USA apod.

Výsledkem nicméně je, že pokračovatelé Rochdalských průkopníků se v roce 2017 podíleli na HDP Velké Británie pouhými 2%. Rekordmanem byla Francie s 12%, v USA (díky venkovu) to bylo 3,5%. Podíl českých družstev na HDP země je pod 1%; přičemž družstevní finančnictví disponuje méně než 0,1% bilanční sumy českého finančního trhu...

Rizika evoluční anomálie

V průběhu absurdního střetu predátorů a revolucionářů byl zablokován institucionální vývoj a nynější – již globalizovaná – civilizace osudově postrádá globálního arbitra; OSN charakterizuje naprostá bezmocnost.

Po celé století se však vyvíjely disciplíny spočívající výhradně na pravdě, tzn. věda a technika. Fyzika, matematika či biologie – počínaje jadernou fyzikou přes kosmologii, holografii, počítačovou techniku, robotizaci, genetiku a umělou inteligencí konče – vytvořily zcela nové perspektivy pro blaho a další rozvoj člověka, ale i obrovská rizika v případech zneužití vojenského, teroristického, a dokonce i komerčního; a patří sem zřejmě i nynější pandemie. Tyto naléhavé výzvy i zcela unikátní rizika nejsou institucionálně ošetřeny.

Důsledkem marxistické agrese je, že se i dnes bojíme jaderné války, prožíváme finanční a ekonomické krize rozpoutané privátními subjekty a jsme svědky absurdit, kdy si finanční magnát jednoduše zprivatizuje část oběžné sféry zeměkoule a zahltí ji desetitisíci svých satelitů; zatímco jiný sice nedostudoval univerzitu, ale finančně ovládá Světovou zdravotnickou organizaci, ze které jeho země paradoxně vystoupila…

Střet predátorů a revolucionářů zablokoval i vývoj kulturní a ideologický. takže o světovou dominanci paradoxně soupeří stoupenci viry v nejprimitivnější náboženské legendy.

Důsledkem je dezorientovaná, dekadentní a dramaticky deformovaná západní společnost, která má již rysy fatálních fází úpadku obou antických civilizací. Západ ztrácí schopnost se biologicky reprodukovat a jsou zpochybňovány základní civilizační hodnoty včetně role rodiny, jednotlivých generací, a dokonce i vzdělání; přičemž instituce jako média či akademická obec apod. totálně selhávají. Probíhá zločinný pokus o destrukci Evropy migračními vlnami islámských vetřelců. Na tomto rozvratu se podílejí i tradiční politické strany a nové – u nás např. Pirátská strana – jsou jen alarmující zprávou o úpadku české (i západní) politiky.

Za této situace by založením české Družstevní strany a následně Internacionály těchto stran prosazujících družstevní principy a hodnoty – zejména demokracii, solidaritu, spravedlnost, poctivost a zodpovědnost – sehráli čeští družstevníci i roli probuzených Blanických rytířů, zahajujících spanilou jízdu…

Vážené dámy a vážení pánové!

Nepochybuji, že ona alarmující data znáte; chtěl jsem jen akcentovat význam role, před kterou Vás dějiny jednoduše postavily! Apeluji především na vaše svědomí! Neboť jste to pouze Vy, kdo má možnost rychlým založením kvalitní Družstevní strany situaci pozitivně ovlivnit! A nepochybuji, že v družstevním hnutí působí osobnosti, schopné vykonávat vládní i parlamentní funkce kvalitněji a poctivěji než většina současných person.

Jistě také, Vážené dámy a vážení pánové, víte, že nebudete premianty, neb první Družstevní stranu založily britské družstevní elity již v roce 1917; nicméně z hlediska potřebné Internacionály Družstevních stran bude Váš počin klíčový, a navíc přispěje k integraci českého družstevnictví i zaměstnaneckého akcionářství i k synergii z toho plynoucí.

Vážené dámy a vážení pánové, patrně víte, že samotné založení politické strany je relativně snadné.

Dle Zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích musí být ustaven minimálně tříčlenný „přípravný výbor“, jenž si zvolí svého zmocněnce, který podá Ministerstvu vnitra ČR návrh na registraci strany, k němuž přiloží:

a) petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících vznik Družstevní strany.

b) Stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny mj. název a zkratka strany, sídlo strany a programové cíle.

