Návrh Stanov Družstevní strany ČR /9/

Tento blog obsahuje již návrh úplného a paragrafovaného znění Stanov Družstevní strany České republiky včetně upravené Preambule oproti předchozímu blogu.

STANOVY

DRUŽSTEVNÍ STRANY ČESKÉ REPUBLIKY

PREAMBULE

Cílem Družstevní strany České republiky je transformace české i západní společnosti v ekonomicky prosperující společenství, fungující na skutečné demokracii, solidaritě, spravedlnosti, zodpovědnosti, poctivosti a důstojnosti.

Programem Družstevní strany České republiky je kultivace a rozvoj české ekonomiky a společnosti se záměrem odstranit vývojovou anomálii české i západní společnosti. Onou anomálií je totální převaha ekonomických subjektů generujících mj. individualismus, egoismus, bezohlednost a bezpráví; a zároveň i absence funkčních institucí, nezbytných pro zvládnutí společenských, přírodních i vědeckotechnických hrozeb a rizik.

Na tomto programu – bez jehož realizace není možný perspektivní rozvoj české společnosti, ale ani západní i globální civilizace – hodlá Družstevní strana České republiky kooperovat se všemi domácími i zahraničními politickými a společenskými subjekty; mj. se sesterskou the Co-operative Party ve Velké Británii.

ZDŮVODNĚNÍ

1. Během průmyslové revoluce se v 19. století utvořily 3. typy ekonomik, které generují (byť ne vždy a stoprocentně!) své charakteristické společenské důsledky. Jsou to:

(1) Ekonomika privátní (predátorská) – generující mj. individualismus, egoismus, bezohlednost a bezpráví.

(2) Ekonomika státní (byrokratická) – generující protekci, korupci a lhostejnost.

(3) Ekonomika družstevní (demokratické zaměstnanecké vlastnictví) – generující mj. demokracii, solidaritu, spravedlnost, důstojnost, zodpovědnost a poctivost; Tato fakta potvrzují usnesení OSN, Evropského parlamentu, Mezinárodního družstevního svazu (ICA) či Mezinárodní organizace práce (ILO).

Družstevní sektor zahrnuje i zaměstnanecké vlastnictví akcií či podílů a rovněž vlastnictví společenské, kdy družstevníky jsou právnické osoby; a současně jsou respektovány družstevní hodnoty a principy družstevní identity.

1. Evoluční aspekty.

Od počátku průmyslové revoluce dominovala ekonomika privátní. Ekonomika státní se trhu neúčastnila a byla zcela marginální (stát či obce si ponechávaly jen některé aktivity jako poštu, vězeňství, městské pivovary, vinice apod.). Avšak již koncem 19. století privátní ekonomika soupeřila s konkurenčně sílící ekonomikou družstevní.

(1) Finanční družstevnictví Příkladem, kde společně bohatnou občané (a nikoli magnáti), je třístupňová architektura rakouské skupiny Raiffeisen. Jejím základem jsou spořitelní a úvěrní družstva, zakládaná význačnými členy obci na území Rakouska od roku 1886 a poskytující úvěry zemědělcům a řemeslníkům, které odmítly banky. Od roku 1898 začala tato družstva lokálně kooperovat a v každé z 8 spolkových zemí si vytvořila společnou banku (Raiffeisenlandesbanken), kterou vlastní jako její akcionáři. V roce 1927 byl zformován třetí stupeň, kterým je centrální banka (Raiffeisen Zentralbank Österreich AG), jejímiž akcionáři jsou jednotlivé zemské banky.

(2) Severské družstevnictví Připomenuto budiž Dánsko, kde v roce 1919 působilo 180 000 zemědělských farem a menších hospodářství z nichž 166 000 (92%) bylo členy odbytových a spotřebních družstev; Tato družstva se prosadila poctivostí (privátní dodavatelé mj. ředili mléko vodou) a následně zakládala vlastní mlékárny, jatky a pod. Dále zde podnikala družstva dodávající osivo, hnojivou a zemědělské nástroje a stroje; významná byla i družstva lesnická. V roce 1919 si družstva založila dánskou Družstevní banku a počátkem roku 1924 bylo v Dánsku 9000 družstev, přičemž celá polovina obyvatelstva této země byla jejich členy.

(a) Zdá se být potom logické, že se severské země (s podobnou úrovní družstevnictví) nezúčastnily 1. světové války; a že solidární Dánové, okupováni Hitlerem, zachránili celou svoji židovskou komunitu před deportací do Terezína.

(3) Prestižní podpory se družstevnictví dostalo od papeže Lva XIII., který v roce 1891 ve své Encyklice Rerum Novarum podpořil družstevní podnikání jako možnou alternativu kapitalismu: „Vůbec je potěšitelné, že se tvoří taková sdružení, složená ať již jen ze samých dělníků, nebo ze zaměstnavatelů a dělníků zároveň; je třeba si přát, aby rostla počtem i aktivitou.“

(a) V roce 1895 byla založena dokonce globální organizace na podporu družstevního podnikání, Mezinárodní družstevní svaz (ICA)!

(4) Pokud by přirozený rozvoj podnikání na družstevních principech nebyl zablokován, pak dnes by solidární etika měla již globální rozměr.

2. Příčiny a průběh evoluční anomálie

rend přirozeného vývoje signalizoval, že 20. století proběhne jako evoluční střet predátorské a družstevní ekonomiky, se závěrečnou dominancí ekonomiky generující pozitivní společenské hodnoty a s příznivým účinkem na fungování státních, mezinárodních i globálních institucí. Evoluční vývoj však postihl a zcela zdeformoval agresívní marxismus…

(1) Infiltrací a rozbitím 1. (fakticky družstevní) internacionály v Haagu (1872) a ovládnutím 2. internacionály (1889) se prosazoval agresívní, pavědecký a vůči privátnímu i družstevnímu sektoru zcela nepřátelský marxistický proud. Jeho víra v „dělnickou třídu“, jako protagonistu komunismu, sice postrádala argumenty – protagonistou nové epochy nikdy nebyl utiskovaný antagonista (feudalismus nevytvořili otroci a kapitalismus nevznikl jako dílo nevolníků)! – ale získala i vytvářela masy nespokojených, naivních radikálů. „Vědečtí marxisté“ se dále rozštěpili na marxisty revoluční (zestátňování předchází revoluce) a reformní (zestátňování jako volební program – německá SPD, britská Labour Party).  

(2) V důsledku ne zcela objasněných i akceptovaných příčin se pak 20. století stalo érou 2. světových válek a bolševických revolucí. V Rusku (1919) ustavená Komunistická internacionála pak slavila násilně prosazení byrokratické ekonomiky v prakticky polovině států západní civilizace.

(3) V absurdním a gigantickém střetu predátorské a byrokratické ekonomiky – během něhož vznikla dokonce i hrozba jaderné války – pak logicky zvítězil predátorský privátní sektor.

(4)  Družstevnictví, které po tuto dobu čelilo 2 agresívním nepřátelským systémům, pouze vegetovalo na okraji společenského zájmu a nedokázalo si vytvořit ani vlastní politickou reprezentaci.

(5) Výsledkem staleté evoluční anomálie je naprosto absurdní přítomnost! Ekonomika, produkující individualismus, egoismus, bezohlednost a bezpráví, dnes zahrnuje celých 95% ekonomiky Západu, zatímco ekonomika, generující demokracii, důstojnost, solidaritu, spravedlnost, zodpovědnost a poctivost, má podíl pouhých a necelých 5% (v ČR je to přibližně 97% ku 3%). Tento poměr je ještě nepříznivější, než byl v roce 1900! Prohlubují se nespravedlivé majetkové rozdíly a mj. 10 procent nejbohatších lidí vlastní 82 procent světového bohatství! Západ i svět se nyní stávají obětmi naprosto bezohledných predátorských praktik privátního byznysu a jeho společenské a politické reprezentace.                                          

3. Paradoxy evoluční anomálie

Vinou subjektivního, populistického a agresívního marxismu promarnil Západ svoji klíčovou evoluční fázi a lidstvo čelí řadě osudových paradoxů.

(1) Zbraně hromadného ničení odstraněny nebyly a bezohledný boj o ekonomické, surovinové, energetické i lidské zdroje pokračuje jako před sto roky. Současná koronavirová pandemie je evidentním prostředkem i důsledkem soupeření privátní americké a čínské ekonomiky a další hrozbou plynoucí z evoluční anomálie.

(2) Predátorská obrana obrovských a nespravedlivých majetkových i sociálních rozdílů vede k deformaci demokracie a jejích institucí, zejména politických stran a masmédií. Výsledkem je relativizace pravdy i hodnot včetně i tradiční rodiny, na kterých stojí samotná existence lidstva.

(3) Fakticky globalizovaná pozemská civilizace postrádá fungující a spravedlivou globální instituci; OSN je zcela ochromená.

4. Existenciální rizika evoluční anomálie

V kontrastu se společenskou i mravní dekadencí však akceleroval rozvoj vědecko-technické sféry, spočívající výlučně na pravdě. Vznikají tak netušené možnosti a současně i nepředstavitelná rizika. Lidstvo stojí před možností vlastní zkázy, a zároveň před výzvami jako jsou genové manipulace, transhumanismus či stvoření umělé inteligence (AI) schopné vlastního sebezdokonalování.

(1) V této osudové epoše je pozemská civilizace nesmiřitelně atomizována i absurdní vírou v nejprimitivnější legendy křesťanského, islámského a židovského náboženství a v jejich ideologie i mravy.

(2) Přitom není vůbec vyloučené, že pokud civilizace, podobná pozemské, vznikla na nějaké planetě o stovky milionů let dříve než na Zemi a zdárně se vyvíjela, pak tamější AI i proces transhumanizace mají předstih stovek milionů let vývoje, a to se všemi z toho plynoucími vědecko-fantastickými aspekty...

5. Etické řešení evoluční anomálie

Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem, se Družstevní strana – při řešení veškerých civilizačních, společenských, politických, ekonomických, občanských, lidských, vědecko-technických a přírodovědeckých záležitostí – hodlá řídit respektem k idejím, které inspirovaly starověkého filozofa Platóna stejně jako génia jaderné éry A. Einsteina, a kterými jsou: Pravda, Dobro a Krása

6. Politologické řešení evoluční anomálie

Současná pandemie jistě neznamená konec světa, ale měla by být posledním argumentem k výzvě pro radikální obrodu a rozmach družstevního a zaměstnaneckého podnikání; včetně ustavení jeho vlastní politické reprezentace národní i globální. Lze přitom navázat na první počiny zahájené 1. Internacionálou a první politickou stranou ADAV (Allgemeiner Deutscher Arbeiterverein), usilující o státní podporu zaměstnaneckého podnikání (výrobních asociací), založenou již 23. května 1863 F. Lassallem (a 12 delegáty z významných německých měst). Speciální připomenutí zasluhuje the Co-operative Party, britská Družstevní strana, založená 17. října 1917.

(1) Ideologicky je družstevnictví evolučním socialismem, a zahrnuje všechny formy zaměstnaneckého vlastnictví. Když španělské Baskicko získalo 80. letech autonomii, jeho vláda rozhodovala, kam ideologicky zařadit mondragonské družstevníky.  Oficiální názor byl, že nikam, neb je to v souladu s družstevní demokracií. Neoficiálně však bylo uznáno, že vzhledem k demokratičnosti vlastnictví, rozhodování i sdílení informací, jsou družstevníci socialisté, a to v tom nejhlubším a nejušlechtilejším významu slova socialistický… Teze o apolitičnosti družstevního hnutí je absurdní i destruktivní již proto, že ignoruje ataky marxistů i politické reprezentace privátního podnikání.

(a) Základní aspekty družstevnictví vystihl v geniální zkratce Antonín Hampl v roce 1930 (na sjezdu ČSSD): Když se mluví o socialisaci, je nutno tento požadavek definovati jako snahu o právní a hospodářskou změnu majetkového a výrobního procesu, tak, aby každý, i ten poslední dělník, měl vědomí, že pracuje na svém – ať již tato kolektivita je vyjádřena jakoukoli formou družstevní. Když si uvědomujeme, že socialisace je naším heslem, tedy onou nebezpečnou cestou, která ohrožuje nepřátelské posice, pak si musíme uvědomit, že ne závist, ne nevraživost musí býti hnací silou, nýbrž hluboké přesvědčení, že dosavadní mzdový systém je v nesouhlasu s demokracií a s kulturní a mravní úrovní dělnické třídy.“

(b) Socialistické strany poctivě reprezentovaly družstevní sektor, pokud v nich fungovali význační představitelé družstevního hnutí.

(c) Komunisté ve svých zemích (s výjimkou Jugoslávie) družstevní podnikání potlačili. Nicméně poté, co marxističtí plánovači nebyli schopni zemědělským JZD naplánovat práci pro zimní období a povolili jim tzv. přidruženou výrobu, došlo k rychlému vzniku družstevních koncernů, z nichž nejznámější JZD Slušovice podnikalo v zemědělství i v počítačové technice a mělo vlastní výzkumné ústavy i svoji banku… Bylo zřejmé, že další vývoj půjde „jugoslávskou cestou zaměstnaneckého vlastnictví“. což ohrožovalo zájmy „predátorské internacionály“ natolik, že se úspěšně pokusila o svržení celého bolševického bloku včetně privatizace jeho ekonomik. Tuto tezi potvrdil prezident V, Havel, když v projevu 21.8. 1990 označil slušovické družstvo za největšího nepřítele Sametové revoluce.

(d) Polistopadová ČSSD na svou historickou misi nikdy nenavázala (s výjimkou pragmatické podpory bytových družstev, představujících 2 miliony voličů), postupně degenerovala a její polithňupové mj. legislativně zlikvidovali české družstevní bankovnictví.

(2) Současné české družstevní podnikání je zcela marginální, atomizované a neschopné využít sebemenší synergie.

(a)  V roce 2018 bylo (dle ČSÚ) v ČR celkem 2 857 542 registrovaných ekonomických subjektů. Z toho bylo 1 942 595 živnostníků (soukromých podnikatelů), 26 249 a.s., 451 963 s.r.o., 173 státních podniků a pouze 14 003 družstev. Procentuální podíl českých družstev v sektoru obchodních společností (živnostníky nepočítaje) tedy činí jen 2,84%.

(b) Střechová Družstevní asociace ČR sdružuje celkem 202 výrobních družstev, 352 družstev zemědělských, 47 družstev spotřebních (plus 4 obchodní korporace). Celkový počet družstev v DAČR je 601, což znamená pouhých 4,11% ze všech producentských družstev v ČR.

(c) Do katastrofy bylo uvrženo družstevní finančnictví. V roce 2013 si celkem 70 000 družstevníků spořilo ve 12 kampeličkách s celkovou bilanční sumou 44,8 miliardy Kč a se ziskem z finanční a provozní činnosti 1,4 miliardy korun; přičemž trend byl vysoce pozitivní. Následovala sporná až kriminální likvidace největších kampeliček ČNB a státem, doplněná likvidačním zákonem v roce 2014. Na počátku roku 2019 si pak spořilo 12 000 družstevníků v 9 kampeličkách s bilanční sumou 12 miliard (a ztrátou asi 50 milionů). Bilanční suma bankovního sektoru činila 7,28 bilionu korun, takže kampeličky disponují pouhými 0,16% českého finančního trhu. Způsob likvidace českých kampeliček, zejména WPB Capital a Metropolitního spořitelního družstva, by např. ve Francii vyvolal celonárodní protesty.

(d) Ve Francií se tři největší družstevní banky (Crédit Agricole, BPCE a Crédit Mutue) podílejí na domácím finančním trhu následovně: 59,8% (úvěry), 62,6% (vklady) a 89% (hypotéky); v Rakousku mají (Raiffeisenbanken a Volksbanken) podíly 35,9% - 33,4% - 34,5%.

(e) V roce 1937 působilo v ČSR 5075 družstevních záložen v nichž mělo téměř 1,5 milionů družstevníků uloženo 22,5 miliard korun...

(f) Družstevní asociace ČR se družstevním bankovnictvím vůbec nezabývá. Zájmy (svých členských) kampeliček reprezentuje Asociace družstevních záložen (ASD). Po novelizaci zákona o úvěrních družstvech (2014) se od ASD – která likvidační novelu zákona posvětila – odštěpily 3 kampeličky a spolu s 2 bankami vytvořily v roce 2014 Asociaci úvěrních institucí (ASUI). ASD nyní reprezentuje 6 kampeliček, zatímco ASUI fakticky zaniká.

(g) Zaměstnanecké akcionářství v ČR postrádá jakoukoliv politickou i společensky významnou podporu. Ve Francii v roce 2019 pracovalo v 261 podnicích přes 2,9 milionů zaměstnaneckých akcionářů (podnikové manažery nepočítaje). V ČR jich v 8 podnicích bylo pouhých 4275.