Při splnění všech zákonných náležitostí ministerstvo do 15 dnů provede registraci politické strany nebo rozhodne o jejím odmítnutí.

Strana je pak povinna do 6 měsíců od registrace ustavit své orgány.

Z toho je zřejmé, že při racionálním postupu by se Družstevní strana mohla plnohodnotně zúčastnit již příštích parlamentních voleb v listopadu 2021! Příklad rychlého založení akceschopné politické strany podal A. Babiš se svým ANO; takže za předpokladu, že v družstevním hnutí nepochybně působit více osobností než v Agrofertu, by mělo jít o rychlý a kvalitní počin.

Není nezbytné kvůli tomu svolávat družstevní konference – půjde o rozhodnutí družstevních elit! Členství v Družstevní straně není povinné a žádné družstevní fórum nemůže Družstevní stranu zakázat. A zejména z časových důvodů nutno upustit např. od organizace reprezentativního shromáždění všech českých družstevních institucí, které by vzniku české Družstevní strany formálně předcházelo.

Návrh ustanovujícího procesu

Vážené dámy a vážení pánové.

Bude-li Družstevní strana založena „shora“, tzn. členy družstevní elity, pak lze bez problému zřídit funkční stranický aparát a sestavit (i prosadit!) kvalitní stínovou vládu i jednotlivé krajské kandidátky pro parlamentní volby (což by při eventuálním vzniku strany „zdola“, tzn. nejrůznějšími aktivisty, bylo daleko obtížnější a zdlouhavé).

1. Klíčovým předpokladem je co nejrychlejší ustavení přípravného výboru z minimálně 3. členů a zahájení práce na stanovách.

Pokusil jsem se stanovy pro Družstevní stranu vypracovat včetně jejich paragrafového znění a nabízím je k posouzení ZDE. 

2. V rámci přípravného výboru (kde horní počet členů není omezen) by se postupně ustavovaly resortní odborné týmy, jejichž představitelé budou stínovými ministry i předkladateli volebního programu za svůj resort; a rovněž by se formovala struktura nepočetného stranického aparátu (dle Stanov).

(a) Dovoluji si navrhnout, aby kromě týmů kopírujících stávající ministerstva, byl ustaven i tým pro družstevnictví a zaměstnanecké vlastnictví!

3. Po registraci a vytvoření alespoň rámcové struktury (bod 2.) by byl svolán Sněm zakladatelů Družstevní strany. Jeho účastníky s hlasem rozhodujícím by byli členové přípravného výboru (angažovaní v předchozích aktivitách) a Sněm by tak bez problémů schválil vznik i kvalitní obsazení nepočetné centrální organizace, kompetentní zřizovat krajské, okresní i základní organizace Družstevní strany.

Vážené dámy a vážení pánové,

jsem si vědom a respektuji, že vykonáváte vysoce náročné funkce a že máte i vlastní projekty a priority, případně nemusíte mít čas ani zájem na zakládajícím procesu Družstevní strany osobně participovat. Nicméně vzhledem k Vašemu personálnímu přehledu bude jistě vysoce cenný i každý zájemce, Vámi doporučený.

Měla by však být dodržena zásada, aby byl členem nějakého družstva, popř. družstevní organizace nebo významným propagátorem družstevnictví a zaměstnaneckého vlastnictví.

Vážené dámy a vážení pánové,

závěrem bych si dovolil Vám předložit k úvaze návrh zakládající procedury přípravného výboru Družstevní strany, který by obsahoval i určitý prestižní prvek:   

1. Každý Vámi doporučený zájemce o členství v přípravném výboru Družstevní strany by měl být uveden na společném emailovém rozesílači včetně jména, příjmení, kontaktu, pořadí a druhu aktivity (konkrétní resortní odborný tým, tým pro Stanovy).

2. První kandidát uvedený na rozesílači by se stal zmocněncem přípravného výboru a ujal by se funkce.

(a) Pokud by jím byl někdo z vás, Vážené dámy a vážení pánové, tzn. člen oslovené elity, stal by se zakládajícím členem strany s pořadovým číslem 1.

(b)  Pokud ne, měl by zmocněnec zakladatelské číslo 2 a číslo 1 by patřilo jeho navrhovateli (i přesto, že by netrval na členství v přípravném výboru).

(c) Podobně by se čestné pořadí zakladatelů Družstevní strany přidělovalo dalším navrženým až do svolání ustavujícího Sněmu zakladatelů.