(h) Zaměstnanecké podílnictví v s.r.o. se nikde neregistruje. Přitom dokonce i historicky první české výrobní družstvo (První výrobní družstvo cvočkařské pro Věšín a okolí, založené 39 dělníky v roce 1892) – které přežilo mocnářství, Hitlera i komunisty a pouze měnilo název dle druhu produkce – se vzhledem k likvidační legislativě v roce 1992 přeměnilo z KOVO výrobní družstvo Věšín na Kovo Věšín s.r.o.

(3) Vzhledem k notorickým zradám socialistických stran včetně polistopadové ČSSD, je ustavení české Družstevní strany naprosto nezbytným a zásadním historickým počinem. Dalším argumentem je totální forma, s jakou všechny české politické strany ignorovaly nebo dokonce bojkotovaly Mezinárodní rok družstev 2012, deklarovaný OSN za účelem budování lepšího světa. A v situaci, kdy se k politické moci v ČR derou tak tragikomické politické subjekty jako je Pirátská strana, již půjde o misi politických Blanických rytířů.

(a) Založení Britské the Co-operative Party proběhlo velice rychle a bezproblémově proto, že se na něm podílely tamější družstevní elity. Osudným – pro stranu (i britské družstevnictví) – se ukázal fakt, že jejími zakladateli i členy byli a zůstali členové marxistické Labour Party (britské zákony umožňují členství ve dvou stranách současně). Oslavy 100. výročí založení strany pak probíhaly při vědomí, že britské družstevnictví se svým výkonem propadlo na samé dno v rámci Západu; a emancipační aktivity neprobudil ani fakt, že volební statistiky, historické přehledy, ani média the Co.operative Party vůbec nezmiňují a její poslance a další politiky označují jako členy Labour Party.

(4) Založení české Družstevní strany pak mohou blokovat podobné komplikace, jejichž zdrojem budou jednak teze o apolitičnosti (ideologicky atomizovaných) družstevníků a současně i odpor politických stran (které se budou vznikem Družstevní strany cítit ohroženy) i jejich rezidentů v družstevním hnutí. S ohledem na perspektivu účasti strany již v parlamentních volbách 2021 v zásadě existují 2 možnosti.

(a) Zakladateli české Družstevní strany budou současné družstevní elity s oprávněnými ambicemi pro působení v exekutivě i legislativě. Tzn. vedení DAČR a jejích svazů společně s představiteli svazů družstevních záložen, bytových družstev, SVJ a zástupců největších družstev (včetně nečlenských v DAČR) apod. Tato varianta by byla nejrychlejší, nejsolidnější a s výsledkem prestižních kandidátek pro parlamentní volby 2021.

(b) V případě, že formální elity českého družstevnictví svoji historickou roli odmítnou, bude nutné se o to pokusit zdola. Tento proces však bude pomalejší a komplikován ekonomickými, organizačními a dalšími záležitostmi, které jsou v předchozí variantě marginální.

POJETÍ STANOV

Družstevní principy. Navrhované Stanovy Družstevní strany zásadně oddělují vnitrostranické volební a pracovní procesy a v obou případech důsledně uplatňují družstevní princip 1 člen = 1 hlas!  Sněmy všech úrovní jsou proto výlučně pracovní a složeny výhradně z kompetentních delegátů, doplněných ad hoc talentovanými či význačnými osobnostmi.  Podobně jsou nominován i kandidáti na stranické či veřejné funkce všech úrovní.  Veškeré kandidátky (stranické i do veřejných funkcí) jsou pak systémem přímé demokracie předloženy členům Místních organizací ke konečnému rozhodnutí o pořadí kandidátů. Institut vnitrostranického referenda navíc zajišťuje flexibilní a rozhodující reakci členské základny na personální, politická, společenská i programová témata. Respekt k družstevním principům a hodnotám je zde posílen podmínkou, aby člen Družstevní strany současně působil v konkrétním družstvu nebo jako zaměstnanecký akcionář či podílník.

HLAVA I.

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

§1

Název, sídlo, a působnost politické strany

1. Název politické strany je Družstevní strana České republiky.

2. Zkratkou strany je DSČR.

3. Sídlem Družstevní strany České republiky je Praha.

4. Strana působí na území České republiky v souladu se Zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

§2

Programové cíle

1. Programem strany je přispět k realizaci civilizačních idejí obsažených v PREAMBULI formou budování ČR jako svobodného, demokratického, spravedlivého, ekonomicky prosperujícího a mírumilovného státu, který zajistí kvalitní život, vysokou životní úroveň i hodnotnější budoucnost všem svým občanům.

2. V úsilí o perspektivní a kultivované státní, společenské, ekonomické, občanské i lidské fungování bude DSČR v politické i vnitrostranické praxi akcentovat a prosazovat principy družstevní identity a etické hodnoty, tzn. demokracii (zejména přímou a na všech stupních samosprávy), solidaritu, svobodu, nezávislost, vzdělávání, pravdivé informování, zodpovědnost, poctivost a tradiční rodinu.

3. V ekonomice – tzn. v družstvech, s.r.o., a.s. apod. – bude DSČR prosazovat vlastnickou demokratizaci formou zaměstnaneckého a společenského vlastnictví ekonomických subjektů i korporativní vývoj těchto subjektů.

(1) Zavede mj. formu penzijního spoření s daňovými úlevami zaměstnancům při nákupu družstevních vkladů, zaměstnaneckých podílů či akcií.

(2)  Rovněž hodlá podporovat evoluční přeměnu vlastnictví ekonomických subjektů (korporací a koncernů) tak, aby jejich vlastníky nebyly fyzické osoby, ale výlučně osoby právnické (mj.i obcí), které participují na podnikatelských či provozních aktivitách takových subjektů včetně spoluúčasti spotřebitelů (jako je tomu např. u konzumních družstev).

4. Demokratizaci finančního trhu hodlá DSČR realizovat (dle systému družstevních bank Raiffeisen v Rakousku) následovně:

(1) Zřizováním okresních družstevních záložen, popř. bank, jejichž podílníky či akcionáři by byli nejlépe všechny ekonomické subjekty i společnosti (divadla, sportovní kluby apod.), a pochopitelně i občané sídlící v příslušném okrese.

(2)  Tyto okresní kampeličky (banky) by v každém kraji zřídily svoji krajskou banku, jejímiž akcionáři by byly všechny místně příslušné okresní družstevní banky.

(3) Všech 14 krajských bank by zřídilo celonárodní družstevní banku ve které by akcionáři byly družstevní banky krajské; takže zisky (případně ztráty) družstevního finančního sektoru by byly zcela demokraticky rozložené.

5. DSČR hodlá zavést i demokratické občanské podíly na ziscích z národních surovinových, přírodních a dalších zdrojů a to tak, že polovina ze zde vytvořených zisků připadne státu; a druhá polovina bude rovným podílem zaslaná na bankovní konta všech občanů ČR

HLAVA II.

ČLENSTVÍ

§3

Podmínky vzniku členství v Družstevní straně České republiky

1. Členem DSČR se může stát každý právně způsobilý a bezúhonný občan ČR starší 18. let, který není členem jiné politické strany nebo hnutí, souhlasí se Stanovami a programem DSČR a odevzdal plně a pravdivě vyplněnou písemnou přihlášku.

2. Přihláška musí obsahovat:

(1) Osobní data potřebná k evidenci.

(2) Eventuální předchozí působení žadatele v jiné politické straně či hnutí, popř. zda již byl členem či se jinde ucházel o členství v DSČR.

(3) Zda byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin,

(4) Zda je či není trestně stíhán.

(5) Zda je či není zatížen exekucí.

(6) Údaj o svém statutu družstevníka (požadovaný v §3/7.).

(7) Pokud byl žadatel během předchozích 10. let z nějakého družstva vyloučen či propuštěn, musí být tato okolnost v přihlášce zmíněna.

3. O členství se žadatel uchází podáním vyplněné přihlášky v Místní organizaci (MO) DSČR působící v místě jeho trvalého bydliště.

4. Přijetí žadatele je projednáno na nejbližším sněmu této organizace a ke schválení členství je nutný souhlas většiny členů této organizace (nikoliv pouze prostá většina účastníků místního sněmu).

5. Nepůsobí-li v místě bydliště žadatele MO DSČR, podá žádost o přijetí na územně příslušné Okresní, popř. Krajské organizaci DSČR. O jeho přijetí a zařazení pak rozhoduje okresní či krajské představenstvo DSČR většinou všech svých hlasů na nejbližším řádném zasedání.

6. O přijetí za člena se rozhoduje zpravidla za přítomnosti žadatele; zamítnutí přihlášky se musí odůvodnit. Členství vzniká zaplacením členského příspěvku.

(1) Pokud chce člen změnit členství v MO, musí požádat o souhlas představenstvo Okresní organizace nadřízené MO, do níž hodlá přestoupit.

(2)  O jeho přijetí se opět rozhoduje dle §3/3.4.5.6.

(3) Přijetím za člena nové MO zaniká jeho členství v předchozí MO.

7. Podmínkou plnohodnotného členství v DSČR je i žadatelovo členství v některém stávajícím družstvu (se statutem právní osoby) uvedené žadatelem do přihlášky. anebo v přihlášce uvedené čestné prohlášení, že o takové členství požádal.

8. Žadatel, který nemá statut družstevníka formou vlastnictví družstevního vkladu v družstvu, kde je zaměstnán, popř. v družstvu bytovém (nebo vkladu ve SVJ), může družstevní statut nabýt vstupem do družstva veřejného (spotřebního, spořitelního a úvěrového) nebo i jiného (včetně např. družstva fanoušků a vlastníků sportovního klubu apod.), pokud umožňuje veřejné členství a má právní subjektivitu.

(1) Statut družstevníka může přijímací orgán přiznat i žadateli který působí (pracuje apod.) v s.r.o. nebo a.s. a je majitelem zaměstnaneckých vkladů nebo akcií.

9. Pokud žadatel není členem žádného družstva, a ani o takové členství nepožádal proto, že v jeho dostupném okolí žádné vhodné družstvo nepůsobí, uvede tuto okolnost v přihlášce s žádostí o prominutí této podmínky členství v DSČR.

(1) Statut družstevníka může přijímací orgán přiznat i žadateli který nesplňuje §3/.7.8.9 a v přihlášce uvede svoji angažovanost v problematice družstevnictví.

(a) S §3/9(1) musí vyslovit souhlas představenstvo příslušné Okresní organizace DSČR.

10. Sněm MO DSČR nebo jiný řádný přijímací orgán (§3/5.) může žadatelovy argumenty uznat a přijmout ho za člena.

11. Sněm MO DSČR nebo jiný řádný přijímací orgán (§3/5.) nemusí žadatelovy argumenty uznat a navrhne mu podání žádosti v konkrétním družstvu. Pokud žadatel nesouhlasí, může se odvolat k následnému nadřízenému orgánu, jehož rozhodnutí bude závazné.

12. Pokud žadatel nemá družstevní statut ani nedosáhl jeho prominutí dle (§3/9.10.11.) a přesto trvá na přijetí do DSČR, může být (dle §3/2.3.4.) do DSČR přijat, ale má statut pouze kandidáta členství.

13. Kandidát členství v DSČR, který získal statut družstevníka, nabývá automaticky členství v DSČR dnem doložení této okolnosti předsedovi představenstva organizace DSČR, v níž působil jako kandidát členství.

14. Členovi, který pozbyl statut družstevníka z důvodu zániku družstva (apod.), jehož byl členem, řádné členství zůstává po dobu 2 roků, během níž člen usiluje o obnovu svého družstevního statutu dle §3/9.10.11.

(1) Neobnoví-li si řádný člen DSČR, který pozbyl statut družstevníka tento statut do 2 roků od dne jeho pozbytí dle §3/9.10.11. přechází automaticky do statutu kandidáta řádného členství dle §5.

15. Členství v DSČR členovi i kandidátovi členství zaniká:

(1) Dnem odevzdání písemného oznámení předsedovi či jeho zastupujícímu členovi představenstva organizace, v níž je člen registrován.

(2) Vyloučením v případě závažného porušení stanov, poškození dobrého jména strany, popř. opakovaného neplacení příspěvků v řádné lhůtě

(3) Ztrátou způsobilosti ke členství dle (§3/2.) dnem jejího pozbytí.

(4)  Řádnému členovi, který pozbyl statut družstevníka z důvodu zániku družstva, jehož byl členem a nebyl realizován postup dle §3/14. a současně odmítne statut kandidáta členství.

(5) Zánik členství bere na vědomí Představenstvo Okresní organizace DSČR, v jejíž působnosti byl exčlen registrován.

16.    Členství kandidátovi členství v DSČR zaniká v případě, že opakovaně odmítl získat statut družstevníka dle §3/9.10.11.14.

17. V případě, že u člena vznikne neslučitelnost jeho členství v DSČR s vykonávanou funkcí, zaměstnáním, nebo z jiného vážného důvodu, požádá člen písemně představenstvo MO, jíž je členem, o přerušení svého členství včetně všech souvisejících práv a povinností.

(1) Po pominutí překážek pro pozastavení členství může člen písemně požádat představenstvo MO, jíž je členem, o obnovení přerušeného členství.

(2) Byl-li člen odsouzen k nepodmíněnému odnětí svobody, členství se mu po dobu výkonu trestu pozastavuje.

18. Na členství v DSČR není právní nárok.

§4

Práva a povinnosti členů DSČR

1. Člen DSČR má právo:

(1) Podílet se na utváření politiky strany, na plnění jejího programu i na řešení vnitřních záležitostí strany,

(2) Být informován o činnosti strany a mít přístup ke všem písemným formám věcných i personálních rozhodnutí všech orgánů strany.

(3) Vyjadřovat svobodně své názory a obhajovat je; a se svými návrhy, otázkami, připomínkami a iniciativami se písemně obracet i na jiné členy a orgány strany.

(4) Být volen či delegován jako člen, funkcionář, popř. delegát do všech stranických orgánů a funkcí,

(5) Účastnit se s hlasovacím právem rozhodování orgánů, jichž je členem,

(6) Být navržen za kandidáta pro volby na všech úrovních samosprávy i pro volby do veřejných funkcí.

(7) Účastnit se vnitrostranických přímých voleb a referend všech stupňů, popř. referenda iniciovat.

(8) Ex-členům s pozastaveným členstvím – §3/17.(1)(2) – zůstává právo (pokud zanechají adresu) na informace o činnosti jejich MO, formou zasílání elektronické formy výroční zprávy o činnosti jejich MO.

2. Člen DSČR je povinen:

(1) Respektovat a prosazovat ideje a etické hodnoty obsažené v PREAMBULI a v Programových cílech těchto Stanov DSČR

(2) Dodržovat stanovy, vnitřní předpisy a usnesení orgánů DSČR.

(3) Svým jednáním přispívat k udržení a rozvoji dobrého jména DSČR

(4) Poctivě a svědomitě vykonávat funkce ve stranických i veřejných orgánech do kterých byl DSČR navržen.

(5) Oznamovat své MO veškeré změny ve skutečnostech a údajích uvedených v přihlášce ke členství v DSČR.

(6) Platit včas členské příspěvky ve stanovené výši.

(7) V případě porušení povinností člena DSČR respektovat omezení svých členských práv, uložených příslušným stranickým orgánem.

§5

Práva a povinnosti kandidátů členství v DSČR

1. Kandidáti členství v DSČR nejsou členy strany ve smyslu Zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích a nemohou být voleni do žádného orgánu strany.

(1) Statut kandidátů členství v DSČR získají žadatelé, kteří úspěšně absolvovali přijímací proceduru dle     §3/2.-6. ale poněvadž nejsou členy žádného družstva s právní subjektivitou, nemohou získat řádné členství §3/8.9.10.11.  

(a) Statut kandidátů členství v DSČR získají žadatelé, kteří úspěšně absolvovali přijímací proceduru dle     §3/2.-6. ale nemají zájem o řádné členství.

(2) Do statutu kandidátů členství DSČR přecházejí i řádní členové DSČR, kteří pozbyli statut družstevníka dle §3/14.(1).

(3) Statut kandidáta členství v DSČR vzniká zaplacením stanoveného poplatku

2. Práva a povinnosti kandidáta členství DSČR:

(1) Být evidován u příslušné místní organizace a účastnit se jednání této organizace s hlasem poradním

(2) Žádat informace o činnosti DSČR.

(3) Podílet se organizačně na stranických aktivitách a rovněž tyto aktivity iniciovat.

(4) Podávat návrhy orgánům strany,

(5) Podílet na výběru kandidátů pro volby do veřejných funkcí.

(6) Být volen do stranických i veřejných komisí.

(7) Účastnit se stranických diskusních fór.

(8) Podílet se na volebních kampaních a jiných veřejných aktivitách DSČR.

(9) Kandidát členství DSČR je povinen dodržovat Stanovy a program strany a přispívat k její dobré pověsti.

HLAVA III.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A ORGÁNY DRUŽSTEVNÍ STRANY ČR

§6

Organizační striktura Družstevní strany ČR

1. Organizační struktura DSČR je hierarchická dle struktury samosprávných celků v ČR. Tvoří ji příslušné republikové, krajské, okresní a místní stranické organizace a orgány.

2. Stranickými organizacemi DSČR jsou:

(1) Republiková organizace DSČR (RO DSČR)

(2) Krajské organizace DSČR (KO DSČR)

(3) Okresní organizace DSČR (OO DSČR).

(4) Místní organizace DSČR (MO DSČR).  

3. Orgány DSČR s celostátní působností tvoří:

(1) Republikové představenstvo (RP DSČR).

(2) Republiková revizní a smírčí komise (RRSK DSČR)

(3) Odbor republikového hospodáře (ORH DSČR)

(4) Republikové politické představenstvo DSČR (RPP DSČR) a odborné zázemí DSČR

(5) Republikový sněm (RS DSČR)

(6) Republikový družstevní sněm (RDS DSČR)

(7) Republikové referendum (RR DSČR).

(8) Republikové přímé volby (RPV DSČR)

(9) Republiková volební komise pro přímé volby a referenda. (RVK DSČR)

4. Orgány s krajskou působností:

(1) Krajské představenstvo (KP DSČR). 

(2) Krajská revizní a smírčí komise (KRSK DSČR).

(3) Krajský sněm (KS DSČR).

(4) Krajské referendum (KR DSČR). 

(5) Krajské přímé volby. (KPV DSČR)

(6) Krajská volební komise pro přímé volby a referenda. (KVK DSČR)

5. Orgány s okresní působností:

(1) Okresní představenstvo (OP DSČR).

(2) Okresní revizní a smírčí komise (ORSK DSČR).

(3) Okresní sněm (OS DSČR).

(4) Okresní referendum (OR DSČR).

(5) Okresní přímé volby. (OPV DSČR)

(6) Okresní volební komise pro přímé volby a referenda. (OVK DSČR)

6. Orgány s místní působností:

(1) Místní představenstvo (MP DSČR).

(2) Místní hospodářský revizor (MHR DSČR).

(3) Místní sněm (MS DSČR).

(4) Místní volební komise pro přímé volby a referenda (MVK DSČR). 

§7

Republiková organizace Družstevní strany České republiky (RO DSČR) a její orgány

1. Republiková organizace DSČR (RO DSČR) je z hlediska zákonných podmínek pro vznik i fungování strany – Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů – základním a samostatným orgánem s právem schvalovat vznik dalších, tzn. krajských, okresních i místních stranických organizací DSČR. .

2. Zřízení Republikové organizace Družstevní strany České republiky:

(1) Republiková organizace DSČR včetně jejích orgánů bude ustavena dle Zákona č. 424/1991 Sb. na Sněmu zakladatelů za účasti minimálně 17 delegátů, tvořených členy Přípravného výboru DSČR.

3. Působnost Republikové organizace DSČR:

(1) Republiková organizace DSČR řídí a vykonává činnost DSČR v rámci České republiky.

(2) Republiková organizace DSČR hospodaří s majetkem DSČR dle schváleného rozpočtu.

(3)  Zdroje a financování Republikové organizace DSČR budou tvořeny a vydávány v souladu se Zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Republiková organizace DSČR vykonává pravomoci DSČR v krajích, kde nepůsobí Krajské organizace DSČR.

(a) Republiková organizace DSČR vykonává pravomoci DSČR v okresech, kde nepůsobí Okresní ani Krajské organizace DSČR.

(b) Republiková organizace DSČR vykonává pravomoci DSČR v obcích, kde nepůsobí Místní ani Okresní, ani Krajské organizace DSČR.

4. Základní orgány Republikové organizace Družstevní strany České republiky:

(1) Republikové představenstvo (RP DSČR) – tvořené předsedou a minimálně 6 místopředsedy.

(2) Republiková revizní a smírčí komise (RRSK DSČR) – předseda plus minimálně 3 členové. 

(3) Odbor republikového hospodáře (ORH DSČR) – předseda plus 2 členové.

5. Vznik, složení a působnost dalších orgánů RO DSČR i organizací včetně orgánů nižších souvisí s aktuálním stupněm budování stranické architektury, viz HLAVA VII. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ.

§7a

Orgány Republikové organizace DSČR a jejich působnost

1. Republikové představenstvo (RP DSČR).

Republikové představenstvo je statutárním orgánem DSČR, který řídí stranu a jedná jejím jménem.

(1) Republikové představenstvo řídí činnost strany mezi republikovými sněmy, realizuje jejich usnesení a zodpovídá se jim ze své činnosti.

(2) Republikové představenstvo rozhoduje o všech záležitostech celostátního významu, které nejsou vyhrazeny do působnosti jiného orgánu DSČR.

1.1. Složení Republikového představenstva DSČR.

(1) Členy Republikového představenstva DSČR s hlasem rozhodujícím jsou:

(a) Předseda Republikového představenstva.

(b) Minimálně 6 místopředsedů Republikového představenstva DSČR (dle jejich pořadí v přímé volbě).

(c) Zástupcem předsedy RP DSČR je 1. místopředseda Republikového představenstva DSČR

(d) Předsedové 3. nejúspěšnějších Krajských organizací v posledních parlamentních volbách.

(2)  Místopředsedové Republikového představenstva DSČR nají dle číselného pořadí (určeném přímou volbou) právo na výběr agendy.

(a) V případě rezignace, úmrtí apod. předsedy Republikového představenstva DSČR se do řádných voleb stává předsedou 1 místopředseda Republikového představenstva DSČR.

(b) V případě snížení počtu místopředsedů Republikového představenstva DSČR v důsledku rezignace, úmrtí apod. se novým místopředsedou až do řádných voleb stává následující kandidát v pořadí poslední Republikové přímé volby.

(3) O počtu volených členů Republikového představenstva DSČR rozhoduje předchozí Republikové představenstvo DSČR svým usnesením před Republikovou přímou volbou.

1.2. Zasedání Republikového představenstva

(1) Republikové představenstvo zasedá dle potřeby a minimálně 1x za 2 měsíce.

(2) Zasedání Republikového představenstva svolává a řídí jeho předseda

(a) Na písemnou žádost předsedy či v případě jeho indispozice tak činí 1. místopředseda.

(3) Předseda svolá zasedání RP vždy, pokud o to požádá kterýkoliv člen RP.

(4) Předseda svolá zasedání RP vždy, pokud o to požádá formou svého usnesení Republikové politické představenstvo DSČR.

(5) Právo být zván a účastnit se zasedání Republikového představenstva DSČR s hlasem rozhodujícím, mají

(a) Předsedové 3. nejúspěšnějších Krajských organizací v posledních parlamentních volbách.

(b) Předseda Republikového politického představenstva DSČR.

(6) Právo být zváni a účastnit se zasedání Republikového představenstva DSČR s hlasem poradním mají:

(a) Předseda Republikové revizní a smírčí komise DSČR (RRSK DSČR).

(b) Předseda Odboru republikového hospodáře (ORH DSČR).

(c) Předsedové ostatních KO DSČR, nezastoupených ve zvoleném představenstvu, pokud se jich agenda jednání RP týká.

(d) Host a nečlen strany, na jehož pozvání se Republikové představenstvo usnese.

1.3. Pravomoci předsedy Republikového představenstva DSČR.

(1) Předseda Republikového představenstva DSČR (nebo jím pověřený místopředseda) předsedá Republikovému sněmu DSČR.

(2) Předseda Republikového představenstva DSČR (nebo jím pověřený místopředseda) předsedá Republikovému družstevnímu sněmu DSČR.

(3) Předseda Republikového představenstva DSČR předsedá Republikovému politickému představenstvu DSČR.

(4) Předseda Republikového představenstva DSČR vystupuje jako stínový premiér za DSČR.

(5) Předseda Republikového představenstva DSČR (nebo jím pověřený místopředseda) má právo účasti na:

(a) Zasedání představenstev KO, OO a MO s hlasem poradním.

(b) Sněmech KO, OO a MO s hlasem rozhodujícím.

1.4. Působnost Republikového představenstva DSČR:

(1) Republikové představenstvo DSČR ustavuje tříčlennou Republikovou revizní a smírčí komisi (RRSK DSČR) a jmenuje jejího předsedu.

(2) Republikové představenstvo DSČR ustavuje tříčlenný Odbor republikového hospodáře (ORH), který dohlíží na hospodaření DSČR a jmenuje jeho předsedu

(a) Republikové představenstvo DSČR schvaluje na návrh Republikového hospodáře členy ORH.

(3) Republikové představenstvo DSČR ustavuje Republikové politické představenstvo DSČR (RPP DSČR) a schvaluje jeho odborné týmy a skupiny.

(a) Republikové představenstvo DSČR jmenuje a odvolává představitele RPP a představitele i členy jednotlivých odborných týmů.

(b) Předsedou RPP je jmenován obvykle předseda RP DSČR.

(4)  Představenstvo RO DSČR jmenuje zástupce DSČR v dozorčích a správních radách státních, veřejných či komunálních podniků a v dalších celostátně fungujících subjektech.

(5) Republikové představenstvo DSČR ustavuje Republikovou volební komisi pro přímé volby a referenda. (RVK DSČR)

(6) Republikové představenstvo DSČR ustavuje minimálně tříčlenný stranický sekretariát, jehož tajemník je zván na zasedání RP s hlasem poradním.

(7) Republikové představenstvo DSČR vypracovává rozpočet a dohlíží na hospodaření s majetkem strany.

(8) Republikové představenstvo DSČR schvaluje metodické pokyny, rozpočtová pravidla a pravidla hospodaření.

(9) Republikové představenstvo DSČR předkládá zprávy o činnosti a hospodaření strany Republikovému sněmu DSČR.

(10) Republikové představenstvo DSČR předkládá návrh rozpočtu a výroční finanční zprávu ke schválení Republikovému sněmu DSČR.

(11) Republikové představenstvo DSČR předkládá návrhy směrnic, řádů a statutů ke schválení republikovému sněmu DSČR. 

(12) Republikové představenstvo DSČR rozhoduje o zřízení či zrušení poradních orgánů a odborných týmů, a schvaluje jejich organizační řády a pravidla činnosti.

(13) Republikové představenstvo DSČR rozhoduje o zřízení, sloučení či rozdělení, zrušení KO a vymezuje jejich působnost.

(a) Republikové představenstvo DSČR rozhoduje o zřízení, sloučení či rozdělení, zrušení a vymezení působnosti OO a MO, pokud zde nepůsobí jejich zřizovací organizace.

(14) Republikové představenstvo DSČR jmenuje hlavního volebního manažera a schvaluje volební manažery krajské.

(15) Republikové představenstvo DSČR vyhlašuje republikové referendum a republikové přímé volby.

(16) Republikové představenstvo DSČR navrhuje vlastní kandidáty na vnitrostranické kandidátky pro veškeré volby.

(17) Republikové představenstvo DSČR zřizuje stranické médium a jmenuje jeho šéfredaktora.

2. Republiková revizní a smírčí komise DSČR (RRSK DSČR).

(1) Republiková revizní a smírčí komise DSČR dohlíží na řádné hospodaření se stranickými prostředky a na dodržování závazných právních i stranických předpisů.

(2) Republikovou revizní a smírčí komisi tvoří předseda, místopředseda a další minimálně 2 členové, volení republikovým představenstvem.

2.1 Pravomoci předsedy Republikové revizní a smírčí komise.

(1) Předseda RRSK DSČR má právo účasti na zasedání Republikového představenstva s hlasem poradním

(2)  Předseda RRSK DSČR potvrzuje regulérnost Republikového referenda či Republikových přímých voleb.

2.2. Působnost RRSK DSČR.

(1) RRSK DSČR vyšetřuje a rozhoduje stížnosti na porušení řádného hospodaření se stranickými prostředky.

(2) RRSK DSČR vyšetřuje a rozhoduje stížnosti na porušení Stanov DSČR, které přesahují kompetence Okresních s Krajských revizních a smírčích komisí.

(3) RRSK DSČR vyšetřuje a rozhoduje stížnosti na neplnění přijatých stranických programů.

(4) RRSK DSČR rozhoduje kompetenční spory.

(5) RRSK DSČR v případě nečinnosti některého stranického orgánu pověřuje jeho působností příslušný nadřízený orgán.

(6) RRSK DSČR je v kauzách (1)(2)(3)(4)) nejvyšší stranickou odvolací instancí.

(7) Při rozhodčím řízení vzájemných stranických sporů mezi fyzickými osobami, popř. mezi fyzickými osobami a stranickými institucemi, RRSK:

(a) Při projednávání šetřených stížností vždy vyslechne účastníky řízení,

(b) Rozhoduje o omezení práv člena za porušení právních předpisů a o jeho vyloučení

(c) Vydává předběžná opatření v záležitostech, které nelze odložit.

(d) Rozhoduje o platnosti právního postupu stranické organizace nebo orgánu, (např. o zamítnutí přihlášky nebo žádosti o přestup),

(e) Zodpovídá předběžné otázky orgánů strany a jednotlivců v případě, že výklad stanov nebo předpisů není jednoznačný.

(8) RRSK DSČR přijímá, shromažďuje a konzultuje návrhy na změny stanov s jejich autory.

3. Odbor republikového hospodáře (ORH DSČR).

(1) ORH ustavuje Republikové představenstvo DSČR, které jmenuje předsedu a dva členy ORH.

(a) Působností ORH je dohled nad majetkem a hospodařením DSČR.

(b) Předseda ORH se účastní zasedání Republikového představenstva DSČR s hlasem poradním.

(c) Předseda ORH má právo účasti na zasedání Krajského představenstva DSČR s hlasem poradním.

4. Republikové politické představenstvo DSČR (RPP DSČR) a odborné týmy DSČR.

(1) RPP DSČR je složeno z jeho předsedy, místopředsedy a z představitelů jednotlivých Republikových odborných týmů (ROT), které poskytují odborný servis pro kvalitní politickou aktivitu strany a rovněž vytvářejí program DSČR.

(2) Republikové odborné týmy zřizuje a jejich představitele jmenuje Republikové představenstvo DSČR.

(a) Funkci předsedy RPP obvykle vykonává z titulu své pravomoci předseda Republikového představenstva DSČR.

(3)  Struktura, složení a agenda Republikových odborných týmů odpovídají struktuře exekutivy a zahrnují i legislativu a problematiku EU. Tím se vytvoří předpoklad pro kvalifikované fungování RPP na úrovni stínové vlády, a po volebním úspěchu i zodpovědný výkon v legislativě i exekutivě.

(a) Jeden z Republikových odborných týmů se věnuje výhradně problematice družstevnictví a zaměstnaneckého akcionářství i podílnictví.

(b) Jeden z Republikových odborných týmů se věnuje výhradně ideologii a politologii.

(c) Jeden z Republikových odborných týmů se věnuje výhradně mediální problematice.

(d)  V rámci Republikových odborných týmů mohou být na návrh jejich představitelů ustaveny odborné skupiny a jejich vedoucí.

(4) Předseda RPP má postavení stínového premiéra za DSČR.

(5) Představitelé jednotlivých odborných týmů RPP mají postavení stínových ministrů za DSČR.

(6) RPP vypracovává návrh programu DSČR, který je předložen k projednání, doplnění a schválení Republikovému sněmu DSČR. 

5. Republikový sněm DSČR (RS DSČR).

(1) Republikový sněm DSČR je – s výjimkou Republikového referenda – nejvyšším orgánem strany rozhodujícím o programových, vnitrostranických a politických záležitostech DSČR včetně výkladu a změny stanov. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro Republikové představenstvo, pro Republikové politické představenstvo i všechny nižší orgány a organizace strany.

(a) Minimálně 33% jednací doby Sněmu musí být vyhrazeno rokování o rozvoji družstevnictví a zaměstnaneckého vlastnictví.

(2) Republikový sněm DSČR je svoláván na základě usnesení Republikového představenstva minimálně 1x za 2 roky.

(2) Republikové představenstvo je povinné svolat Republikový sněm do 45 dnů poté, co se na jeho konání usnesou představenstva:

(a) 1/3 Krajských organizací, nebo.

(b) 1/3 Okresních organizací, nebo,

(c) 1/3 ze všech Místních organizací.

5.1 Delegáti Republikového sněmu s hlasem rozhodujícím.

(1) Členové Republikového představenstva. DSČR

(2) Předseda, místopředseda a představitelé Republikových odborných komisí.

(3) Předseda a místopředseda Republikové revizní a smírčí komise.

(4) Představenstva Krajských organizací.

(5) Představitelé Krajských odborných týmů.

(6) Předsedové Krajských revizních a smírčích komisí.