3. Datum i čas, kdy bude Vámi na rozesílači nevržen minimálně 3. člen do přípravného výboru, by byly okamžikem vzniku Družstevní strany!

4. První navržený člen do odborného resortního týmu by se stal představitelem tohoto týmu.

(a) Mluvčím za všechny odborné resortní týmy by byl zmocněnec.

5.  Při hlasování v přípravném výboru i v rámci odborných týmů by měl každý člen 1 hlas.

(a)  Stanovy by se schvalovaly hlasováním všech členů přípravného výboru.

6. Po registraci strany by se přípravný výbor ve vhodnou dobu usnesl na svolání ustavujícího Sněmu zakladatelů Družstevní strany, kde by byla zřízena centrální organizace a vedení Družstevní strany ČR.

7. Nebudou-li námitky, hlásím se (jako ex-člen ČSSD 1992–2018) do týmu pro stanovy (s pořadovým číslem 0).

Vážené dámy a vážení pánové,

dovolte, abych Vám v této hektické době popřál hodně zdraví i pohody, a současně i osobní a historický podíl na úspěšném založení Družstevní strany České republiky.

S akčním družstevním pozdravem

Hej Rup!

František Stočes

Propagátor družstevnictví a zaměstnaneckého akcionářství (publicistika, přednášky)

14. září 2020

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Doplněno 21.2.2021

Neoficiálně jsem byl na jednom fóru vyzván: „Tak tu stranu založte!“…

Nicméně od oslovených elit přišla pouze jediná a spíše pesimistická reakce; a poněvadž byla adresována pouze mně, neuvádím autora (viz níže):

RE: Družstevní strana ČR; 17. 9. 2020

Děkuji za zprávu,

ale není jasné jaký by měl být program takové strany, který by oslovil občany, tak aby se nekanibalizoval s ostatními stranami s obdobným programem. Co je hlavním smyslem a mottem takové v pořadí asi třicáté mnohdy bezvýznamné straničky. Stavět strany na určité skupině nikdy zatím nevyšlo /př. monarchisté, pivaři apod/, mezi družstevními svazy dnes již není téměř žádná spojitost.  Jde o velké podnikatelské subjekty, které už nesledují družstevní myšlenky, ale jsou kapitálovými společnosti v jiné formě, v zemědělství, obchodu a výrobě, které ani mezi sebou neobchodují a nevytváří nějaký sektor i když by se to zdánlivě nabízelo. Jedině snad bytová družstva mají předmět činnosti, který zajímá občany. Ale to nestačí. Pouhé členství v družstvu /jakémkoliv/ není ještě motivací volit takovou stranu. Zkušenosti z minulosti některých představitelů dostat se aspoň do senátu / Karen, Přikryl/ ztroskotali právě na tom, že vsadili na družstevníky, kterým je to jedno. Nejde o homogenní skupinu, která by držela při sobě jen na základě členství. Tvoje úvahy jsou sice správné a korespondují s problematikou participativní ekonomiky. Tam by se mohla hledat inspirace a podpora. Avšak vymyslet hlavní program, který by přitáhl občany bez ohledu na členství, je základ. Již sám název totiž jako by vymezoval okruh občanů, což může i odrazovat Je třeba také vzít v úvahu, že myšlenka družstevního /kolektivního/ sdružování, je myšlenkou 19. stol. a byla těžce zprofanována nuceným kolektivizmem /kolchozy, JZD/ a tato zkušenost dodnes živá, odrazuje. V minulosti šlo o doménu soc. dem., ale ani ta na ní nepostavila svůj program.

Tolik jen pár poznámek, ale je to idealizmus, promiň.

S pozdravem…

Výše uvedená písemná reakce je nicméně velice cenná především proto, že upozorňuje na sociologickou strukturu členů družstev, která je v rámci družstev výrobních a zemědělských poměrně stereotypní. Zahrnuje pouze manažerskou, administrativní a (většinou) manuální vrstvu družstevníků; toto složení je adekvátně obdobné i u zaměstnanců družstev spotřebních a finančních. Daleko pestřejší sociologické složení – a zahrnující prakticky všechny resorty i profese – by pak měla nabídnout členská základna družstev finančních, spotřebních, bytových, vydavatelských apod.

Jinak řečeno, i sociologické složení členů současných družstev je plně dostatečné pro existenci i vysoce kvalitní činnost Družstevní strany.

FS