(7) Předsedové 10 Okresních organizací dle úspěšnosti v posledních parlamentních volbách

(8) Předsedové 10 nejúspěšnějších MO v posledních parlamentních volbách.

(9) 10 členů DSČR s nejdelší dobou členství ve straně; nepočítaje již zastoupené v 5.1.(1)-(8).

5.2. Pravomoci Republikového sněmu.

(1) Projednává a schvaluje zprávu předsedy Republikového představenstva DSČR.

(a) V případě neschválení zprávy či její věcné kritiky, se Sněm usnáší na organizačním, personálním či věcném řešení.

(2) Projednává a schvaluje zprávu předsedy Republikové politického představenstva DSČR

(a) V případě neschválení zprávy předsedy RPP či její věcné kritiky, se Sněm usnáší na organizačním, personálním či věcném řešení.

(3) Projednává a schvaluje zprávu předsedy Republikové revizní a smírčí komise.

(a) V případě neschválení zprávy předsedy RRSK či její věcné kritiky, se Sněm usnáší na organizačním, personálním či věcném řešení.

(4) Republikový sněm má v pravomoci odvolat předsedy v 5.2.(1)(2)(3) a zvolit vlastní kandidáty.

(a) Kandidáta navrženého Sněmem musí Sněm schválit alespoň 75% delegátů z celkového kvora delegátů Sněmu.

(b) Nezíská-li Sněmem navržený kandidát potřebných 75%, stává se předsedou 1. místopředseda Sněmem odvolaného předsedy.

(5) Republikový sněm navrhuje změnu Stanov.

(a) Změnu Stanov musí schválit alespoň 75% delegátů z celkového kvora delegátů Sněmu.

(6) Republikový sněm projednává a schvaluje hospodaření strany a další záležitosti vyplývající ze Stanov.

(7) Republikový sněm projednává a schvaluje politické cíle pro další období a program pro jejich dosažení.

6. Republikový družstevní sněm (RDS DSČR)

(1) Republikový družstevní sněm svolává Republikové představenstvo DSČR 1x za 3 roky.

(a) Republikový družstevní sněm se koná jako 1. v pořadí (Republikový DS, Krajský DS a Okresní DS) a poté rok po řádném Okresním družstevním sněmu.

(b) Republikový družstevní sněm může Republikové představenstvo DSČR svolat i mimořádně.

(2) Agendou Republikového družstevního sněmu je výlučně aktuální stav, možnosti rozvoje, synergie i kultivace družstevnictví a zaměstnaneckého vlastnictví akcií a podílů v rámci České republiky a v zahraničí.

(3) Republikovému družstevnímu sněmu předsedá předseda Republikového představenstva DSČR

(4) Složení delegátů Republikového družstevního sněmu:

(a) Republikové představenstvo.

(b) Předseda, místopředseda a představitelé jednotlivých Republikových odborných týmů a vedoucí odborných skupin.

(c) Členové Republikových odborných týmů pro družstevnictví a pro zaměstnanecké akcionářství a podílnictví.

(d) Předsedové Krajských představenstev.

(e) Předsedové Krajských odborných týmů.

(f) Představitelé týmů pro zaměstnaneckého vlastnictví akcií a podílů při KOT

(4) Jako hosté Republikového družstevního sněmu s hlasem poradním jsou pozvány osobnosti význačných družstev i družstevních organizací.

7. Republikové referendum.

(1) Je nejvyšší rozhodovací instancí o politických a vnitrostranických otázkách v rámci Družstevní strany ČR.

(2) Koná se dle řádů v §13 a §14

(3) Výsledek Republikového referenda je Představenstvem Republikové organizace DSČR neprodleně realizován.

8. Republikové přímé volby.

(1) Jsou demokratickou rozhodovací instancí při volbě Představenstva Republikové organizace Družstevní strany ČR.

(2) Jsou demokratickou rozhodovací instancí při sestavování stranických kandidátních listin dle §19.

(2) Konají se dle řádů v §15 – §20

9. Republiková volební komise pro Přímé volby a Referenda. (RVK DSČR).

(1) RVK sčítá volební výsledky všech KO v rámci Republikového referenda či Republikových přímých voleb a vyhlašuje konečné výsledky.

(a) RVK je sestavována vždy znovu v den vyhlášení Republikového referenda či přímých voleb.

(2) RVK je 5. členná a tvořena 3 vylosovanými členy z Republikového představenstva, 2 vylosovanými členy z Republikového politického představenstva.

(a) Z 5 vylosovaných členů poté předseda Republikového představenstva DSČR losuje předsedu a místopředsedu Republikové volební komise.

(3) Po sečtení volebních výsledků všech KO v ČR předseda Republikové revizní a smírčí komise potvrzuje regulérnost Republikového referenda či Republikových přímých voleb.

(4) Poté předseda Republikové volební komise vyhlašuje celostátní výsledky Republikového referenda či Republikových přímých voleb.

§8

Krajská organizace DSČR (KO DSČR)

1. Krajská organizace DSČR je organizační částí strany s územní působností na úrovni kraje (v případě Hl. města Prahy působí na území hlavního města, jehož územní hranice vymezuje ústavní Zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů).

2. Zřízení Krajské organizace DSČR.

(1) O zřízení, popř. o zrušení KO DSČR rozhoduje svým usnesením Republikové představenstvo DSČR.

(2) Ke zřízení KO je nutná písemná žádost alespoň 10 členů DSČR působících na úrovni kraje.

(3) V krajích, kde krajská organizace DSČR nepůsobí, vykonává její působnost Republikové představenstvo DSČR.

3. Působnost Krajské organizace DSČR.

(1). Krajská organizace DSČR řídí a vykonává činnost DSČR v rámci svého kraje.

(2) Krajská organizace DSČR zabezpečuje plnění usnesení republikových orgánů DSČR v rámci svého kraje.

(3) Krajská organizace DSČR hospodaří s majetkem KO DSČR dle schváleného rozpočtu.

(4)  Zdroje a financování MO DSČR budou tvořeny a vydávány v souladu se Zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

(5) Krajská organizace DSČR vykonává pravomoci Okresních organizací v okresech, kde OO DSČR nepůsobí.

(6) Krajská organizace DSČR vykonává pravomoci Místních organizací v místech, kde MO DSČR nepůsobí.

4. Základní orgány Krajské organizace DSČR.

(1) Krajské představenstvo (KP DSČR); tvořené předsedou a minimálně 4 místopředsedy;

(2) Krajská revizní a smírčí komise (KRSK DSČR); tvořená předsedou a minimálně 2 členy. 

(3) Odbor krajského hospodáře (OKH DSČR); tvořený předsedou a 2 členy.

5. Rozvoj Krajské organizace DSČR.

Vznik, složení a působnost dalších orgánů KO DSČR i organizací včetně orgánů nižších souvisí s aktuálním stupněm budování stranické architektury, viz HLAVA VII. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ.

§5a

Orgány Krajské organizace DSČR (KO DSČR) a jejich působnost

1. Krajské představenstvo (KP DSČR).

(1) Krajské představenstvo DSČR je výkonným orgánem KO DSČR.

(2) Krajské představenstvo řídí a zabezpečuje činnost organizací a členů DSČR v rámci kraje a hospodaří s majetkem KO DSČR dle schváleného rozpočtu.

(3)  Krajské představenstvo zajišťuje plnění usnesení republikových orgánů DSČR.

(4) Krajské představenstvo sleduje a reaguje na komunální politiku v krajském městě i v rámci svého kraje.

(5) Členové představenstva KO DSČR mají právo kandidovat v přímé volbě do Republikového představenstva DSČR.

1.1. Složení Krajského představenstva DSČR.

(1) Členy Krajského představenstva DSČR s hlasem rozhodujícím jsou:

(a) Předseda Krajského představenstva DSČR.

(b) Minimálně 4 místopředsedové Krajského představenstva DSČR (dle pořadí v přímé volbě).

(c) Předsedové 3. Okresních organizací, dle úspěšnosti jejich OO v posledních parlamentních volbách.

(2) Předseda a místopředsedové Krajského představenstva DSČR jsou voleni Krajskou přímou volbou.

(a) Místopředsedové v pořadí 2-4 zastupují předsedu KP DSČR na jeho písemné pověření.

(b) V případě rezignace, úmrtí apod. předsedy KP DSČR se do řádných voleb stává předsedou 1 místopředseda KP DSČR.

(c) V případě snížení počtu místopředsedů KP DSČR v důsledku rezignace, úmrtí apod. se novým místopředsedou až do řádných voleb stává následující kandidát v pořadí poslední Krajské přímé volby.

(3) Místopředsedové KP DSČR nají dle číselného pořadí (určeném volbami) právo na výběr agendy.

(a) Agendu jednoho z místopředsedů tvoří problematika družstevnictví a zaměstnaneckého vlastnictví v kraji.

(b) Agendu jednoho z místopředsedů tvoří problematika družstevnictví a zaměstnaneckého vlastnictví v krajském městě.

(a) Volbu agendy potvrzuje předseda KP DSČR.

(4) O počtu členů KP DSČR rozhoduje předchozí KP svým usnesením před Krajskou přímou volbou.

1.2. Zasedání Krajského představenstva DSČR.

(1) Představenstvo KO DSČR zasedá dle potřeby a minimálně 1x měsíčně.

(2) Zasedání Krajského představenstva svolává a řídí jeho předseda

(a) Na písemnou žádost předsedy či v případě jeho indispozice tak činí 1. místopředseda.

(3) Předseda svolá zasedání KP vždy, pokud o to požádá svým usnesením Republikové představenstvo

(4) Předseda svolá zasedání KP vždy, pokud o to požádá kterýkoliv člen KP.

(5) Předseda svolá zasedání KP vždy, pokud o to požádá formou svého usnesení Krajský odborný tým.

(6)  Předseda svolá zasedání KP vždy na písemný návrh předsedů alespoň 5 Okresních organizací DSČR v kraj.

(7) Právo být zváni a účastnit se zasedání představenstva KO DSČR s hlasem rozhodujícím mají:

(a) Předsedové 3. nejúspěšnějších Okresních organizací v posledních parlamentních volbách.

(b) Představitel Krajského odborného týmu (KOT ČSSD).

(8) Právo být zváni a účastnit se zasedání představenstva KO DSČR s hlasem poradním mají:

(a) Předseda Republikového představenstva DSČR nebo jím pověřený zástupce.

(b) Předseda Krajské revizní a smírčí komise.

(c)  Krajský hospodář.

(d) Předsedové všech OO DSČR, působících v rámci kraje a nezastoupených ve zvoleném představenstvu, v případě, že se jejich OO projednávaná agenda dotýká.

(e) Host a nečlen strany, na jehož pozvání se představenstvo KO usnese.

1.3. Pravomoci předsedy Představenstva KO.

(1) Předseda představenstva KO DSČR, která se v posledních parlamentní volbách umístila dle procentních výsledů na 1. až 3. místě, má právo být zván na zasedání Republikového představenstva DSČR s hlasem rozhodujícím.

(a) Předseda Představenstva KO DSČR má právo být zván na zasedání Republikového představenstva DSČR s hlasem poradním, pokud se agenda Republikového představenstva dotýká jeho KO.

(2) Předseda Představenstva KO DSČR (nebo jím pověřený místopředseda) předsedá Krajskému sněmu DSČR.

(2) Předseda Představenstva KO DSČR (nebo jím pověřený místopředseda) předsedá Krajskému družstevnímu sněmu DSČR.

(3) Předseda Představenstva KO DSČR předsedá Krajskému odbornému týmu DSČR.

(4) Předseda Představenstva KO DSČR vystupuje jako stínový hejtman.

(5) Předseda Představenstva KO DSČR (nebo jím pověřený místopředseda) má právo účasti na:

(a) Zasedání Představenstev OO DSČR ve svém kraji s hlasem poradním.

(b) Sněmech OO DSČR ve svém kraji s hlasem rozhodujícím.

(c) Sněmech MO DSČR ve svém kraji s hlasem rozhodujícím.

1.4. Působnost Představenstva KO DSČR.

(1) Představenstvo KO ustavuje Krajskou revizní a smírčí komisi.

(2) Představenstvo KO ustavuje Odbor krajského hospodáře.

(3) Představenstvo KO ustavuje Krajský odborný tým (KOT).

(4) Představenstvo KO DSČR jmenuje zástupce DSČR v dozorčích a správních radách veřejných či komunálních podniků a dalších subjektů fungujících v rámci nebo na úrovni kraje.

(5) Představenstvo KO DSČR svolává Krajský sněm.

(a) Představenstvo KO DSČR svolává Krajský družstevní sněm.

(6) Představenstvo KO zajišťuje v rámci svého kraje průběh Krajského a Republikového referenda i přímých voleb.

(7) Představenstvo KO může svým rozhodnutím vyhlásit Krajské vnitrostranické referendum nebo Krajské přímé volby.

(8) Představenstvo KO může svým rozhodnutím vyhlásit téma a otázku pro konání referenda na všech úrovních.

(9) Představenstvo KO se může svým rozhodnutím podílet na kvoru Krajských organizací pro vyhlášení Republikového referenda.

(10) Členové Představenstva KO DSČR mají právo kandidovat v přímé volbě do Představenstva. Republikové organizace DSČR

(11) Představenstvo KO DSČR v rámci svých pravomocí navrhuje vlastní kandidáty pro:

(a) Přímou volbu Představenstva Republikové organizace DSČR.

(b) Přímou volbu Představenstva. Krajské organizace DSČR.

(c) Přímou volbu Představenstva Okresní organizace DSČR.

(d) Volební sněm Místní organizace DSČR.

(e) Kandidátky do voleb všech úrovní samosprávy schvalovaných přímou volbou.

(12) Představenstvo KO DSČR sestavuje dle návrhů příslušných subjektů – a vlastního rozhodnutí o pořadí kandidátů – jmenné kandidátky (kde počet kandidátů není limitován) pro vnitrostranické přímé volby do:

(a) Krajského zastupitelstva.

(b) Parlamentu a Senátu ČR.

(c) Parlamentu EU.

(13) Představenstvo KO DSČR sestavuje dle výsledků Krajské přímé volby oficiální krajské kandidátky DSČR pro volby do (12)(a)(b)(c) tak, že:

(a) Pořadí i počet oficiálních kandidátů pro veřejné hlasovací listiny jsou dle výsledků Krajské přímé volby.

(b) V případě stejného počtu hlasů pro 2 nebo více kandidátů v přímé volbě, rozhoduje o pořadí jejich umístění v kandidátce sestavené představenstvem KO DSČR.

2. Krajská revizní a smírčí komise (KRSK).

(1) Krajská revizní a smírčí komise je nezávislý orgán volený Krajským představenstvem.

(2) Krajská revizní a smírčí komise je tříčlenná, jejího předsedu volí Krajské představenstvo.

2.1 Pravomoci předsedy Krajské revizní a smírčí komise (KRSK).

(1) Předseda KRSK má právo účasti na zasedání představenstva KO s hlasem poradním.

(2) Předseda KRSK má právo účasti na zasedání Představenstva revidované OO s hlasem poradním.

(3) Předseda Krajské revizní a smírčí komise potvrzuje regulérnost Krajského referenda nebo Krajských přímých voleb.

2.2 Působnost Krajské revizní a smírčí komise (KRSK).

(1) Kontrola hospodaření KO DSČR s přidělenými finančními prostředky včetně dodržování rozpočtu KO.

(2) Kontrola plnění usnesení orgánů KO a OO v kraji.

(3) Rozhodovací řízení v případě sporů o výklad Stanov DSČR v na úrovni KO.

(4) Rozhodovací řízení jako odvolací instance v případě sporů o výklad Stanov DSČR v na úrovni OO

(5) Informování Krajského představenstva o výsledcích kontroly či řízení.

(6) Podávání zpráv o výsledcích kontroly hospodaření KO i výsledcích rozhodovacích řízení Republikové revizní komisi.

3. Odbor krajského hospodáře.

(1) Je zřizován představenstvem KO DSČR a dohlíží na hospodaření KO DSČR i OO DSČR v kraji.

(a) Personálně je složen z krajského hospodáře a 2 jeho zástupců.

(b) Zástupce zastupuje krajského hospodáře na jeho písemnou žádost.

(2) Krajský hospodář se účastní zasedání Představenstva KO DSČR s hlasem poradním.

(3) Krajský hospodář se má právo účasti na zasedání Představenstev OO DSČR v kraji s hlasem rozhodujícím.

4. Krajský odborný tým DSČR (KOT DSČR).

1) Krajský odborný tým je zřizován usnesením Představenstva Krajské organizace DSČR. Je sestaven z odborníků zabývajících se programově i ad hoc komunální problematikou na úrovni kraje.

(a) Členství v KOT schvaluje Krajské představenstvo DSČR

(b) V rámci KOT jsou ustavovány odborné skupiny.

(c) Jedna z odborných skupin se zabývá rozvojem družstevnictví v kraji.

(d) Jedna z odborných skupin se zabývá rozvojem zaměstnaneckého akcionářství a podílnictví v kraji.

(e) Členy KOT mohou být i nečlenové DSČR.

(2) Představitel KOT:

(a) Je jmenován Krajským představenstvem DSČR a obvykle jím je předseda KO DSČR

(b) Jmenuje předsedy jednotlivých odborných skupin.

(c) Spolupracuje s představiteli Okresních odborných týmů DSČR v rámci kraje.

(d) Navrhuje členy za DSČR do odborných komisí působících při krajském hejtmanství.

(e) Předkládá Krajskému představenstvu DSČR k doplnění a schválení návrh volebního programu KO.

(3) Představitel KOT má postavení stínového hejtmana za DSČR.

5. Krajský sněm (KS DSČR).

(1) Krajský sněm je nejvyšším orgánem příslušné Krajské organizace DSČR v programových, rozpočtových a personálních záležitostech.

(2) Krajský sněm svolává svým usnesením Představenstvo KO nejméně jednou za dva roky.

(3) Představenstvo KO svolá Krajský sněm do 45 dnů vždy, pokud o jeho svolání požádá Republikové představenstvo nebo alespoň 1/3 Okresních organizací DSČR v kraji.

5.1 Delegáti Krajského sněmu s hlasem rozhodujícím.

(1) Představenstvo KO.

(2) Zástupce Republikového představenstva.

(3) Představitel KOT a ředitelé odborných skupin.

(4) Předsedové Představenstev OO v kraji.

(5) Členové Představenstev OO v kraji v rámci stanoveného klíče.

(6) Předsedové MO v kraji v rámci stanoveného klíče.

(7) Členové Představenstev MO v rámci stanoveného klíče.

5.2. Pravomoci Krajského sněmu DSČR.

(1) Krajský sněm hodnotí plnění volebních programů DSČR na úrovních MO, OO, KO i na úrovni republikové.

(2) Krajský sněm schvaluje zprávy Krajského představenstva o činnosti a hospodaření Krajské organizace DSČR

(3) Krajský sněm schvaluje zástupce DSČR v dozorčích a správních radách veřejných či komunálních podniků a dalších celostátních subjektů fungujících i v rámci kraje.

(4) Krajský sněm má pravomoc odvolat 2-4 místopředsedy Krajského představenstva.

(5) Krajský sněm má pravomoc odvolat předsedu i členy Krajské revizní a smírčí komise.

(6) Krajský sněm má pravomoc navrhnout vlastní kandidáty pro přímé stranické a veřejné volby místní, okresní, krajské i republikové.

(7) Krajský sněm má pravomoc vyhlásit Krajské referendum nebo Krajské přímé volby.

(8) Usnesení Krajského sněmu jsou závazná pro předsedu a místopředsedy Představenstva KO i Krajskou revizní a smírčí komisi.

6. Krajský družstevní sněm (KDS DSČR).

(1) Krajský družstevní sněm svolává představenstvo KO DSČR 1x za 3 roky.

(a) Krajský družstevní sněm se koná rok po řádném Republikovém družstevním sněmu.

(b) Krajský družstevní sněm se může konat i mimořádně.

(2) Agendou Krajského družstevního sněmu je výlučně aktuální stav, možnosti rozvoje, synergie i kultivace družstevnictví a zaměstnaneckého vlastnictví akcií a podílů v rámci kraje i ČR.

(3) Krajskému družstevnímu sněmu předsedá předseda Představenstva KO DSČR

(4) Složení delegátů Krajského družstevního sněmu:

(a) Představenstvo Krajské organizace.

(b) Členové Krajského odborného týmu.

(c) Předseda nebo místopředseda Republikového představenstva DSČR.

(d) Předsedové OO v kraji.

(e) 1 delegát pro družstevní problematiku za každou MO v okrese (v rámci stanoveného kvora)

(5) Jako hosté Krajského družstevního sněmu s hlasem poradním jsou pozvány osobnosti význačných družstev i družstevních organizací.

7. Krajské referendum (KR DSČR).

(1) Je nejvyšší rozhodovací instancí o politických a vnitrostranických otázkách v rámci působnosti příslušné KO DSČR.

(2) Koná se dle řádů v §13 a §14

(3) Výsledek Krajského referenda je Představenstvem Krajské organizace DSČR neprodleně realizován.

8. Krajské přímé volby.

(1) Jsou demokratickou rozhodovací instancí při volbě Představenstva Krajské organizace Družstevní strany ČR.

(2) Jsou demokratickou rozhodovací instancí při sestavování stranických kandidátních listin dle §19.

(3) Konají se dle řádů v §15 – §20.

9. Krajská volební komise pro Krajské přímé volby a referendum (KVK DSČR).

(1) KVK sčítá volební výsledky všech OO DSČR v rámci svého kraje při krajském a republikovém referendu a přímých volbách a vyhlašuje konečné výsledky.

(a) KVK je sestavována vždy znovu v den vyhlášení Krajského či Republikového referenda či přímých voleb.

(2) KVK je 5. členná a tvořena vylosovanými členy z Krajského představenstva DSČR a (stranických) představitelů z Krajského odborného týmu.

(a) Předsedu, místopředsedu a 3 členy KVK losuje předseda Krajského představenstva DSČR.

(3) Po sečtení volebních výsledků všech OO v kraji vyhlašuje předseda KVK výsledky Krajského případně Republikového referenda či přímých voleb.

(4) Předseda Krajské revizní a smírčí komise potvrzuje regulérnost Krajského referenda nebo Krajských přímých voleb.

(5)  V případě Republikového referenda či přímých voleb zašle předseda KVK po vyhlášení výsledků v kraji tato data Republikové volební komisi (RVK).

(6) Není-li příslušná Krajská organizace zřízena, vykonává její působnost Republiková volební komise.

§9

Okresní organizace DSČR (OO DSČR)

1. Okresní organizace DSČR je organizační součástí strany s územní působností na úrovni okresu (v případě hl. města Prahy obvodu), jehož územní hranice jsou vymezené Zákonem č. 347/1997 Sb. A Prováděcí vyhláškou č. 564/2002 Sb. Ve znění pozdějších předpisů.

2. Zřízení Okresní organizace DSČR.

(1) O zřízení Okresní organizace OO DSČR rozhoduje Představenstvo příslušné Krajské organizace DSČR na žádost alespoň 7 členů DSČR působících na úrovni okresu.

(2) V okresech, kde Krajská organizace DSČR nepůsobí, vykonává její pravomoci Republiková organizace DSČR.

3. Působnost Okresní organizace DSČR.

(1) Okresní organizace DSČR řídí a zabezpečuje činnost DSČR v rámci svého okresu.

(2) Okresní organizace DSČR zabezpečuje plnění usnesení republikových a krajských orgánů DSČR v rámci svého okresu.

(3) Okresní organizace DSČR hospodaří s majetkem OO DSČR dle schváleného rozpočtu.

(4)  Zdroje a financování Okresní organizace DSČR jsou tvořeny a vydávány v souladu se Zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

(5) Okresní organizace DSČR vykonává pravomoci Místní organizace DSČR v místech, kde Místní organizace nepůsobí.

4. Základní orgány Okresní organizace DSČR.

(1) Okresní představenstvo (OP DSČR) – tvořené předsedou a minimálně 3 místopředsedy;

(2) Okresní revizní a smírčí komise (ORSK DSČR) – předseda a 2 členové. 

(3) Odbor okresního hospodáře (OOH DSČR) – Okresní hospodář a 1 člen.

5. Rozvoj Okresní organizace DSČR.

Vznik, složení a působnost dalších orgánů Okresní organizace DSČR i organizací včetně orgánů nižších souvisí s aktuálním stupněm budování stranické architektury, viz HLAVA VII. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ.

§9a

Orgány Okresní organizace DSČR a jejich působnost

1. Okresní představenstvo DSČR. (OP DSČR)

(1) Okresní představenstvo je výkonným orgánem OO DSČR.

(2) Okresní představenstvo řídí a zabezpečuje činnost organizací a členů DSČR v rámci okresu a hospodaří s majetkem OO DSČR dle schváleného rozpočtu.

(3)  Okresní představenstvo zajišťuje plnění usnesení vyšších orgánů DSČR.

(4) Okresní představenstvo sleduje a formuje komunální politiku v okresním městě i v rámci svého okresu.

(5) Členové Představenstva OO DSČR mají právo kandidovat v přímé volbě do Krajského představenstva.

1.1. Složení Okresního představenstva DSČR.

(1) Členy Okresního představenstva DSČR s hlasem rozhodujícím jsou:

(a) Předseda Okresního představenstva DSČR,

(b) Minimálně 3 místopředsedové Okresního představenstva DSČR (dle pořadí v Okresní přímé volbě).

(c) Předsedové 3. Místních organizací DSČR dle jejich úspěšnosti v posledních parlamentních volbách.

(2) Předseda a místopředsedové Okresního představenstva DSČR jsou voleni Okresní přímou volbou.

(3) Místopředsedové v pořadí 2-3 zastupují předsedu OO DSČR na jeho písemné pověření.

(4) V případě rezignace, úmrtí apod. předsedy OO DSČR se do řádných voleb stává předsedou 1 místopředseda OO DSČR.

(5) V případě snížení počtu místopředsedů OO DSČR pod 3 v důsledku rezignace, úmrtí apod. se novým místopředsedou až do řádných voleb stává následující kandidát v pořadí poslední Okresní přímé volbě.

(6) Místopředsedové OP DSČR nají dle číselného pořadí (určeném volbami) právo na výběr agendy.

(a) Agendu jednoho z místopředsedů tvoří problematika družstevnictví a zaměstnaneckého vlastnictví v okrese.

(b) Agendu jednoho z místopředsedů tvoří problematika družstevnictví a zaměstnaneckého vlastnictví v okresním městě.

(c) Volbu agendy potvrzuje předseda Okresního představenstva DSČR.

(7) O počtu volených členů Okresního představenstva DSČR rozhoduje předchozí OP svým usnesením před Okresní přímou volbou.

 1.2. Zasedání Okresního představenstva DSČR.

(1) Představenstvo OO DSČR svolává jeho předseda minimálně 1x měsíčně. Rovněž tak činí:

(a) Na návrh Republikového představenstva DSČR.

(b) Na návrh Krajského představenstva DSČR.

(c) Na písemný návrh předsedů alespoň 5 Místních organizací DSČR v okrese.

(d) Dle potřeby.

(2) Právo být zváni a účastnit se zasedání Okresního představenstva DSČR s hlasem rozhodujícím mají:

(a) Předsedové 3. nejúspěšnějších Místních organizací v posledních parlamentních volbách v rámci okresu.

(b) Představitel Okresního odborného týmu (OOT DSČR).

(3) Právo být zváni a účastnit se zasedání Okresního představenstva DSČR s hlasem poradním mají:

(a) Předseda Republikového představenstva DSČR nebo jím pověřený zástupce.

(b) Předseda Krajského představenstva DSČR nebo jím pověřený zástupce.

(c) Předseda Okresní revizní a smírčí komise.

(d)  Okresní hospodář.

(e) Předsedové ostatních MO DSČR, působících v rámci okresu a nezastoupených ve zvoleném představenstvu, v případě, že se projednávaná agenda dotýká jejich MO.

(f) Host a nečlen strany, na jehož pozvání se Okresní představenstvo DSČR usnese.

1.3. Pravomoci předsedy Představenstva Okresní organizace DSČR.

(1) Předseda Představenstva OO DSČR, která se v posledních parlamentní volbách umístila dle procentních výsledů na 1. až 3. místě, má právo být zván na zasedání Krajského představenstva DSČR s hlasem rozhodujícím

(a) Předseda Představenstva OO DSČR má právo být zván na zasedání Představenstva Krajské organizace DSČR s hlasem poradním, pokud se agenda Krajského představenstva dotýká jeho OO.

(2) Předseda Představenstva OO DSČR předsedá Okresnímu sněmu DSČR.

(3) Předseda Představenstva OO DSČR předsedá Okresnímu družstevnímu sněmu DSČR.

(4) Předseda Představenstva OO DSČR předsedá Okresnímu odbornému týmu DSČR.

(5) Předseda Představenstva OO DSČR vystupuje jako stínový starosta okresního města

(6) Předseda Představenstva OO DSČR (nebo jím pověřený místopředseda) má právo účasti na: Sněmech MO DSČR ve svém okrese s hlasem poradním.

1.4. Působnost Představenstva OO DSČR.

(1) Představenstvo OO ustavuje Okresní revizní a smírčí komisi.

(2) Představenstvo OO ustavuje Odbor Okresního hospodáře.

(3) Představenstvo OO ustavuje Okresní odborný tým (OOT).

(4) Představenstvo OO DSČR jmenuje zástupce DSČR v dozorčích a správních radách veřejných či komunálních podniků a dalších subjektů fungujících v rámci nebo na úrovni okresu.

(5) Představenstvo OO DSČR svolává Okresní sněm.

(6) Představenstvo OO DSČR svolává Okresní družstevní sněm.

(7) Představenstvo OO zajišťuje v rámci svého okresu průběh Okresního, Krajského a Republikového referenda i Okresních, Krajských a Republikových přímých voleb.

(8) Představenstvo OO může svým rozhodnutím vyhlásit Okresní vnitrostranické referendum nebo Okresní přímé volby.

(9) Představenstvo OO se může svým rozhodnutím podílet na kvoru Okresních organizací pro vyhlášení Okresního, Krajského i Republikového referenda.

(10) Představenstvo OO může svým rozhodnutím vyhlásit téma a otázku pro konání referenda na všech úrovních.

(11) Členové Představenstva OO DSČR mají právo kandidovat v přímé volbě do Krajského představenstva.

(12) Představenstvo OO DSČR v rámci svých pravomocí navrhuje vlastní kandidáty pro:

(a) Přímou volbu Krajského představenstva.

(b) Přímou volbu Okresního představenstva.

(d) Volby představenstev Místních organizací.

(e) Kandidátky do voleb všech úrovní samosprávy schvalovaných přímou volbou.

(13)  Představenstvo OO DSČR sestavuje kandidátní listiny pro Okresní přímé volby.

2. Okresní revizní a smírčí komise (ORSK).

(1) Okresní revizní a smírčí komise je nezávislý orgán volený Okresním představenstvem DSČR.

(2) ORSK je tříčlenná a volí si svého předsedu.

(3) Předseda Okresní revizní a smírčí komise potvrzuje regulérnost Okresního referenda nebo Okresních Přímých voleb.

2.1 Působnosti Okresní revizní a smírčí komise.

(1) Kontrola hospodaření OO DSČR s přidělenými finančními prostředky včetně dodržování rozpočtu OO.

(2) Kontrola plnění usnesení orgánů OO a MO v okrese.

(3) Rozhodovací řízení v případě sporů o výklad Stanov DSČR v na úrovni MO.

(4) Informování Okresního představenstva o výsledcích kontroly či řízení.

(a) Předseda ORSK má právo účasti na zasedání Představenstva OO s hlasem poradním.

(b) Předseda ORSK má právo účasti na zasedání Představenstva revidované MO s hlasem poradním.

(5) Podávání zpráv o výsledcích kontroly hospodaření OO i výsledcích rozhodovacích řízení Krajské revizní a smírčí komisi.

3. Odbor okresního hospodáře. (OOH DSČR).

(1) OOH Je zřizován Představenstvem OO DSČR a dohlíží na hospodaření OO DSČR i MO DSČR v okrese.

(2) OOH je složen z Okresního hospodáře a 1 jeho zástupce.

(a) Zástupce zastupuje Okresního hospodáře na jeho písemnou žádost.

(3) Okresní hospodář se účastní zasedání Představenstva OO DSČR s hlasem poradním.

(4) Okresní hospodář má právo účasti na zasedání Představenstev MO DSČR v okrese s hlasem rozhodujícím.

4. Okresní odborný tým DSČR (OOT DSČR).

(1) Okresní odborný tým je sestaven z odborníků zabývajících se programově i ad hoc komunální problematikou na úrovni okresu.

(a) V rámci OOT jsou ustavovány odborné skupiny.

(2) Okresní odborný tým je zřizován usnesením Okresního představenstva.

(3) Členství v OOT schvaluje Okresní představenstvo DSČR.

(a) Členy OOT mohou být i nečlenové DSČR.

(4) Okresní představenstvo DSČR jmenuje Představitele OOT

(a) Představitelem OOT je obvykle předseda OO DSČR

(4) Představitel OOT jmenuje:

(a) Předsedy jednotlivých odborných skupin.

(b) Navrhuje členy za DSČR do odborných komisí působících při zastupitelstvu okresního města.

(d) Spolupracuje s předsedy Místních organizací ČSSD v okrese.

(5) Představitel OOT má postavení stínového starosty okresního města.

5. Okresní sněm (OS DSČR).

Okresní sněm je nejvyšším orgánem příslušné Okresní organizace DSČR v programových, rozpočtových a personálních záležitostech.

(1) OS svolává Představenstvo OO DSČR nejméně jednou 2 roky.

(2) OS se koná nejpozději za 3 měsíce pro každých přímých volbách Představenstva OO DSČR.

(3) OS svolá Představenstvo OO DSČR i mimořádně, usnese-li se na tom.

(4) OS svolá Představenstvo OO DSČR vždy, pokud o jeho svolání požádá vyšší stranický orgán, nebo alespoň 1/3 Místních organizací, působících v okrese.

(5) Představenstvo OO DSČR stanoví klíč pro účast delegátů, který by měl umožnit účast členů všech Představenstev MO, působících v rámci OO DSČR.

(a) Není-li to z kapacitních důvodů možné, stanoví Představenstvo OO DSČR klíč co nejbližší k poměru 1:1.

5.1. Delegáti Okresního sněmu s hlasem rozhodujícím.

(1) Představenstvo OO DSČR

(2) Předseda Okresní kontrolní a revizní komise.

(3) Okresní hospodář.

(4) Předsedové Představenstev všech MO působících v okrese.

(5) Představitel a předsedové Okresních odborných týmů.

(6) Místopředsedové Představenstev všech MO působících v okrese, umožní-li to rámec zvoleného klíče.

(7) Hospodáři a další delegáti zvolení na Sněmech MO, umožní-li to rámec zvoleného klíče.

(8)  Předseda KO či jím pověřený místopředseda z Představenstva KO.

(9) Předseda DSČR či jím pověřený místopředseda z Republikového představenstva DSČR.

5. 2. Pravomoci Okresního sněmu DSČR.

(1) Okresní sněm potvrzuje regulérnost a výsledek předchozí Přímé volby předsedy a členů Představenstva OO DSČR

(2) Okresní sněm schvaluje program Představenstva OO i zprávu o činnosti a hospodaření Okresní organizace DSČR.

(3) Okresní sněm schvaluje zprávu Okresní revizní a smírčí komise (ORSK).

(4) Okresní sněm má pravomoc vyhlásit Okresní referendum nebo Okresní přímé volby.

(5) Okresní sněm navrhuje kandidáty pro Vnitrostranické volební kandidátky do komunálních, krajských, senátních, parlamentních (a případně i dalších) voleb.

(a) O konečném pořadí na veřejných kandidátních listinách DSČR do krajských, senátních, parlamentních (a případně i dalších) voleb poté rozhodují výsledky Krajské přímé volby.

6. Okresní družstevní sněm (ODS).

(1) Okresní družstevní sněm svolává Představenstvo Okresní organizace DSČR 1x za 3 roky.

(a) Okresní družstevní sněm se koná rok po řádném Krajském družstevním sněmu.

(b) Okresní družstevní sněm se může konat i mimořádně.

(2) Okresnímu družstevnímu sněmu předsedá předseda Představenstva Okresní organizace DSČR.

(3) Složení delegátů Okresního družstevního sněmu s hlasem rozhodujícím:

(a) Představenstvo Okresní organizace DSČR.

(b) Členové Okresního odborného týmu DSČR.

(c) Předseda Představenstva Krajské organizace DSČR.

(d) Předsedové Místních organizací DSČR v okrese.

(e) 1 delegát pro družstevní problematiku za každou Místní organizaci DSČR v okrese.

(4) Jako hosté Okresního družstevního sněmu s hlasem poradním jsou pozvány osobnosti význačných družstev i družstevních organizací.

(5) Agendou Okresního družstevního sněmu je výlučně aktuální stav, možnosti rozvoje, synergie i kultivace družstevnictví a zaměstnaneckého vlastnictví akcií a podílů v rámci okresu. 

7. Okresní referendum (OR DSČR).

(1) Okresní referendum DSČR je nejvyšší rozhodovací instancí o politických a vnitrostranických otázkách v rámci působnosti příslušné Okresní organizace DSČR.

(2) Koná se dle řádů §13 a §14.

(3) Výsledek Okresního referenda je Představenstvem Okresní organizace DSČR neprodleně realizován.

8. Okresní přímé volby (OPV DSČR).

(1) Okresní přímé volby jsou demokratickou rozhodovací instancí při volbě Představenstva Okresní organizace Družstevní strany ČR.

(2) Okresní přímé volby jsou demokratickou rozhodovací instancí při sestavování stranických kandidátních listin dle §19.

(3) Konají se dle řádů v §15 – §201) OVK sčítá volební výsledky všech MO DSČR v rámci svého okresu při Okresním, Krajském a Republikovém referendu a přímých volbách a vyhlašuje celkové výsledky voleb ve svém okrese. 

9. Okresní volební komise pro přímé volby a referendum (OVK DSČR).

(1) OVK sčítá volební výsledky všech MO DSČR v rámci svého okresu při Okresním, Krajském a Republikovém referendu a přímých volbách a vyhlašuje celkové výsledky voleb ve svém okrese.

(a) OVK je sestavována vždy znovu po rozhodnutí o vyhlášení Okresního, Krajského či Republikového referenda či přímých voleb.

(2) OVK je 5. členná a tvořena vylosovanými členy z Okresního představenstva DSČR a představitele a předsedů Okresních odborných týmů DSČR.

(a) Předsedu, místopředsedu a 3 členy OVK losuje předseda Okresního představenstva DSČR.

(3) Po sečtení volebních výsledků všech MO v okrese vyhlašuje předseda OVK výsledky Okresního, Krajského případně Republikového referenda či přímých voleb ve svém okrese.

(4) Předseda Okresní revizní a smírčí komise potvrzuje regulérnost voleb.

(5) V případě Krajského či Republikového referenda i přímých voleb – zašle po vyhlášení výsledků voleb ve svém okresu – předseda OVK tato data neprodleně Krajské volební komisi (KVK) v jejímž kraji OVK působí.

(6) Není-li příslušná Krajská organizace zřízena, zasílá OVK v případě Republikového referenda i Přímých voleb tyto výsledky Republikové volební komisi.

(7) Není-li Okresní organizace DSČR zřízena, vykonává její působnost příslušná Krajská organizace DSČR.

(8) Není-li Okresní organizace DSČR ani příslušná Krajská organizace DSČR zřízena, vykonává její působnost Republiková organizace DSČR.

§10

Místní organizace DSČR (MO DSČR)

1. Místní organizace DSČR (MO DSČR) tvoří nejnižší organizační buňku strany. Její působení je obvykle vymezeno hranicí obce a odpovídá samosprávnému uspořádání. V případě územně členěných statutárních měst působí v hranicích městské části nebo městského obvodu.

2. Zřízení MO DSČR.

(1) Zřízení MO DSČR schvaluje Představenstvo územně příslušná Okresní organizace (OO DSČR) na písemnou žádost alespoň 4 členů sdružených na úrovni obce, kteří si na Ustavujícím sněmu MO zvolí Místní představenstvo a Místního revizora hospodaření.

hospodáře.

(2) Zájemci o členství ve straně z obcí, kde není potřebný počet osob pro založení MO DSČR, jsou na základě rozhodnutí příslušné Okresní organizace DSČR začleněni do některé MO dle jejich souhlasu.

(3) V okresech, kde příslušná OO DSČR ještě nebyla zřízena, vykonává její působnost územně příslušná Krajská organizace ČSSD.

(4) V krajích, kde příslušná KO DSČR ještě nebyla zřízena, vykonává její působnost Republiková organizace ČSSD.

(5) Místní organizace DSČR současně funguje jako základní volební okrsek při Vnitrostranickém referendu a Přímých volbách.

3. Působnost MO DSČR.

(1) Místní organizace DSČR řídí a zabezpečuje činnost DSČR v rámci své obce nebo obvodu.

(2) MO DSČR zabezpečuje plnění usnesení okresních, krajských i republikových orgánů DSČR v rámci své působnosti.

(3) MO DSČR hospodaří s majetkem MO DSČR dle schváleného rozpočtu.

(4)  Zdroje a financování MO DSČR jsou tvořeny a vydávány v souladu se Zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

(5) V místech, kde Místní organizace DSČR nepůsobí vykonává její působnost Okresní, popř. Krajská nebo Republiková organizace DSČR.

§10a

Orgány Místní organizace DSČR a jejich působnost

1. Představenstvo Místní organizace DSČR.

(1) Představenstvo Místní organizace DSČR je výkonným orgánem Místní organizace DSČR.

(a) Představenstvo Místní organizace DSČR je volené Místním sněmem.

1.1 Složení představenstva MO.

(1) Představenstvo MO je složeno z předsedy a 1-4 místopředsedů s hlasem rozhodujícím a v pořadí dle voleb) volených Sněmem MO.

(a) První místopředseda zastupuje předsedu Představenstva MO na jeho písemnou žádost.

(b) Počet místopředsedů MO stanoví Představenstvo MO dle početnosti členské základny MO před volebním Sněmem MO;

1.2. Zasedání představenstva MO.

(1) Představenstvo svolává předseda Představenstva MO obvykle podle potřeby, zpravidla jedenkrát měsíčně.

(a) Představenstvo svolává předseda Představenstva MO na návrh představenstva Okresní organizace DSČR.

(b) Představenstvo svolává předseda Představenstva MO, požádají-li o to alespoň 2/3 členů představenstva, nebo další členové MO dle (2)(3)(4).

(2) Zasedání Představenstva MO se s hlasem poradním účastní Místní revizor hospodaření.

(3) Zasedání Představenstva MO se s hlasem poradním účastní všichni obecní zastupitelé za DSČR.

(4) Zasedání Představenstva MO se s hlasem poradním účastní všichni členové MO zvolení do vyšších funkcí stranických i samosprávných funkcí.

(5) Ze zasedání Představenstva MO se pořizuje a archivují zápis obsahující všechna přijatá usnesení a prezenční listina.

1,3. Pravomoci předsedy Představenstva MO.

(1) Předseda Představenstva MO předsedá zasedání Místního sněmu a zabezpečuje plnění usnesení orgánů DSČR.

(2) Předseda Představenstva MO, která se v posledních parlamentní volbách umístila v rámci okresu dle procentních výsledků na 1. až 3. místě, má právo být zván na zasedání Okresního představenstva DSČR s hlasem rozhodujícím.

(3) Předseda Představenstva MO má právo účasti na zasedání vyšších orgánů DSČR s hlasem poradním, pokud se projednávaná agenda přímo dotýká jeho MO.

(4) Předseda Představenstva MO vystupuje jako stínový starosta obce za ČSSD.

1.4. Působnost Představenstva MO.

(1) Představenstvo MO řídí činnost MO a hospodaří s majetkem MO dle rozpočtu schváleného Místním sněmem.

(2) Předseda a členové Představenstva MO jsou oprávněni k účasti na zasedání příslušného Okresního sněmu s hlasem rozhodujícím.

(3) Předseda a členové Představenstva MO jsou oprávněni kandidovat v Přímých volbách do Představenstva Okresní organizace DSČR.

(3) Předseda MO, která se v posledních parlamentních volbách umístila v rámci okresu na 1-3 místě je oprávněn k účasti na Krajském sněmu s hlasem rozhodujícím.

(4) Představenstvo MO navrhuje kandidátku pro volby do místního Obecního zastupitelstva.

(a) Konečné pořadí kandidátky určí tajnou volbou Místní sněm.

2. Místní sněm (MS MO).

(1) Místní sněm je nejvyšším orgánem MO.

(2) Místní sněm se koná minimálně 1x za 3 měsíce.

(3) Právo účasti na Místním sněmu s hlasem rozhodujícím mají všichni členové příslušné Místní organizace.

(4) Právo účasti na Místním sněmu s hlasem poradním mají všichni kandidáti členství příslušné Místní organizace.

(5) MS je svoláván předsedou Představenstva MO.

(a) Předseda Představenstva MO svolá Místní sněm vždy, pokud o to písemně požádá alespoň 2/3 všech členů Místní organizace.

(b) Předseda Představenstva MO svolá Místní sněm vždy, pokud o jeho svolání rozhodne příslušné Krajské nebo Okresní představenstvo.

(6) Předseda představenstva MO svolá Místní sněm do 30 dnů od podání jejich písemné žádosti.

2,1. Pravomoci Místního sněmu MO

(1) Volba a odvolání předsedy a 1-4 místopředsedů Místního představenstva.

(2) Volba a odvolání Místního revizora hospodaření.

(3) Volba a odvolání členů Místní volební komise.

(4) Schvalování zprávy předsedy Místního představenstva o činnosti a hospodaření Místní organizace,

(5) Volba delegátů a jejich náhradníků na Okresní sněm dle klíče účasti stanoveným představenstvem příslušné Okresní organizace ČSSD.

(6) Nominace či volba kandidátů do všech stranických funkcí dle pravidel Okresního, Krajského i Republikového referenda.

(7) Formulování či schválení tématu pro vnitrostranická referenda všech úrovní.

(8) Schválení konečného pořadí kandidátky MO ČSSD pro volby do místního Obecního zastupitelstva.

(a) Hlasování proběhne tajnou volbou.

3. Místní revizor (MR).

(1) Místní revizor je nezávislý orgán kontroly hospodaření MO. Do působnosti Místního revizora náleží kontrola hospodaření MO s majetkem MO a s finančními prostředky včetně kontroly dodržování rozpočtu MO.

(2) Místní revizor informuje o výsledcích kontroly hospodaření Představenstvo MO.

(3) Místní revizor potvrzuje regulérnost Místního referenda nebo Místních přímých voleb.

(3) V případě pouze tříčlenné MO volí Místní sněm předsedu Představenstva MO, místopředsedu Představenstva MO a Místního revizora.

(a) Hlasování proběhne tajnou volbou.

4.  Místní volební komise pro Místní referendum a Místní přímou volbu (MVK).

(1) MVK sčítá volební výsledky všech členů své MO DSČR při Místním, Okresním, Krajském a Republikovém referendu a přímých volbách a vyhlašuje celkové výsledky voleb ve své Místní organizaci.

(a) MVK je sestavována vždy znovu po rozhodnutí o vyhlášení Místního, Okresního, Krajského či Republikového referenda či přímých voleb.

(2) Místní volební komise je 3–5. členná. Tvoří ji minimálně předseda Představenstva MO, 1 místopředseda Představenstva MO a jeden vylosovaný člen MO.

(a) Předsedu a místopředsedu MVK volí losem předseda Představenstva MO.

(3) Předseda MVK vyhlašuje výsledky Místního referenda či Přímých voleb.

(4) V případě Okresního, Krajského či Republikového referenda i přímých voleb, předseda MVK – po vyhlášení výsledků voleb ve své Místní organizaci – neprodleně předá tato data předsedovi Okresní volební komise (OVK) v jejímž okresu MO působí.

(a) Není-li příslušná Okresní organizace zřízena, zašle předseda MVK – v případě, že jde o Krajské nebo Republikové referendum nebo přímou volbu – výsledky hlasování v MO neprodleně předsedovi Krajské volební komise.

(b) Není-li příslušná Krajská organizace zřízena, zašle předseda představenstva MO – v případě, že jde o Republikové referendum nebo Republikovou přímou volbu – tyto výsledky neprodleně předsedovi Republikové volební komise.

5. Zánik Místní organizace DSČR.

(1) O zániku Místní organizace DSČR rozhoduje svým usnesením Představenstvo OO ČSSD:

(a) Poklesne-li po dobu alespoň 6 měsíců počet členů MO pod 4.

(b) Usnese-li se na zrušení MO Místní sněm alespoň 80ˇ% hlasů všech členů MO.

(c)  Byla-li MO upozorněna usnesením Představenstva OO na závažné porušování Stanov nebo programu DSČR a toto usnesení v požadované lhůtě nesplnila.

(2) V případě 5.(1)(a)(c) se může MO proti své kritice i zrušení odvolat k Představenstvu příslušné KO, jejíž rozhodnutí je konečné.

(3) V případě zániku MO je MO povinna předat veškerý spravovaný majetek i finance příslušné OO DSČR.

(a) Za předání majetku a financí zodpovídá poslední předseda Představenstva zaniklé MO nebo člen MO, určený OO.

§11

Rozhodování orgánů DSČR

1. Jednání a rozhodování stranických orgánů se řídí příslušným jednacím a volebním řádem.

2. Orgány DSČR jsou usnášeníschopné, pokud je jejich jednání přítomno více než 50% jejich členů nebo delegátů s hlasem rozhodujícím.

(1) Příklad: Na Sněmu MO, která má celkem 10 členů, musí být přítomno minimálně 6 členů MO s hlasem rozhodujícím.

3. Rozhodnutí všech orgánů DSČR mají formu usnesení. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny z kvora všech jejich členů nebo delegátů s hlasem rozhodujícím (nikoliv pouze přítomných).

(1) Příklad: Na Sněmu MO, která má celkem 10 členů, je přítomno 6 členů. Aby byla usnesení Sněmu platná, musí pro jejich přijetí hlasovat všech 6 přítomných členů MO.

(a) V případě, že minimálně jeden člen hlasuje proti nebo abstenuje, není usnesení přijato.

4. Ke změně stanov – s výjimkou pravidel Republikového referenda – je nutný souhlas tří pětin z kvora všech delegátů Republikového sněmu s hlasem rozhodujícím.

(1) Změna pravidel Republikového referenda ve Stanovách je schvalována výlučně Republikovým referendem.

5. Usnesení vyšších orgánů DSČR jsou závazná pro všechny členy strany a pro orgány DSČR, které jsou vyšším orgánům odpovědné.

(1) Usnesení vyšších orgánů DSČR realizují výsledky příslušného vnitrostranického referenda a přímých voleb.

(2) Usnesení vyšších orgánů DSČR nesmějí být v rozporu s výsledky příslušného vnitrostranického referenda nebo přímých voleb.

6. Působnost výsledků vnitrostranických referend platí pouze v rámci stranických organizací, které je vyhlásily.

7. Působnost Republikového vnitrostranického referenda platí pro všechny organizace DSČR.

§12

Pravomoci a zastupování

1. Jménem DSČR vystupuje a jedná předseda Republikového představenstva DSČR (RP DSČR),

(1) Nebo – a pouze na základě písemného pověření uděleného RP DSČR pro jednání ve vymezených záležitostech – je tím pověřen 1. místopředseda Republikového představenstva DSČR.

2. Jménem Krajské organizace DSČR (KO DSČR) – a v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy DSČR – vystupuje a samostatně jedná předseda Krajského představenstva DSČR (KP DSČR)

(1) Nebo – a pouze na základě písemného pověření uděleného Krajským představenstvem DSČR pro jednání ve vymezených záležitostech – je tím pověřen 1. místopředseda Krajského představenstva DSČR.

3. Jménem Okresní organizace DSČR (OO DSČR), a v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy DSČR jedná samostatně předseda Okresního představenstva (OP DSČR).

(1)  Nebo – a pouze na základě písemného pověření uděleného pro jednání ve vymezených záležitostech – je tím pověřen 1. místopředseda Okresního představenstva DSČR.

4. Jménem Místní organizace DSČR, a pouze v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy DSČR, jedná navenek a samostatně předseda Místního představenstva DSČR (MP DSČR).

(1) Nebo – a pouze na základě písemného pověření uděleného pro jednání ve vymezených záležitostech – je tím pověřen 1. místopředseda Místního představenstva DSČR.

5. Zastupovat stranu může jako zmocněnec i člen DSČR, zaměstnanec DSČR, případně třetí osoba; a to pouze a na základě plné moci udělené statutárním orgánem DSČR.

(1) Plná moc musí být písemná a musí v ní být vymezený věcný a časový rozsah zmocnění.

6. Zaměstnanci DSČR mohou stranu rovněž zastupovat; a to pouze na základě a v souladu se zmocněním stanoveném vnitřními předpisy DSČR.

7. Podpisy za DSČR se provádějí tak, že k sepsanému nebo vytištěnému názvu strany připojí osoba oprávněná jednat jménem DSČR své jméno, příjmení, funkci a podpis.

HLAVA IV.

VNITROSTRANICKÁ PŘÍMÁ DEMOKRACIE

Družstevní strana České republiky uplatňuje na všech úrovních princip Vnitrostranického referenda a Přímých voleb tak, aby přímá demokracie členů strany byla skutečně funkční. Formou Přímé volby jsou volena stranická vedení na všech úrovních, a formou Referenda jsou podobně rozhodovány všechny významné politické, programové a další záležitosti.

§13

Pravidla Vnitrostranických referend

1. Vnitrostranické referendum vyhlašuje příslušný stranický orgán v případě, že jeho konání bude požadovat patřičný počet příslušných stranických organizací či členů. Příslušná Referenda mohou vyhlásit i Představenstva DSČR na všech úrovních samosprávy.

(1) Pro vyhlášení Vnitrostranického referenda je nutný patřičný počet petentů s podpisy na petičních listinách, nebo:

(a) Usnesení příslušných stranických orgánů.

2. Téma či návrh Referenda formuluje navrhovatel.

(1) Referendum o stejné otázce (tématu) se může konat až po 730 dnech.

3. Referendum je platné, pokud se ho zúčastní minimálně 75% všech územně příslušných členů DSČR.

4. Téma či návrh Vnitrostranického referenda jsou schváleny, pokud se pro vysloví minimálně 60% hlasujících

5. Referendum je na úrovni MO obvykle jednodenní a probíhá ve dni, který není pracovní.

6. Republikové referendum vyhlašuje předseda Republikové organizace DSČR.

(1) V případě, že o jeho vyhlášení požádá minimálně 10% všech členů strany formou podpisů na petičních listinách umístěných na Místních organizacích.,

(2) V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení minimálně 10% Sněmů všech MO DSČR.

(3) V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení minimálně 10% všech Okresních sněmů DSČR.

(a)  V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení minimálně 10% Představenstev OO DSČR.

(4) V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení minimálně 10% Krajských sněmů DSČR.

(a)  V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení minimálně 10% Představenstev KO DSČR.

(5) V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení Republikový sněm DSČR.

(a) V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení Republikové představenstvo DSČR.

7. Krajské referendum vyhlašuje předseda Krajského představenstva DSČR.

(1) V případě, že o jeho vyhlášení požádá minimálně 10% všech členů příslušné KO formou podpisů na petičních listinách umístěných na Místních organizacích v rámci jeho Krajské organizace DSČR,

(2) V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení minimálně 10% Sněmů MO DSČR v rámci jeho Krajské organizace DSČR.

(3) V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení minimálně 10% Okresních sněmů DSČR v rámci jeho Krajské organizace DSČR.

(a)  V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení minimálně 10% Představenstev OO DSČR v rámci jeho Krajské organizace DSČR.

(4) V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení jeho Krajský sněm DSČR.

(a)  V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení Představenstvo jeho KO DSČR.

8. Okresní referendum vyhlašuje předseda Okresního představenstva DSČR.

(1) V případě, že o jeho vyhlášení požádá minimálně 10% všech členů strany formou podpisů na petičních listinách umístěných na Místních organizacích v rámci jeho Okresní organizace DSČR,

(2) V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení minimálně 10% Sněmů MO DSČR v rámci jeho Okresní organizace DSČR.

(3) V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení Okresní sněm DSČR v rámci jeho Okresní organizace DSČR.

(a)  V případě, že o jeho vyhlášení požádá formou usnesení Představenstvo jeho OO DSČR.

9. Roli Referenda v rámci působnosti MO fakticky vykonává Místní sněm.

§14

Řád Vnitrostranického referenda

1. Volebním okrskem jsou Místní organizace DSČR.

2. Volební komise při Místní organizaci DSČR je 3. - 5. členná. Tvoří ji předseda MO a dva další 2-4 členové MO DSČR schválení Sněmem Místní organizace.

(1) Předseda MO vylosuje předsedu a místopředsedu Místní volební komise.

3. Hlasování je tajné.

(1) Volič vloží vyplněný hlasovací list do zapečetěné urny.

(2) Sněm MO se může rozhodnout pro formu hlasování, která umožní, aby každý (anonymně) hlasující měl jistotu, že jeho hlasování bylo správně registrováno.

5. Místní fáze Referenda MO.

(1) Hlasování členů MO se koná od 8 do 18. hodin. Poté Volební komise MO hlasy sečte, vyhotoví zápis s kopií.

(a) Volební komise MO může začít sčítat hlasy i před 18. hodinou, v případě, že odhlasuje 100% voličů.

(2)  Místní revizor svým podpisem potvrdí regulérnost průběhu Místního referenda.

(3) Místní volební komise veřejně ohlásí (a rovněž zveřejní) celkový výsledek hlasování v MO.

(a) Pokud se sněm MO usnese, volební komise zveřejní i výsledky hlasování na všech volebních lístcích.

(4) V případě Okresního, Krajského a Republikového referenda zašle předseda Volební komise MO nejpozději do 24. hodiny celkový výsledek hlasování v MO předsedovi Okresní volební komise DSČR.

6. Okresní referendum.

(1) Okresní volební komise je 5. členná a tvořena vylosovanými členy z Okresního představenstva DSČR a představitele a předsedů Okresních odborných týmů DSČR.

(a) Předsedu, místopředsedu a 3 členy OVK losuje předseda Okresního představenstva DSČR.

(2) Volební komise při Okresní organizaci DSČR druhý den sečte výsledky referend v Místních organizacích ve svém. okrese.

(3) Předseda Okresní revizní a smírčí komise svým podpisem potvrdí regulérnost průběhu Okresního referenda.

(4) Předseda Volební komise při Okresní organizaci DSČR vyhlásí celkové výsledky okresního referenda.

(5) Volební komise při Okresní organizaci DSČR současně zveřejní výsledky referend ve všech Místních organizacích svého okresu.

6.1. Okresní fáze Krajského a Republikového referenda.

(1) V případě Krajského nebo Republikového referenda, Volební komise při Okresní organizaci DSČR – po zveřejnění výsledků referend ve všech Místních organizacích svého okresu – zašle výsledky Okresního referenda nejpozději do 24 hodin předsedovi příslušné Krajské volební komise DSČR.

7. Krajské referendum.

(1) Krajská volební komise je 5. členná a tvořena vylosovanými členy z Krajského představenstva DSČR a (stranických) představitelů z Krajského odborného týmu.

(a) Předsedu, místopředsedu a 3 členy KVK losuje předseda Krajského představenstva DSČR.

(2) Volební komise při Krajské organizaci DSČR třetí den sečte výsledky referenda všech Okresních referend ve svém kraji.

(3) Předseda Krajské revizní a smírčí komise svým podpisem potvrdí regulérnost průběhu Krajského referenda.

(4) Předseda Volební komise při Krajské organizaci DSČR vyhlásí celkové výsledky Krajského referenda.

(5) Volební komise při Krajské organizaci DSČR současně zveřejní výsledky referend ve všech Okresních organizacích svého kraje.

7.1. Krajská fáze Republikového referenda.

(1) V případě Republikového referenda Volební komise při Krajské organizaci DSČR – po zveřejnění výsledků referend ve všech Okresních organizacích svého kraje – zašle výsledky Krajského referenda nejpozději do 24 hodin předsedovi Republikové volební komise DSČR.

8. Republikové referendum.

(1) Republiková volební komise je 5. členná a tvořena 3 předsedou Republikového představenstva vylosovanými členy z Republikového představenstva a 2 vylosovanými členy z Republikového politického představenstva.

(a) Z 5 vylosovaných členů poté předseda Republikového představenstva DSČR losuje předsedu a místopředsedu Republikové volební komise.

(2) Republiková volební komise čtvrtý den sečte výsledky referenda všech Krajských referend.

(3) Předseda Republikové revizní a smírčí komise svým podpisem potvrdí regulérnost průběhu Republikového referenda.

(4) Předseda Republikové volební komise vyhlásí celkové výsledky Republikového referenda.

(5) Republiková volební komise současně zveřejní výsledky referend ve všech Krajských organizacích.

§15

Volby Představenstev Místních organizací Družstevní strany ČR

1. Volby do Místního představenstva vyhlašuje v řádném termínu stávající Místní představenstvo svým usnesením, kde je určen počet volených členů Představenstva.

2. Kandidáty do Představenstva MO jsou zásadně všichni členové MO.

3. Pořadí na volební kandidátce sestaví Místní představenstvo.

(1) Kritéria při sestavování kandidátky: a/ Délka členství v DSČR; b/ Výše ukončeného vzdělání. c/ zastávané stranické a veřejné funkce apod.

4. Volič na kandidátce zakroužkuje maximálně tolik kandidátů, kolik jich má být zvoleno.

5. Volby jsou tajné a probíhají dle pravidel Místního referenda §14 a §15.

6. Kandidát s největším počtem hlasů se stává předsedou Představenstva MO, druhý až pátý 1. až 4. místopředsedou.

(1) Při stejném počtu hlasů rozhoduje pořadí kandidátů na kandidátce dle §15/3.

.7. Při rezignaci (apod.) kteréhokoli člena Představenstva MO je tento nahrazen dalším dle pořadí ve volbách MO.

§16

Volby Představenstev Okresních organizací Družstevní strany ČR

1. Volby do Okresního představenstva vyhlašuje v řádném termínu stávající Okresní představenstvo svým usnesením, kde je určen počet volených členů Představenstva.

2. Právo kandidovat do Představenstva OO mají:

(1) Všichni stávající členové Představenstva OO.

(2) Všichni stávající členové Představenstev MO v okrese.

(3) Kandidáti navrženi usnesením Představenstva OO.

(4) Kandidáti navržení Okresním sněmem.

(5) Kandidáti navržení usnesením příslušného Krajského představenstva.

3. Pořadí na volební kandidátce sestavuje Okresní představenstvo.

(1) Kritéria při sestavování kandidátky jsou: a/ zastávané stranické a veřejné funkce; b/ Výše ukončeného vzdělání.  c/ Délka členství v DSČR apod.

4. Volby jsou tajné a probíhají na jednotlivých MO v okrese dle pravidel Okresního referenda §14 a §15.

5. Volič na kandidátce zakroužkuje maximálně tolik kandidátů, kolik jich má být zvoleno.

6. Kandidát s největším součtem hlasů se stává předsedou Představenstva OO a další dle pořadí 1. až x.-tým místopředsedou.

(1) Při stejném součtu hlasů rozhoduje pořadí na kandidátce dle §16/3.

(2) Při rezignaci (apod.) kteréhokoli člena představenstva OO je tento nahrazen dalším v pořadí a celé pořadí se adekvátně posune a doplní dle pořadí ve volbách OO.

§17

Volby představenstev Krajských organizací Družstevní strany ČR

1. Volby do Krajského představenstva vyhlašuje v řádném termínu stávající Krajské představenstvo svým usnesením, kde je určen počet volených členů Představenstva.

2. Právo kandidovat do představenstva KO mají:

(1) Všichni stávající členové představenstva KO.

(2) Všichni stávající členové představenstev OO v kraji.

(3) Kandidáti navrženi usnesením představenstva KO.

(4) Kandidáti navržení krajským sněmem.

(5) Kandidáti navržení usnesením Republikového představenstva.

3. Pořadí na volební kandidátce sestavuje krajské představenstvo.

(1) Kritéria při sestavování kandidátky: a/ zastávané stranické a veřejné funkce; b/ Výše ukončeného vzdělání.  c/ Délka členství v DSČR apod.

4. Volby jsou tajné a probíhají na jednotlivých MO v kraji dle pravidel Krajského referenda §14 a §15.

5. Volič na kandidátce zakroužkuje maximálně tolik kandidátů, kolik jich má být zvoleno.

6. Kandidát s největším součtem hlasů se stává předsedou Představenstva KO a další dle pořadí 1. až x.-tým místopředsedou.

(1) Při stejném součtu hlasů rozhoduje pořadí na kandidátce dle §17/3.

(2) Při rezignaci (apod.) kteréhokoli člena Představenstva KO je tento nahrazen dalším v pořadí a celé pořadí se adekvátně posune a doplní dle pořadí ve volbách KO.

§18

Volby do Republikového představenstva Družstevní strany ČR

1. Volby do Republikového představenstva vyhlašuje v řádném termínu stávající Republikové představenstvo svým usnesením, kde je určen počet volených členů Představenstva.

2. Právo kandidovat do Republikového představenstva mají:

(1) Všichni stávající členové Republikového představenstva.

(2) Všichni stávající předsedové a 1. místopředsedové Představenstev KO.

(3) Kandidáti navrženi usnesením RP.

(4) Kandidáti navržení republikovým sněmem.

3. Pořadí na volební kandidátce sestavuje Republikové představenstvo.

(1) Kritéria při sestavování kandidátky: a/ zastávané stranické a veřejné funkce; b/ Výše ukončeného vzdělání.  c/ Délka členství v DSČR apod.

4. Volby jsou tajné a probíhají na jednotlivých MO v ČR dle pravidel republikového referenda §14 a §15.

5. Volič na kandidátce zakroužkuje maximálně tolik kandidátů, kolik jich má být zvoleno.

6. Kandidát s největším součtem hlasů se stává předsedou Republikového představenstva a další dle pořadí 1. až x.-tým místopředsedou.

(1) Při stejném součtu hlasů rozhoduje pořadí na kandidáta na kandidátce dle řádu §18/3.

(2) Při rezignaci (apod.) kteréhokoli člena republikového představenstva je tento nahrazen dalším v pořadí a celé pořadí se adekvátně posune a doplní dle pořadí ve republikové volbě.

§19

Sestavování kandidátek DSČR pro volby:

Prezidenta republiky,

Do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Do Senátu Parlamentu ČR

Do Zastupitelstev krajů

Do Zastupitelstev obcí

Do Evropského parlamentu

1. V případě §19 rozhoduje, jaký samosprávný celek tvoří volební oblast; zda jí je republika, kraj nebo obec. Dle toho jsou navrhovateli vnitrostranických kandidátek příslušné stranické orgány, tzn. Republikové, Krajské či Místní představenstvo a příslušný Sněm.

2. Navrhování kandidátů, sestavování jejich pořadí a finalizace těchto kandidátek DSČR probíhá adekvátně jako při Vnitrostranickém referendu a přímých volbách (§14-§18) a zahrnuje stejný postup,

(1) Navrhování kandidátů příslušnými stranickými orgány.

(2) Sestavení doporučené vnitrostranické kandidátky příslušným stranickým orgánem (příslušným Představenstvem).

(a) Horní počet kandidátů zde není omezen a měl by být vždy vyšší, než je potřeba pro zaplnění příslušné oblastní kandidátky.

(b) Navrhovatel určí maximální počet zakroužkovaných kandidátů na kandidátce.

(3) Předložení doporučené vnitrostranické kandidátky k hlasování v příslušných Místních organizacích.

(4) Dle celkového výsledků vnitrostranických voleb příslušné Představenstvo sestaví oficiální volební kandidátku DSČR.

(a) V případě stejného počtu hlasů pro dva či několik kandidátů rozhoduje jejich postavení na doporučené vnitrostranické kandidátce dle řádu §19/2./(2)

§20

Termíny voleb plus genderová a sociologická pravidla

1. Volby Představenstva Místních organizací Družstevní strany se konají minimálně 1x za 4 roky od data jejich posledních voleb.

2. Volby Představenstva Okresních organizací Družstevní strany se konají minimálně 1x za 4 roky od data jejich posledních voleb.

3. Volby Představenstva Krajských organizací Družstevní strany se konají minimálně 1x za 4 roky od data jejich posledních voleb.

4. Volby Republikového představenstva Družstevní strany se konají minimálně 1x za 4 roky od data jejich posledních voleb.

5. Není-li ve volbách Družstevní strany na kterékoli úrovni zvolena do řádného představenstva ani jedna žena (popř. muž), rozšiřuje se jejich Představenstvo o 1 člena, kterým se stává první žena (popř. muž) v celkovém pořadí těchto voleb.

6. Není-li ve volbách Družstevní strany na kterékoli úrovni zvolen do řádného Představenstva ani jeden člen s vysokoškolským vzděláním, rozšiřuje se jejich Představenstvo o 1 člena, kterým se stává první člen s vysokoškolským vzděláním v celkovém pořadí těchto voleb.

HLAVA V.

OBECNÁ USTANOVENÍ

§21

Obecné řády

1. Délka funkční doby členů všech orgánů DSČR je čtyřletá.

2. Funkční doba zaniká:

(1) Uplynutím lhůty funkční doby.

(2) Novou volbou.

(a) S platností ke dni přijetí usnesení o zvolení člena orgánu,

(3) Odstoupením z funkce.

(a) S platností od dne doručení písemného oznámení o odstoupení z funkce orgánu, jehož je odstupující členem.

(b) S platností od dne uvedeného v oznámení o odstoupení,

(4) Odvoláním z funkce.

(a) S platností ke dni přijetí usnesení orgánu o odvolání člena,

(5) Zánikem členství v DSČR.

(a) S platností ke dni rozhodnutí příslušného orgánu o vyloučení člena z DSČR.

3. Uvolní-li člen v některém z volených orgánů DSČR funkci před skončením funkčního období nebo nedosahuje-li počet zvolených členů nejvýše stanoveného početního limitu, je tento orgán doplněn členem, který se v Přímé volbě umístil na následujícím místě.

(1) O funkčním zařazení nového člena v orgánu rozhoduje předseda tohoto orgánu.

(a) Uvolnilo-li se místo předsedy orgánů, stává se předsedou 1. místopředseda tohoto orgánu.

(b) Uvolnilo-li se místo 1. místopředsedy orgánů, stává se 1. místopředsedou tohoto orgánu následující člen orgánů dle pořadí v přímé volbě.

4. Výkon funkce kooptovaných členů končí nejpozději dnem uplynutí funkčního období řádně zvolených členů.

5. V případě nečinnosti některého orgánu DSČR přechází jeho působnost na nejblíže nadřízený orgán DSČR.

6. Zaměstnanci DSČR a jiné osoby podléhající v souladu s vnitřními předpisy DSČR řídící působnosti republikového hospodáře (případně hospodářů krajských či okresních) nemohou být voleni ani jmenováni do žádného orgánu DSČR.

HLAVA VI.

HOSPODAŘENÍ DRUŽSTEVNÍ STRANY

§22

Zásady hospodaření

1.  Družstevní strana je právnickou osobou a za své závazky odpovídá celým svým majetkem.

(1) Členové DSČR za závazky strany ani neodpovídají ani neručí.

2. Strana se svým majetkem hospodaří dle Zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů a dle schváleného rozpočtu a v souladu s vnitřními předpisy přijatými Republikovým představenstvem.

(1) Roční rozpočet DSČR schvaluje Republikové představenstvo.

3. Místní, Okresní a Krajské organizace DSČR hospodaří se svěřeným majetkem rovněž dle vnitřních předpisů přijatých Republikovým představenstvem

(1) Předseda Krajského představenstva může stranu zavazovat pouze do výše prostředků přidělených jeho Krajské organizaci DSČR Republikovým představenstvem strany.

(2) Předseda Okresního představenstva může stranu zavazovat pouze do výše prostředků přidělených jeho Okresní organizaci DSČR příslušným Krajským představenstvem strany.

(3) Předseda Místního představenstva může stranu zavazovat pouze do výše prostředků přidělených jeho Místní organizaci DSČR příslušným Okresním představenstvem strany.

4. Zdroje a financování DSČR budou tvořeny a vydávány v souladu se Zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

5. Dojde-li ke zrušení DSČR, bude případný majetkový zůstatek z likvidace majetku a závazků nabídnut sesterské družstevní straně v ČR či v zahraničí, dle rozhodnutí Republikového představenstva. DSČR.

HLAVA VII.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§23

Zákonné podmínky pro založení Družstevní strany

1.  Dle Zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (§6.) musí být ustaven minimálně tříčlenný „přípravný výbor“ Družstevní strany ČR, jenž zvolí svého zmocněnce, který jedná jménem jeho členů a který podá návrh na registraci strany Ministerstvu vnitra ČR.

2. K návrhu na registraci přípravný výbor připojí:

a) Petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a hnutí vznikly. K podpisu pod peticí musí občan uvést své jméno a příjmení, datum narození a bydliště,

b) Stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny mj.:

(1) Název a zkratka strany.

(2) Sídlo.

(3) Programové cíle…

3. Přípravný výbor je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující ke vzniku strany a pokud stanovy neurčují něco jiného, přípravný výbor jedná jménem strany až do ustavení orgánů strany.

4. Nejpozději do 6 měsíců od registrace strany musí být ustaveny orgány strany.

5. Poněvadž mj. horní počet členů Přípravného výboru není zákonem omezen; existují v zásadě 2. varianty vzniku a založení Družstevní strany; přičemž obě by měly zajistit, aby Družstevní strana plnohodnotně zasáhla již do Parlamentních voleb v roce 2021. Významným faktorem zde bude i otázka financování. Nicméně při respektování družstevních principů, zejména demokracie, solidarity, poctivosti a zodpovědnosti půjde o vždy řešitelný problém.

§24 a

Proces založení Družstevní strany

Zakládací proces by měl být analogií neprodleného založení britské Družstevní strany v roce 1917; což předpokládá, že zakladateli české Družstevní strany budou členové stávající družstevní elity s politickými ambicemi.

V takovém případě by mělo být rychlé získání sídla, bezproblémové financování nákladů, bez prodlení by se získalo i minimálně 1000 potřebných podpisů, provedlo připomínkování a schválení Stanov i odeslání žádosti o registraci Družstevní strany.

Současně by se připravovala i druhá fáze následující po registraci strany, tzn. co nejrychlejší ustavení orgánů strany, kde lze za minimum považovat založení Republikové organizace DSČR. Vzhledem k zamýšlené plnohodnotné účasti strany ve volbách 2021 je pak racionálním požadavkem ustavení i všech 14 Krajských organizací DSČR.

Organizačním řešením je založení neformálního Družstva zakladatelů DSČR, v jehož rámci by se formovaly (zakladatelské) stranické orgány především republikové organizace, ale současně i organizací krajských; a případně i okresních či místních, bude-li dostatek kandidátů.

Členové neformálního Družstva zakladatelů DSČR by měli právo účasti na ustavujícím Sněmu zakladatelů Družstevní strany.

Představenstvo Družstva zakladatelů DSČR, které by mělo postavení Republikového představenstva, po obdržení registrace neprodleně svolá Sněm zakladatelů DSČR, kde bude strana formálně založena.

1. Na společném jednání zástupců svazů a vedení DAČR, zástupců Asociace družstevních záložen, Asociace úvěrových institucí a dalších přizvaných družstevních subjektů a osobností, zástupců představenstev největších družstev, kampeliček apod.  bude ustaven

a) minimálně 7. členný Přípravný výbor (PV) a

b) neformální Družstvo zakladatelů DSČR (DZ).

(1) Členy Přípravného výboru jsou osobnosti s politickými ambicemi. Agendou PV je řízení procesu registrace a založení strany a poté předpokládané členství v řádném Republikovém představenstvu DSČR a v orgánech Republikové organizace DSČR, případně v Představenstvech krajských organizací.

(a) Přípravný výbor si zvolí zákonem požadovaného zmocněnce zodpovídajícího za registraci strany,

(b) Členové Přípravného výboru jsou současně členy představenstva Družstva zakladatelů DSČR.

(c) Zmocněnec Přípravného výboru je zároveň předsedou Představenstva Družstva zakladatelů DSČR.

(d) Přípravný výbor rozhoduje hlasováním o svém rozšíření o další členy.

(2) V den odeslání žádosti o registraci Družstevní strany PV zastavuje své rozšiřování o další členy.

(3) Po přijetí oznámení o registraci strany Ministerstvem vnitra PV ukončuje svou činnost.

(a) Členové PV zůstávají členy představenstva Družstva zakladatelů DSČR.

(b) Předseda představenstva Družstva zakladatelů DSČR nadále plní zákonnou roli zmocněnce.

(c) Ukončením činnosti Přípravného výboru se stranickým suverénem stává Představenstvo Družstva zakladatelů DSČR.

2. Družstvo zakladatelů DSČR je tvořeno angažovanými osobnostmi a aktivisty družstevního podnikání a družstevního hnutí. Jeho agendou je budování stranické architektury a neprodlené svolání Sněmu zakladatelů (se zřetelem na plnohodnotnou účast DSČR v parlamentních volbách 2021), kde budou formálně ustaveny stranické orgány a schválený program. Na závěr Sněmu zakladatelů DSČR Družstvo zakladatelů DSČR svou činnost ukončí a stane se historickým subjektem.

(1) Zakládajícím orgánem Družstva zakladatelů DSČR je Přípravný výbor DSČR.

(a) Členové PV DSČR tvoří (do termínu ukončení činnosti PV DSČR) i Představenstvo Družstva zakladatelů.

(b) Předsedou Představenstva DZ je zmocněnec PV.

(c) Představenstvo DZ schvaluje hlasováním své rozšíření o další členy (se záměrem vytvoření plnohodnotných orgánů budoucí Republikové organizace DSČR).

(d) Představenstvo DZ jmenuje představitele jednotlivých odborných týmů působících v rámci budoucí Republikové organizace a schvaluje členy do odborných týmů.

(2) Představenstvo DZ schvaluje hlasováním prvky stranické architektury vznikající v rámci Družstvo zakladatelů DSČR. Mj. schvaluje:

(a) Předsedy a členy Představenstev zakladatelských Krajských organizací DSČR.

(b) Předsedy a členy Představenstev zakladatelských Okresních organizací DSČR (na návrh předsedy Představenstva příslušné Krajské organizace DSČR).

(c) Předsedy a členy Představenstev zakladatelských Místních organizací DSČR (na návrh předsedy Představenstva příslušné okresní, popř. krajské organizace DSČR).

3. Podmínky členství v Družstvu zakladatelů DSČR.

(1) Uchazeč o členství v DZ odevzdá písemnou přihlášku obsahující následující údaje:

(a) Jméno, příjmení, data narození, trvalé bydliště, vzdělání.

(b) Členství v družstvu či podniku zaměstnaneckých akcionářů; popř. o aktivitách ve prospěch rozvoje družstevnictví.

(c) Hodnotu žadatelova jednorázového zakladatelského příspěvku.

(2) Výše jednorázového zakladatelského příspěvku je zcela dobrovolná. 

(a) Finanční hodnota jednorázového zakladatelského příspěvku by měla odpovídat minimálně křesťanské „desátce“, tzn. 1/10 čistého ročního příjmu uchazeče o členství v Družstvu zakladatelů.

(b)  Jednorázový zakladatelský příspěvek může mít i formu věcnou, popř. odvedené práce.

(c) O členství v Družstvu zakladatelů Družstevní strany se může ucházet i nečlen družstevního hnutí; podmínkou je souhlas Představenstva DZ a složení jednorázového zakladatelského příspěvku.

(3) Předseda představenstva DZ či jím jmenovaný člen podpisem přihlášky potvrdí členství uchazeče v Družstvu zakladatelů DSČR.

(a) Odmítnutý uchazeč se může odvolat k představenstvu DZ, jehož rozhodnutí bude konečné.

§24 b

V případě, že založení DSČR neproběhne dle §24a, tzn., že se neuskuteční setkání družstevních elit, a DSČR bude zakládána „zdola“, tedy družstevními aktivisty, zůstanou všechny body §24a v platnosti s výjimkou bodu 1., který bude mít následující znění:

1. Na společném jednání družstevních aktivistů bude ustaven:

a) minimálně 3. členný Přípravný výbor (PV) a

b) neformální Družstvo zakladatelů DSČR (DZ).

§25

Sněm zakladatelů Družstevní strany ČR

1. Sněm zakladatelů, jehož agendou je zřízení orgánů Družstevní strany, bude svolán neprodleně (a dle zákona nejpozději do 6 měsíců od data registrace) poté, co bude členská základna Družstva zakladatelů postačující na:

a) Zřízení funkční Republikové organizace DSČR,

b) Schválení Stanov,

c) Schválení programu DSČR a en bloc schválení aktuální architektury DSČR a jejích prvků.

Sněm zakladatelů Družstevní strany ČR rovněž svým usnesením přizná čestný statut Zakladatelů Družstevní strany všem členům Družstva zakladatelů s členstvím v den vyhlášení Sněmu zakladatelů, případně i in memoriam.

Sněm zakladatelů DSČR svolá svým usnesením Představenstvo Družstva zakladatelů,

Z aktuální početnosti členské základny DZ i jeho vnitřní architektury pak vyplynou dvě alternativy pro statut i počet delegátů Sněmu. Kritériem zde je demokratičnost a současně i úspěšnost jeho rokování.

2.  Členská základna Družstva zakladatelů je natolik početná, že byla ustavena i 5. členná Představenstva všech 14 krajských organizací, a dokonce i Představenstva některých okresních, popř. i místních organizací. V takovém případě budou mezi maximálně 118 delegátů Sněmu zakladatelů s hlasem rozhodujícím patřit:

(1) Členové „Republikového představenstva“ – tzn. Představenstvo Družstva zakladatelů (7) plus (představenstvem DZ jmenovaní):

(a) Představitelé Republikových odborných týmů (celkem 10 delegátů).

(b) Předseda Republikové revizní a smírčí komise.

(c) Představitelé všech 14. Krajských organizací (70 delegátů – 5x14).

(d) Představitelé 3. nejpočetnějších Okresních organizací (15 delegátů – 5x3).

(e) Předsedové představenstev 3. nejpočetnějších Místních organizací (3).

(f) 10 členů s nejdelší dobou členství v Družstvu zakladatelů (pokud již nejsou mezi delegáty).

(g) 10 členů s nejvyšším zakladatelským příspěvkem do Družstva zakladatelů (pokud již nejsou mezi delegáty).

3. Členská základna Družstva zakladatelů je nižší než 118 členů, ale dostačující k vytvoření zákonem požadovaných stranických orgánů. V takovém případě jsou delegáty s hlasem rozhodujícím:

(1) Všichni Představitelé i členové Družstva zakladatelů uvedení ve 2. (1) (a)-(g).

§26

Ustavení Družstevní strany České republiky

Přijetím závěrečného usnesení na Sněmu zakladatelů Družstevní strany ČR končí platnost HLAVY VII. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ a §23 - §26, a vstupují v platnost §1 - §22 Stanov Družstevní strany České republiky.